Sociální původ v zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) do značné míry rozhoduje o šancích člověka ve vzdělávacím systému. Například v Česku dosáhne na vysokoškolský titul jen 3,6 procenta dětí rodičů bez středoškolského vzdělání, vyplývá z aktuální zprávy organizace.
V průměru dosahuje ve většině zemí OECD na vysokoškolský titul 21,2 procenta dospělých, jejichž rodiče nemají ani střední školu. Mezi jednotlivými zeměmi jsou ale značné rozdíly.
Například na Novém Zélandu dokončí vysokou školu přibližně 39 procent potomků rodičů bez středoškolského vzdělání, ve Finsku pak 34 procent. V Německu se to podaří 14,9 procentu těchto lidí, v Rakousku 10,1 procenta a v Česku jen 3,6 procenta.
Pro úspěch ve vzdělávacím procesu je důležité také sociální promísení ve škole. Už během povinné školní docházky se totiž na školách často nepotkávají znevýhodnění a méně znevýhodnění žáci.
Zpráva ukazuje, že v průměru zemí OECD 48 procent sociálně a ekonomicky znevýhodněných žáků navštěvuje školy s vysokou koncentrací takových dětí.
Reforma financování škol o rok odložena. Fungovat má od ledna 2020
Lépe jsou na tom například švýcarské děti, kde je 44 procent znevýhodněných žáků na školách mezi mnoha dalšími znevýhodněnými dětmi. Ve Finsku je to 40 procent. Německo je v tomto ohledu na průměru OECD.
Toto promíchání žáků z různých sociálních skupin bývá často rozhodující pro další úspěchy. Znevýhodněné děti na školách s převážně neznevýhodněnými spolužáky dosahují podle OECD výrazně lepších výkonů.
| Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj |
|---|
| OECD má 36 ekonomicky rozvinutých členských států, které přijaly principy demokracie a tržní ekonomiky. Jejím deklarovaným cílem je mimo jiné koordinace ekonomické a sociálně-politické spolupráce a podpora dalšího ekonomického rozvoje. |
Dále čtěte:
