Ministerstvo zemědělství si za 80 tisíc korun objednalo analýzu, jež má zjistit, kolik je v Česku dostupné slámy, kafilerního tuku či použitého oleje. Odpadní suroviny mají z části nahradit biopaliva z řepky.
Biopaliva vyráběná z potravinářských surovin čelí dlouhodobě kritice. Škody, které způsobují životnímu prostředí, jsou výrazně vyšší než přínosy. Evropská pravidla nařizují proto distributorům pohonných hmot nahradit do roku 2020 část povinné biosložky přimíchávané do paliv takzvanými pokročilými biopalivy vyrobenými z odpadů.
Problémem však je, že moderní paliva druhé generace jsou zatím dostupná pouze ve velmi omezené míře. Podle potenciálních výrobců je v Česku odpadu málo a jeho cena je často vyšší než u zemědělské suroviny. Mezi suroviny určené k výrobě pokročilých biopaliv se řadí například sláma, chlévská mrva, kal z čistíren odpadních vod, ořechové skořápky, vinné kaly, kukuřičné klasy zbavené zrn nebo třeba použitý kuchyňský olej.
Čtěte také:
Biopaliva nejsou tak lukrativní byznys, jak se může zdát, říká šéf Temperatioru Fišer
Ministerstvo zemědělství si proto nyní u Výzkumného ústavu zemědělské techniky objednalo vypracování analýzy o dostupnosti surovin pro výrobu pokročilých biopaliv v Česku. Vyplývá to ze smlouvy zveřejněné v registru smluv. „Analýza bude zahrnovat podrobný výčet jednotlivých surovin a příslušných technologií,“ uvádí se ve smlouvě. Studie za osmdesát tisíc korun by měla být hotova do konce září.
Zájem státu o pokročilá biopaliva souvisí i s novelou zákona o ochraně ovzduší, která v současnosti míří do Senátu. Česko využilo možnost stanovenou v evropské směrnici a umožní dodavatelům benzinu a nafty započítat pokročilá biopaliva do povinného podílu dvojnásobně. To podle důvodové zprávy povede k vyšší administrativě, zároveň se ale dodavatelům sníží náklady. Novela by měla vstoupit v platnost 1. července.
V současnosti musí dodavatelé přimíchávat do benzinu 4,1 procenta a do nafty šest procent biopaliv. Na tom novela nic nemění.
Dále čtěte: