Prezident Miloš Zeman se dnes v černomořském letovisku Soči setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Ruský prezident označil besedu za obsažnou a otevřenou. Zeman v září označil umístění schůzky do Soči za „svým způsobem vyznamenání“.
Předmětem jednání byla kooperace v energetice včetně jaderné a průmyslu, zejména automobilovém, řekl Putin. Rozhovor se týkal i humanitární spolupráce, dodal a zvlášť zdůraznil vděčnost ruské strany za udržování hrobů sovětských vojáků, kteří padli při osvobozování Československa na konci druhé světové války.
Putin Zemana seznámil s ruským pohledem na řešení ukrajinské krize. Oba státníci se podle ruského prezidenta shodli na nezbytnosti normalizace styků mezi Evropskou unií a Ruskem.
Zeman během rozhovorů informoval Putina, že během nynější velké mise českých podnikatelů budou podepsány smlouvy za zhruba 20 miliard korun. Znovu zdůraznil svůj odpor vůči praxi mezinárodních sankcí, a to včetně odvetných sankcí Ruska vůči EU. „Přicházíte o naše skvělé sýry a jogurty, nevím, zda se sankce týkají i piva,“ upozornil český prezident. „Pivo bude,“ poznamenal Putin.
Zeman vyjádřil naději, že budou pro české badatele otevřeny ruské archivy, které by mohly osvětlit některé aspekty společných dějin. Uvedl, že během návštěvy odevzdá státní vyznamenání několika ruským válečným veteránům. V této souvislosti varoval před překrucováním dějin, k němuž se podle něj někteří lidé uchylují. „Jsou to jen ubožáci,“ řekl český prezident.
Zeman poukázal na početnou delegaci podnikatelů, kteří s ním přijeli. Zatímco na dřívější návštěvu Francie jich prezidenta doprovázelo 14, v Rusku je počet desetinásobný, uvedl Zeman. Zároveň vyslovil politování nad tím, že „z technických, nikoli ideologických“ důvodů nebylo možné přivézt lebku sv. Ludmily, kterou uctívá i ruské pravoslaví. Lebka měla být podle původních plánů vystavena na dva dny v některém z moskevských chrámů.
Esej: Ústava v obležení
V nedávném rozhovoru pro ruskou tiskovou agenturu TASS Zeman upozornil na problémy komplikující česko-ruskou hospodářskou spolupráci. Jde podle něj například o povinnou lokalizaci výroby českých firem v Rusku. Zvýšit by se podle prezidenta mohly také investice českých firem na ruském trhu.
Problémy zahraniční politiky nemají být při jednání prioritou, řekl prezident. Hovořit chce nicméně s Putinem o boji s mezinárodním terorismem, jemuž Zeman věnoval značnou část svého projevu na letošním zasedání Valného shromáždění OSN. Vyloučena není ani debata o zvažovaném vyslání mírových sil OSN na východ Ukrajiny.
Jednání prezidentů se uskutečnilo ve dvou kolech: v užším a širším složení delegací. Zemana k Putinovi doprovázeli prezidentův kancléř Vratislav Mynář, ředitel zahraničního odboru Pražského hradu Rudolf Jindrák a prezidentův hlavní poradce Martin Nejedlý, kritizovaný Zemanovými odpůrci za dřívější vztahy s ruským podnikatelským prostředím. Za ruskou stranu byli přítomni Putinův poradce pro zahraniční politiku Jurij Ušakov a ministr průmyslu a obchodu Denis Manturov.
„Působivý zájem“
Putin si velmi cení politické moudrosti a autority Zemana i zájmu, který má český prezident o rozvoj česko-ruských vztahů. Před zahájením schůzky to řekl kremelský mluvčí Dmitrij Peskov. „Takový zájem je dnes na evropském kontinentu upřímně řečeno působivý,“ konstatoval mluvčí.
Peskov poukázal na velkou skupinu podnikatelů, která Miloše Zemana na cestě do Ruska doprovází. K jednání s ruskými partnery, které se uskuteční v Moskvě a Jekatěrinburgu, do Ruska přijelo přes 120 zástupců českých firem. „Kdyby neměli zájem o rozvoj spolupráce, tak by jistě nepřijeli,“ poznamenal Peskov a dodal, že v Rusku očekává českou podnikatelskou misi vstřícnost.
| Putin daroval Česku vzácný dokument ze 17. století |
|---|
| Putin při schůzce se Zemanem daroval České republice vzácný tisk. „Jde o jediné kompletní Obnovené zřízení zemské z roku 1627. Ve Strahovském klášteře je druhý exemplář, tomu ale chybí šest stran,“ napsal prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček na twitteru s tím, že jde o mimořádný dar. Zda prezident dostal tisk či opsanou verzi originálu, není zřejmé. „Tištěná verze napřed měla podobu německou, přibližně z května 1627. Český překlad nevyšel celý, protože touto ústavou byla češtině určena podřadná role, paralelní vydání české bylo tedy nepotřebné,“ řekl historik Petr Voit. Tištěná verze podle něj tehdy mohla vyjít možná v tisícovém nákladu, byla však pro případné zájemce stále drahá. „Bylo zvykem od minulosti, že se po práci večer sedlo a kniha se opisovala, zároveň tím opisováním se text dostával do paměti. To trvalo ještě 200 let, tento způsob,“ popsal někdejší způsob předávání textu. „Jestli se do dnešního dne zachovalo zhruba 40 exemplářů tištěné, české nedokončené verze, tak stejné množství, možná i víc, je možné předpokládat i u opisů,“ uvedl. Přesné množství by bylo možné zjistit jedině rešerší ve veřejných sbírkách. Sám odhaduje, že v Národním archivu či v pražském městském archivu může být po deseti exemplářích. Opisů podle něj může být ještě více, než zachovaných tisků.
|
| Zaorálek: Delegace v Rusku by měla mluvit o roku 1968 |
|---|
| Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek chce, aby se na jednáních prezidenta Miloše Zemana v Rusku mluvilo o překroucených informacích k srpnu 1968, které se před návštěvou českého prezidenta objevily na webu ruské armádní televize Zvezda. Šéf české diplomacie se nejprve ohradil proti materiálu, který web zveřejnil. Později doplnil, že jeho reakce je oficiálním stanoviskem a že o něm informoval i doprovod prezidenta. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček pak uvedl, že podle Zemana byla okupace v roce 1968 zločin a že prezidentův názor je neměnný. |
Přečtěte si také:
