Již 5. a 6. října půjdou Češi volit své zástupce při komunálních volbách. Na stejné datum připadá i první kolo senátních voleb. Obmění se třetina horní komory, to znamená, že se bude bojovat o 27 křesel. Volby jsou dvoukolové. Tam, kde nerozhodne první kolo, se druhé uskuteční o týden později, tedy 12. a 13. října.
Kromě kandidátů hnutí a stran smějí kandidovat i nezávislí kandidáti, pokud jsou starší 40 let a získají podporu vyjádřenou podpisy 1000 občanů volebního obvodu, v němž chtějí kandidovat. Čas na podání kandidatury byl do konce letošního července.
Volí se dvoukolově na základě většinového volebního systému, v němž na rozdíl od poměrného systému vítěz bere vše. Druhé kolo se koná v případě, že v prvním kole ani jeden z kandidátů nezíská 50 a více procent hlasů. Do druhého kola postupují dva nejúspěšnější kandidáti z kola prvního.
Čtěte, kdo kandiduje do Senátu
Kde se volí
Mandát senátora trvá šest let a každé dva roky se obmění třetina horní komory. Letošní senátní volby se týkají těchto volebních obvodů: Sokolov, Chomutov, Rokycany, Domažlice, České Budějovice, Praha 12, Praha 4, Praha 8, Praha 2, Litoměřice, Teplice, Jablonec nad Nisou, Mladá Boleslav, Benešov, Chrudim, Náchod, Svitavy, Třebíč, Břeclav, Brno-město, Prostějov, Šumperk, Opava, Ostrava-město, Karviná, Vsetín, Zlín.
Kdo smí volit
Voleb se smí účastnit svéprávný občan České republiky, který dosáhl věku 18 let. Pokud se tak stane mezi prvním a druhým kolem, smí se zúčastnit druhého kola. Volební právo nemají cizinci s přechodným ani trvalým pobytem v České republice. Naopak občan České republiky s trvalým pobytem mimo ČR smí volit kdekoli, ovšem s voličským průkazem.
Voličský průkaz
Právo volit má občan pouze ve volebním obvodě, v němž se nachází jeho trvalé bydliště. Pokud by se tedy nemohl zúčastnit voleb přímo ve svém volebním okrsku a chtěl by přesto volit, může si zažádat o voličský průkaz, odvolit ale musí v některém z volebních okrsků v rámci svého volebního obvodu.
Využití voličského průkazu tedy příliš velký význam nemá. Pro někoho ale smysl mít samozřejmě může.
Příklad: Občan s trvalým bydlištěm v Praze-Lipencích pracuje v Praze-Zbraslavi. V pátek po práci ihned odjíždí na dovolenou, zařídí si tedy voličský průkaz a odvolí ihned po práci v kterékoli zbraslavské volební místnosti, aniž musí domů.
Účast v senátních volbách v Česku
Účast ve volbách do Senátu bývá zpravidla výrazně vyšší v prvním kole. Je to dáno tím, že od voleb do horní komory parlamentu v roce 1998 je právě první kolo spojeno s konáním komunálních voleb, kde se účast drží mezi 40 a 50 procenty. O týden později při druhém kole senátních voleb si už cestu k urnám najde většinou výrazně méně voličů.
Účast ve volbách do Senátu (v %):
| rok | první kolo | druhé kolo |
|---|---|---|
| 1996 | 35 | 30,6 |
| 1998 | 42,4 | 20,4 |
| 2000 | 33,7 | 21,6 |
| 2002 | 24,1 | 32,6 |
| 2004 | 29 | 18,4 |
| 2006 | 42,1 | 20,7 |
| 2008 | 39,5 | 29,9 |
| 2010 | 44,6 | 24,6 |
| 2012 | 34,9 | 18,6 |
| 2014 | 38,6 | 16,7 |
| 2016 | 33,5 | 15,4 |
Jak správně volit
Po příchodu do volební místnosti se volič musí volební komisi prokázat občanským průkazem.
Poté obdrží úřední obálku a hlasovací lístky. Na každém je uveden jeden kandidát. Volič vybere kandidáta, jemuž chce dát svůj hlas, lístek s jeho jménem vloží do obálky a vhodí do volební urny.
Volební místnosti
Volební místnosti určuje pro každý volební obvod starosta obce, zveřejnit je musí na úřední desce obecního úřadu nejpozději 15 dnů přede dnem volby, tj. 20. září 2018. Je-li ve volebním obvodě více volebních okrsků, starosta uvede, které části obce náleží do jednotlivých okrsků a přiřadí k nim adresy volebních místností. Čtěte, jak najít volební místnost.
