Vláda chystá výraznější snížení daní, než s jakým původně počítala v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy. Lidé by mohli nakonec státu platit méně než 19 procent z hrubého příjmu, řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Návrh hodlá spojit s reformou veřejného zdravotního pojištění. Část opozice ale tvrdí, že to bude znamenat větší výpadek ve státním rozpočtu.
Kabinet Andreje Babiše (ANO) zrušení superhrubé mzdy nedávno posunul na rok 2021. Pravicové strany vládnímu hnutí ANO vytýkají, že konec superhrubé mzdy slibuje už pět let.
„Mám připravený návrh, už o něm jednáme s panem premiérem a s dalšími vládními kolegy. Chci předložit mnohem ambicióznější návrh, než jsme původně plánovali ve vládním prohlášení a v koaliční smlouvě,“ řekla České televizi ministryně financí. „Chci to ale spojit s reformou veřejného zdravotního pojištění,“ dodala Schillerová. „Přijdeme s celkem zajímavým řešením, které bude ještě významnější snížení daní, než jsme si původně mysleli,“ uvedl premiér Babiš.
Přečtěte si komentář: Rub rostoucích mezd
Konkrétní návrh na zrušení superhrubé mzdy včetně změn sazeb a odvodů na zdravotní pojištění zveřejní ministerstvo financí v únoru, poslanci by ho mohli začít projednávat v létě.
Koaliční smlouva ANO a ČSSD uvádí, že spolu se zrušením superhrubé mzdy se sníží daň z příjmu. Přepočteno na hrubou mzdu by daň klesla z dnešních zhruba dvaceti procent na devatenáct. Lidem by tak ze mzdy zůstalo více peněz, ovšem veřejné rozpočty by přišly o více než 22 miliard - o 15 miliard by přišel stát, o zbytek obce a kraje. I současný plán vlády by ale podle ČT vyšel veřejné rozpočty na 25 až 30 miliard ročně.
Dále čtěte:
