Počet radikálních islamistů, kteří se hlásí k salafismu, v Berlíně rychle roste. Od roku 2011 se jejich počet ztrojnásobil, varoval německý Spolkový úřad pro ochranu ústavy, který slouží jako německá civilní kontrarozvědka. Třetina z nich má německý pas.
Z Berlína se stává evropské centrum pro vyznavače salafismu, radikální odnože islámu, která se odvolává na učení Mohameda. Odmítá pozdější větve islámského učení a chce zavést právo šaría.
Od roku 2011 se počet „skalních“ zvýšil z 350 na 900 osob. Vyplývá to ze zprávy berlínské pobočky Spolkového úřadu pro ochranu ústavy, která sleduje hnutí, jež by mohla ohrozit demokratické zřízení současného Německa. O zprávě informoval berlínský radní pro vnitřní bezpečnost Andreas Geisel z SPD.
K hnutí se hlásí zejména mladí muži, kteří žijí v Berlíně dlouhodobě. Kromě mešit radikální islamisty podporuje infrastruktura obchodů s oblečením a potravinami, které vlastní Arabové. Berlín následuje celoněmecký trend, napsal deník Die Welt.
„Salafismus platí nejen v Německu, ale také na mezinárodní scéně za dynamické islámské hnutí,“ tvrdí zpráva kontrarozvědky. Počet salafistů se v Německu od roku 2011 zvýšil z 3800 na 10 300.
Antisemitské demonstrace v Německu kvůli Jeruzalému:
Co s paliči vlajek: politik CDU s návrhem vyhošťovat tvrdě narazil
„Salafisté tajně podněcují náboženskou nenávist proti našemu svobodnému demokratickému zřízení. Svou ideologií podporují nenávist a násilí. To nebudeme tolerovat,“ zdůraznil Geisel.
Berlínské bezpečnostní složky hnutí pozorně sledují, k dispozici mají data o 748 členech. Ze zprávy vyplývá, že radikální islamismus je hlavně mužským fenoménem. Ženy tvoří 11 procent scény.
Zhruba polovina z identifikovaných členů hnutí je mužského pohlaví ve věku 26 až 37 let. Řada z nich je aktivní mnoho let, první semináře radikálního islamismu v němčině byly nabízeny v mešitě al-Nur v roce 2004. Necelé čtyři stovky jsou násilně orientovány.
Kde leží mešita al-Nur v Berlíně?
Kontrarozvědka zveřejnila také státní příslušnost berlínských radikálů, kterou zná u 720 osob. 251 z nich má německý pas, 115 i druhý pas, hlavně turecký, libanonský, syrský a irácký. Z 324 salafistů, kteří pocházejí ze zahraničí, dominují Rusové, respektive ti, kteří mají ruský pas. Pocházejí zejména ze severního Kavkazu. Následují Turci, Syřané, Palestinci a Libanonci. 27 salafistů přišlo do Berlína po roce 2014 v rámci uprchlické krize.
| Policie šaría v Německu |
|---|
| Německý nejvyšší soud v Karlsruhe vrátil k opětovnému projednání případ z Wuppertalu, kdy v září 2014 mladíci v oranžových vestách s nápisy „Shariah Police“ nutili ostatní mladé muslimy, aby dodržovali pravidla islámského práva šaría. Chtěli jim rozmluvit návštěvy heren, hospod a nevěstinců. Německý zemský soud ve Wuppertalu řešil jednání salafistů podle zákona o zneužití uniformy, který je zaměřen na zneužívání nacistických uniforem. V roce 2016 je osvobodil. Nejvyšší soud tvrdí, že je třeba posuzovat otázku možného zastrašování veřejnosti. |
Většina příslušníků radikálních islamistů žije v tradičních přistěhovaleckých čtvrtích jako je Kreuzberg, Wedding a Neukölln. Čtvrti patřily před rokem 1990 do Západního Berlína. Příznivci hnutí se sdružují kolem čtyř berlínských mešit.
Jsou to mešity al-Nur v Neuköllnu, mešita Ibrahima al-Khalila ve čtvrti Tempelhof, mešita as-Sahaba ve Weddingu a mešita Fussilet ve čtvrti Moabit. Ta byla v únoru 2017 uzavřena po zátahu německé policie. Do ní docházel Tunisan Anis Amri, pachatel útoku na berlínský předvánoční trh v roce 2016.
Geisel zprávu kontrarozvědky ocenil s tím, že čím více podrobností budou úřady společně s veřejností znát o salafistické scéně, tím lépe bude možné přijmout preventivní opatření.
Související články:
Mouřenín skončil. Restauratér v Berlíně změnil „náckovský“ název podniku
Od optimismu k rozčarování. Uprchlíků v Německu pracuje jen 17 procent
Od vítání k deportaci. Dostat uprchlíka z Německa do Afghánistánu stojí 350 tisíc
