Světová konference o klimatu COP24 v polských Katovicích a její urputná jednání ukázaly, že boj proti oteplování planety zůstává namáhavý. Účastnické státy se po dvoutýdenním jednání v sobotu shodly na pravidlech uplatňování pařížské dohody o klimatu z roku 2015. Potlesk a chvála přijatého dokumentu zazněly v jednacím sále po schválení dohody v sobotu večer, ekologické organizace s ní ale v noci na dnešek vyjádřily nespokojenost a nabádají k větší ochraně klimatu a solidaritě s chudými zeměmi.
Ředitelka společnosti Greenpeace International Jennifer Morganová poukázala na to, že například některým celým národům hrozí pokles do moře a tím i „zánik“. „Rok plný klimatických katastrof a důrazná varování nejlepších světových vědců by bývala měla přinést mnohem více,“ prohlásila Morganová. „Ve hře je existence lidstva. A před tím se nikdo neschová.“
„Nedosáhli jsme ničeho,“ řekl na konferenci bývalý prezident ostrovního státu Maledivy Muhammad Našíd. Této zemi kvůli vzestupu mořské hladiny hrozí, že zmizí v oceánu. Emise oxidu uhličitého (CO2), který oteplování planety způsobuje, rostou, rostou a rostou „a my mluvíme, mluvíme a mluvíme,“ dodal.
Sabine Minningerová z organizace Chleba pro svět označila za politováníhodné, že konference nedospěla ke shodě o finanční podpoře obzvláště chudých a zranitelných států pro překonávání klimatických škod. „Zranitelné státy nemohou nést břemeno světa na svých ramenou,“ řekla představitelka nevládní organizace Care Vitumbiko Chinoko.
„Říkáte, že nade všechno milujete své děti. A přesto jim před očima kradete jejich budoucnost. Naše civilizace je obětovávána, aby malý počet lidí měl nadále možnost vydělávat bezmezně mnoho peněz,“ řekla švédská školačka a aktivistka Greta Thunbergová.
„Mise je splněna! Katovický klimatický balíček byl přijat. Tím jste společně udělali 1000 krůčků kupředu. Můžete být hrdi,“ prohlásil naproti tom po přijetí pravidel uplatňování pařížské dohody o klimatu náměstek polského ministra ochrany životního prostředí Michal Kurtyka, který konferenci v Katovicích předsedal.
Za dvojitý úspěch označil prováděcí dohodu z Katovic šéf poslanecké frakce německé vládní konzervativní unie CDU/CSU Ralph Brinkhaus. Státům z ní podle něj jasně vyplývají jejich povinnosti a kromě toho dokazuje, že svět přece jen ještě dokáže spolupracovat.
Generální tajemník OSN António Guterres vyzval přítomné zástupce téměř 200 států, aby jejich země na všech frontách ukázaly více horlivosti. „Promeškat tuto příležitost by zmařilo naši poslední dobrou šanci na zastavení neomezovaných klimatických změn. A to by nebylo jen nemorální, ale i sebevražedné.“
Související články:
Efekt Fukušima vyprchal. Zájem Němců o zelený proud klesá
Zpackaná revoluce? Němci platí za elektřinu rekordní sumy
Němečtí zastánci jádra: Půl bilionu eur je pryč a stále pálíme uhlí
Závěry klimatické konference v pěti bodech
1. Nejdůležitější jsou pravidla
Eurokomisař pro energetiku a ochranu klimatu Miguel Arias Caňete vysvětlil, jak by nová pravidla měla fungovat. „Máme systém transparentnosti, systém podávání hlášení, máme pravidla pro měření našich emisí, máme systém pro měření dopadů našich politik ve srovnání s tím, co doporučuje věda,“ uvedl eurokomisař.
V rámci kontroly budou pravidla obsahovat rovněž i mechanismus k zajištění dodržování předpisů. Znamená to, že země, které nepředloží své zprávy včas, budou čelit vyšetřování. Nová pravidla budou „flexibilní“ pro rozvojové země - ty se budou moci pravidlům přizpůsobit později.
2. Za vědu stojí za to bojovat
Jedna z největších hádek na klimatické konferenci se týkala vědecké zprávy Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC). Ten v říjnu uvedl, že růst oteplování lze udržet na úrovni 1,5 stupně Celsia v porovnání s teplotou v předindustriálním období, ale vyžadovalo by to rychlé a bezprecedentní změny v lidském chování.
Skupina zemí, včetně Saúdské Arábie, Spojených států, Kuvajtu a Ruska, tedy velkých producentů fosilních paliv, odmítla studii IPCC „uvítat“. Chtěli pouze, aby závěry konference říkaly, že státy zprávu „vzaly na vědomí“. Snahy o nalezení kompromisu skončily nejprve nezdarem. Ostatní země se ale nevzdaly, většina z nich totiž měla pocit, že uznání vědeckých závěrů je pro konferenci důležité. Nakonec teda byla nalezena shoda a došlo k „uznání“ činnosti IPCC.
„Vědecké závěry jsou znepokojivé, nenastalo ale jejich propojení s tím, že je třeba dělat (v boji se změnou klimatu) něco víc,“ uvedla Camilla Bornová ze think-tanku E3G, který se zabývá ochranou životního prostředí. „Dohoda se na to dívá izolovaně. Je to elegantní kompromis, ale není to dostatečné,“ dodala.
3. Mezinárodní duch stále žije
Množství států se obávalo, že s nárůstem nacionalismu v mnoha zemích a s nedávným zvolením Jaira Bolsonara brazilským prezidentem bude mezinárodní spolupráce potřebná k řešení klimatických změn ohrožena. Pro mnoho zemí tak bylo dosažení dohody v Katovicích méně o technických pravidlech, ale více o ukázání toho, že mezinárodní duch stále žije a má svou váhu.
„Myslím, že krása multilateralismu spočívá v tom, že jde o úsilí všech,“ uvedla španělská ministryně životního prostředí Teresa Riberaová Rodríguezová. „A co jsme viděli je to, že všichni balíček podpořili, žádná země se nerozhodla, že ho bude blokovat. Je to velmi obtížné. Je to jako pořádat večírek pro 200 přátel a dát dohromady jen jediné menu, co budou všichni jíst. Není to jednoduché, ale máme to. A to je fantastické!“ dodala.
4. Vítězství pro proces, ale nikoli pro planetu?
Zatímco vyjednavači si vzájemně gratulovali, jakou vykonali dobrou práci, pokud jde o sestavení pravidel, existuje mnoho kritiků, kteří mají pocit, že dohoda nejde dost daleko. Poukazují zejména na sílu vědy a veřejné uznání dopadů klimatických změn, které se letos projevily například vlnami veder a požáry.
Mnoho ekologických aktivistů se domnívá, že Katovice byly promeškanou příležitostí k radikální akci.
„Skončilo to spíše jako veletrh o obchodování s uhlím než dohoda o klimatu,“ komentoval to jeden z aktivistů Mohamed Adow s odkazem na snahy Polska a USA prosazovat na konferenci uhlí. „Nedali jsme najevo v dobré víře, zejména pro mladé, že bereme vážně to, co nám říká věda a že na to reagujeme. Tento vzkaz nezazněl,“ dodal.
5. Objevují se nové hlasy
Jednou z nejpozoruhodnějších věcí na celé konferenci byla přítomnost energických mladých lidí v mnohem větší míře, než tomu bylo zvykem na podobných akcích v minulosti. Mladí lidé často vnímají klimatické změny jinak, než ti starší, kteří ale tvořili většinu vyjednavačů přítomných v Polsku. Nejlépe to asi vystihl bývalý maledivský prezident a nyní hlavní vyjednavač Muhammad Našíd. „Za téměř deset let, co se účastním těchto klimatických vyjednávání, musím říci, že to nevypadá, že by se něco změnilo. Stále používáme ten starý, dinosauří jazyk. Stále říkáme to samé. Stále zmiňujeme ty stejné fádní body,“ dodal.
Asi nejzajímavějším proto bylo v tomto směru vystoupení patnáctileté švédské studentky Grety Thunbergové. Její poselství bylo rázné a stručné: „Nemůžeme vyřešit krizi, jestliže to za krizi nepovažujeme.“
