Česko odkoupí vepřín v Letech na Písecku, který stojí na místě bývalého protektorátního koncentračního tábora pro Romy. Vláda dnes krok schválila. Cenu, na které se shodla s majiteli, odtajní po uzavření kupní smlouvy. Chov vepřů má skončit v Letech do jara. Prodej ještě musí schválit akcionáři AGPI. Romské komunity vnímají odkup vepřína jako úlevu a zadostiučinění.
Stát dosud nezveřejnil částku, na níž se domluvil se současným vlastníkem vepřína, společností AGPI, která přijala nabídku kabinetu před dvěma týdny. Místopředseda představenstva společnosti AGPI Jan Čech dnes sdělil, že zatím neví, za kolik vláda vepřín odkoupí, a proto nebude cenu komentovat. Herman novinářům řekl, že akcionáři potvrdili, že už neměnná nabízená cena je pro ně přijatelná. „S ohledem na obchodní zájmy partnerů v tuto chvíli cena zveřejněna být nemůže. Ale po jednání s partnery, nejpozději po uzavření kupní smlouvy, zveřejněna bude,“ řekl.
O odkupu a zbourání vepřína diskutovalo už několik vlád, cena ale nikdy nepadla. Společnost AGPI původně upřednostňovala výměnu za vepřín na jiném místě, teď ale souhlasila s finanční kompenzací. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) už dřív řekl, že jeho kabinet by chtěl jednání dotáhnout do konce. „Jsem velice rád, že vláda mohla rozhodnout, oběti nacistické perzekuce a holokaustu si zaslouží naši úctu,“ uvedl dnes. Rozhodnutí považuje za důležité ze symbolického hlediska, kabinet podle něj také odstranil ostudu, která zatěžovala zemi dvě desítky let. Herman krok přirovnal k odvalení velkého balvanu a očištění.
V areálu má výkrm prasat skončit do jara příštího roku. „Oni tam mají na základě stávajících obchodních vztahů nasmlouvané ještě nějaké dodávky vepřového. Takže určitě k tomu, že by se to zavřelo ze dne na den, nemůže dojít. Je to věc na půl roku. Pak tam je struska, která se musí nějakým způsobem vyřídit,“ popsal harmonogram plánovaného převzetí areálu státem ministr pro lidská práva Jan Chvojka (ČSSD). Na revitalizaci prostoru a podobě pietního místa se podle Hermana bude podílet Muzeum romské kultury.
Připomeňte si, jak si Miloš Zeman v souvislosti s táborem protiřečil:
Aktivisté usvědčili Zemana z další lži. Tentokrát o táboře v Letech
Podle odhadů by cena mohla činit několik stovek milionů korun. V červnu 1998 tehdejší ministr Vladimír Mlynář Zemským novinám v rozhovoru řekl, že soudní odhad ceny vepřína činil v té době 50 milionů korun a tržní odhad podle majitelů 140 milionů, vlastníci ale požadovali 300 milionů korun. Prezident Miloš Zeman před pár týdny uvedl, že ještě jako premiér farmu odmítl zrušit, protože by to daňové poplatníky tehdy stálo asi 400 milionů.
„Je to dobře, že po 20 letech bylo možno dokončit záležitost, která je velice citlivá. A jsme rádi, že budou ukončeny všechny diskuse a různé spory, připomínky a demonstrace, které se k tomu problému vážou a že vláda bude moci tak, jak si plánuje, udělat na místě vhodný památník nebo připomenutí problémů a mrtvých, kteří zde zemřeli za druhé světové války,“ řekl Čech. Společnost podle něj prodá vládě pouze areál, zvířata a zaměstnance si ponechává.
Souhlas s prodejem ještě musí dát akcionáři AGPI. Valná hromada AGPI bude do konce letošního roku - až poté, co firma kupní smlouvu se státem podepíše. O převodu vepřína hlasovala již valná hromada 31. července, pro bylo 88 procent přítomných akcionářů. Na příští valné hromadě dostanou stejně jako minule otázku, zda souhlasí s převodem.
| Koncentrační tábor v Letech |
|---|
| Tábor v Letech otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní. Byl pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. Stejné zařízení bylo v Hodoníně u Kunštátu. V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu byly v obou místech zřízeny cikánské tábory. Od té doby do května 1943 letským táborem prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes 500 skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo méně než 600 romských vězňů. Podle odhadů nacisté vyvraždili 90 procent českých Romů. |
„Kdyby nesouhlasili, nebylo by možné smlouvu provést. To je zákon o korporacích. To, co jsme provedli, hlasování (na valné hromadě 31. července), bylo zkušební, abychom věděli, jak to dopadne. A souhlasili (akcionáři), aniž by věděli cenu. To byl dobrý signál,“ řekl Čech.
Jeden z minoritních akcionářů AGPI chce žalobou zpochybnit záměr odprodat vepřín státu. Čech to potvrdil. „Je to pan Vrba. Asi před šesti lety napadali nějaké usnesení, soud prohráli, odvolávali se, tam to bylo potvrzeno,“ řekl Čech.
Areál v Letech se stavěl za komunismu od roku 1972, umístěno je tam 13 tisíc prasat. V první etapě vzniklo deset hal, v druhé tři haly. V letech 2013 až 2015 dala firma do poloviny hal nové technologie. Areál je na ploše o rozloze 7,1 hektaru. Pozemky pod budovami patří státu. Česko za vepřín na pietním místě sklízí léta kritiku domácích organizací i mezinárodních institucí. K odstranění farmy vyzval i Evropský parlament.
| AGPI zvýšil tržby o pět milionů |
|---|
| Společnost AGPI měla loni tržby 388,4 milionu korun, meziročně o pět milionů vyšší. Zisk před zdaněním činil loni 7,4 milionu, v předloňském roce skončila firma ve ztrátě 15,4 milionu korun. Tržby divize výroby vepřového maso byly loni 172,5 milionu, činily 44 procent všech tržeb společnosti. Meziročně vzrostly o 18 milionů korun. Téměř dvacet procent tržeb měla divize výroby vajec, a to 77,2 milionu korun. Meziročně klesly o 17,3 milionu korun. Divize výkrmu drůbeže přinesla tržby 23,9 milionu korun, proti předloňskému roku vzrostly o 6,2 milionu. AGPI má ještě divize brojlerů a agroslužeb. |
Odkup a plánované zbourání vepřína vnímají romské komunity jako úlevu a zadostiučinění. Podle ředitelky Muzea romské kultury v Brně Jany Horváthové na to Romové dlouho čekali. „Řeší se to od roku 1995 a ne-li dříve. Už od té doby jsme říkali, že je nepřijatelné, aby byl na takovém místě vepřín. Kazí to důstojnost toho místa a odkup vnímáme jako napravení starých hříchů,“ řekla Horváthová. Právě Muzeum romské kultury zřizované ministerstvem kultury by mohlo dostat místo na starost. „Pokud nám bude svěřeno, chceme zahájit celospolečenskou debatu o jeho využití. Cílem ale je, aby tam byla důstojná připomínka,“ doplnila Horváthová.
Podle čestného předsedy Společenství Romů na Moravě Karla Holomka by místo měla spravovat organizace, která má blízko k historii Romů. Holomek zažil období tábora v Letech i romského tábora v Hodoníně u Kunštátu na Blanensku. Právě tam byla většina členů Holomkovy rodiny, část z nich zemřela v Osvětimi. „Babička, dědeček, strýcové a tetičky skončili v koncentráku. Strýcové z Osvětimi utekli a potom tam byli zavražděni na apelplacu. Tehdy jsem měl šest let a sestra čtyři. Byl na nás vydaný příkaz k transportu, ale naše maminka tam s námi nešla. Zachránila nás, ale bylo to období, kdy jsme se hodně po nocích přesouvali. Proto vše vnímám velmi citlivě,“ řekl Holomek.
Přečtěte si také komentář:
