Na veřejnost prosáklo jméno první z lokalit užšího výběru pro stavbu hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva. Podle odpůrců je však Kraví Hora na Vysočině naprosto nevhodná.
Informaci, že Kraví Hora do prozatím utajovaného seznamu patří, zveřejnil šéf státního podniku Diamo Tomáš Rychtařík v podnikovém oběžníku. Upozornili na to odpůrci sjednocení ve sdruženích Nechceme úložiště Kraví hora a Calla.
„Odštěpný závod velmi úzce spolupracuje také na hodnocení lokalit pro budoucí ukládání vysokoaktivních odpadů z jaderných elektráren. V současné době jsou vytipovány čtyři vhodné lokality, mezi ně patří také Kraví Hora,“ uvedl Rychtařík.
Kraví hora se rozkládá na 28 kilometrech čtverečních na pomezí Jihomoravského kraje a Vysočiny. Zahrnuje obce Bukov, Milasín, Dolní Rožínka, Rožná, Rodkov, Věžná, Sejřek, Olší, Drahonín a Moravecké Pavlovice.
Ve hře doposud bylo celkem devět lokalit. Rada Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) měla ještě před koncem roku předložit vládě jejich hodnocení a omezit počet na čtyři lokality. To se však nestalo a rozhodnutí bylo přesunuto na leden. Jde o citlivou záležitost, odpor veřejnosti je na všech lokalitách velmi silný a na vybraných územích lze proto očekávat hlasité protesty. Jak uvádí odpůrci, podle některých informací byl právě spor o Kraví Horu příčinou odkladu rozhodnutí.
Finové ukazují, jak postavit úložiště jaderného odpadu na 100 tisíc let
Vytipovaných lokalit bylo přitom původně šest. Kraví Hora, stejně jako okolí jaderných elektráren Temelín a Dukovany, k nim byly přidány až dodatečně. Důvodem byla očekávaná vyšší akceptace tamních obyvatel, kteří mají s jadernou energetikou zkušenosti. Kraví Hora leží totiž v místě uranových dolů Rožná.
Právě kvůli těžbě a množství štol je však podle kritiků místo pro stavbu hlubinného úložiště nevhodné. „Kraví hora byla několikrát v odborných studiích vyhodnocena z pohledu bezpečnosti jako nevhodná pro vybudování projektu, jakým je hlubinné úložiště, a přesto byla zařazena mezi vybrané. Vypadá to, že pro SÚRAO není nejdůležitějším kritériem výběru bezpečnost, ale spíše jiné, politické zájmy a zájem na účelovém utrácení peněz z jaderného účtu,“ uvedl Martin Schenk, předseda spolku Nechceme úložiště Kraví hora.
Naráží na to, že v bývalém dole vybudovalo SÚRAO za 1,8 miliardy korun podzemní geologické výzkumné pracoviště PVP Bukov. Výsledky mají sloužit jako podklady pro budoucí výstavbu konečného hlubinného úložiště. Kritici to však považují za plýtvání. Na jejich stranu se postavil také Státní úřad pro jadernou bezpečnost, podle kterého schází pro laboratoř „ekonomické argumenty“.
Podzemní úložiště vyhořelého paliva má podle odhadů přijít na 111 miliard korun. Rozhodnuto o definitivním umístění by mělo padnout v roce 2025. Se zahájením provozu se však počítá až v roce 2065.
Dále čtěte:
Rakušané dál brojí proti jádru. Česku nechtějí dopřát ani úložiště
Německo řeší éru po uhlí: investice do regionů, plynové elektrárny a syntetická paliva
Přeshraniční strach. Nizozemsko, Belgie a Německo nemají plán pro jadernou havárii
Němečtí zastánci jádra: Půl bilionu eur je pryč a stále pálíme uhlí
