Rusko při své zpravodajské činnosti v Česku těží z velké diplomatické mise v Praze i lehkovážného přístupu politiků a státních zaměstnanců k interním informacím. Ve své výroční zprávě za loňský rok to uvedla Bezpečnostní informační služba (BIS). BIS dále uvádí, že v Česku loni také výrazně vzrostla intenzita činnosti čínských zpravodajců působících pod diplomatickým krytím. Největší kybernetické útoky loni směřovaly na ministerstvo zahraničních věcí (MZV).
Rusko podle zprávy využívá v Česku svou obvyklou hybridní strategii zacílenou proti Severoatlantické alianci a Evropské unii, jejíž součástí jsou i tzv. dezinformační weby. BIS v jejich případě zdůrazňuje, že za nimi většinou stojí Češi a slouží jen jako „kouřová clona“ odvádějící pozornost od jiných zásadních součástí strategie.
Rusko se podle BIS v Česku orientuje zejména na vlivové operace a vědomé i nevědomé vytěžování českých zdrojů. „Pokračoval ruský extenzivní přístup k využívání nedeklarovaných zpravodajských důstojníků využívajících diplomatického krytí,“ uvedla BIS. Češi při styku s ruskými diplomaty čelí hrozbě nevědomého kontaktu se zpravodajským důstojníkem, což představuje riziko při spojení s „lehkovážným přístupem českých občanů, zejména politiků a státních zaměstnanců, k neutajovaným, ale interním, neveřejným informacím“.
Přečtěte si: Vojenské zpravodajství varuje před cizími tajnými službami v Česku i Hedvábnou stezkou
Důsledkem situace podle BIS je, že protistrana již akutně nepotřebuje krást utajované informace, pokud od většího počtu zdrojů získá dost neutajovaných. BIS připomíná velikost ruské diplomatické mise a její vysokou „promořenost“ osobami spojenými se zpravodajskými službami. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) v listopadu uvedl, že Česko jedná s ruským velvyslanectvím o počtu diplomatů v Praze a o omezení počtu diplomatických aut, která má ambasáda registrovaná.
Rusko v České republice podle BIS uplatňuje svou obvyklou hybridní strategii, jejímž cílem je oslabit NATO a EU mimo jiné cestou oslabení členských států. K hybridní strategii využívá všech dostupných vojenských i nevojenských nástrojů, jako jsou špionáž, organizovaný zločin či korupce, ale i možnosti nabízené protistranou, jako je svoboda slova v Česku. „Jednotlivé segmenty či součásti hybridní strategie mohou představovat jen kouřovou clonu, která má připoutat pozornost či vyvolat chaos,“ uvádí kontrarozvědka.
Čína se podle BIS snaží narušit jednotu EU
Čína se podle BIS snaží prostřednictvím „českých entit“ narušit jednotnou politiku Evropské unie. Zpravodajsky Číňané cílí na české silové resorty a klíčové sektory, jako jsou energetika, telekomunikace, finance, logistika, zdravotnictví a špičkové technologie. Věnují se také ekonomické a vědeckotechnické špionáži.
Loni se Čína méně soustředila na ovlivňování, naopak více aktivit směřovala do zpravodajského pronikání, píše BIS. „V roce 2017 BIS nezaznamenala posilování čínských zpravodajských kapacit v rámci diplomatické mise v České republice. Výrazně však vzrostla intenzita zpravodajské činnosti čínských zpravodajců působících v České republice pod diplomatickým krytím a zpravodajská činnost proti českým cílům vedená z Číny,“ uvádí zpráva.
Zpravodajskou činnost podle BIS vykonávají i někteří důstojníci působící v různých delegacích, které přijíždějí do Česka. „S ohledem na vysokou intenzitu čínské zpravodajské činnosti v České republice pokládá BIS riziko vystavení českých občanů čínskému špionážnímu zájmu v Číně za extrémně vysoké,“ píše kontrarozvědka.
Hackeři napadli poštu MZV
Nejvýraznějším případem kyberšpionáže byl loni podle BIS dlouhodobý útok na poštu MZV. Na resort směřoval i další útok, u kterého je z dostupných informací zřejmé, že byl součástí hackerských kampaní s původem v Rusku.
Při nejrozsáhlejším útoku hackeři systém narušili nejpozději začátkem roku 2016 a do odhalení o rok později měli přístup ke 150 schránkám zaměstnanců, odkud kopírovali e-maily včetně příloh. Získali tak údaje vhodné pro další útoky a seznam možných cílů napříč státními institucemi, uvádí BIS.
Na Černínský palác směřoval i útok, při kterém se hackeři od prosince 2016 snažili uhádnout přístupové údaje do několika set schránek „hrubou silou“. „Z veškerých učiněných zjištění je zřejmé, že se jednalo o kyberšpionážní kampaně Turla pocházející od ruské zpravodajské služby FSB a APT28/Sofacy, která se připisuje ruské vojenské zpravodajské službě GRU,“ konstatovala BIS. Oba incidenty na MZV spolu zřejmě nesouvisely.
Přečtěte si také: