OLaNO s přízní 24,96 procenta voličů odsunulo na druhou příčku dosavadní nejsilnější vládní stranu Směr-sociální demokracie (Směr-SD), která dlouhodobě dominovala slovenské politice. V sobotu ale získala jen 18,38 procenta hlasů, což je nejslabší výsledek čtyřnásobného vítěze slovenských voleb.
Na třetí příčce podle těchto předběžných údajů opoziční strana Jsme rodina s přízní 8,26 procenta voličů předstihla krajně pravicovou stranu Kotlebovci-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS) s podporou 8,01 procenta voličů; to prakticky odpovídá překvapivému výsledku LSNS z roku 2016.
Do sněmovny by se podle dílčích údajů měla dostat také opoziční strana Svoboda a solidarita (6,12 procenta voličů), jakož i nová strana Za lidi exprezidenta Andreje Kisky (5,71 procenta).
Překvapivě - oproti průzkumům i povolebním odhadům - těsně pod volebním prahem zůstává koalice neparlamentních stran Progresivní Slovensko/Spolu, která loni na Slovensku vyhrála volby do Evropského parlamentu. Z Progresivního Slovenska rovněž vzešla nynější prezidentka Zuzana Čaputová. Práh je u koalic sedmiprocentní, PS/Spolu má 6,86 procenta.
Maďarská menšina přišla poprvé od revoluce zkrátka
Do parlamentu se nedostalo Křesťanskodemokratické hnutí (KDH) s podporou 4,64 procenta voličů.
Již odhady ukázaly, že poprvé od pádu komunismu v roce 1989 nebude mít zastoupení ve slovenské sněmovně početná maďarská menšina. To potvrzují i dílčí výsledky. Odstoupení již ohlásil jeden z předáků maďarské menšiny Béla Bugár, jehož strana Most-Híd dosud patřila ke koaličním partnerům Směru-SD. Rezignaci avizoval i předseda KDH Alojz Hlina
Nejvíce preferenčních hlasů získal Igor Matovič (skoro 480 tisíc), kterého následuje premiér Peter Pellegrini, a to s výrazným náskokem na předsedu Směru-SD Roberta Fica na třetí příčce.
Sázka na boj proti korupci se vyplatila
Matovič v reakci na odhady výsledků hlasování televizi Markíza nepřímo potvrdil, že se chce stát premiérem. "Byla by velká ostuda, abych po takovéto obrovské důvěře prchl z bojiště," řekl Matovič. Později dodal, pokud má koalice prosadit reformy, jako například zavedení bezpečnostních prověrek soudců, potřebuje mít ve 150členné sněmovně ústavní většinu, tedy alespoň 90 hlasů.
Matovičovo hnutí vsadilo v předvolební kampani na téma boje proti korupci, zdůraznění potřeby politické změny a snažilo se oslovit nevoliče i sympatizanty jiných stran, jež jsou nespojeni s poměry v zemi.
Čtěte také:
Pod Tatrou sa blýska. Před parlamentními volbami je Slovensko rozdělené
Popularita slovenského opozičního hnutí OLaNO roste, Směr ztrácí