Státní dluh v letošním 1. čtvrtletí stoupl o 109,6 miliardy na 1,732 bilionu korun. Důvodem nárůstu dluhu byla snaha získat peníze za výhodných podmínek na plánované splátky státních dluhopisů v dubnu a červenci. Informovalo o tom ministerstvo financí. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh zhruba 162 600 korun.
„Samotné zvýšení nominální výše státního dluhu v prvním čtvrtletí je běžným jevem, který je způsoben časovým nesouladem emisní činnosti a splátek státních dluhopisů v průběhu roku a nijak nevypovídá o trendu zadlužování země,“ uvedl ředitel odboru Řízení státního dluhu a finančního majetku Petr Pavelek. Ministerstvo podle něj tak jako každý rok průběžně reaguje na situaci na finančních trzích. Dlouhodobě podle něj státní dluh klesá.
Ministerstvo v prvním čtvrtletí roku prodalo střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy v domácí měně za 115,8 miliardy korun. „V prvním čtvrtletí roku tak stát pokryl téměř polovinu splátek státního dluhu v domácí měně, které je nutné v tomto roce uhradit,“ uvedlo ministerstvo. Například 11. dubna byl splatný desetiletý dluhopis, jehož hodnota ke konci roku 2018 byla 85 miliard korun.
Maléru naproti. Výdaje státu požírají vše, co přinesla konjunktura
Ministerstvo ve čtvrtletí také poprvé vydalo podle českého práva dluhopisy v eurech, celkově již prodalo dluhopisy za 450 milionů eur, jejich průměrný výnos je přitom záporný. Záporný úrok znamená, že investoři v podstatě platí státu za to, že mu půjčili peníze.
Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.
Čtěte také:
