Ministryně životního prostředí spolkové země Porýní-Falc ze strany Zelených Ulrike Höfkenová varuje před konzumací masa divokých prasat kvůli cesiu 137. To se po Evropě rozšířilo s radioaktivním mrakem po havárii v jaderné elektrárně Černobyl, ke které došlo přesně před 32 lety. Odborníci ale uklidňují, že hodnoty radioaktivního izotopu cesia ve zvěřině nebo houbách jsou pro běžného konzumenta zanedbatelné.
Strach z následků jaderné katastrofy, ke které došlo na území Sovětského svazu 26. dubna 1986, má stále ministryně životního prostředí německé spolkové země Porýní-Falc Ulrike Höfkenová ze Zelených. Varovala před konzumací masa z divokých prasat.
„Dokonce ještě dnes se musí divoká prasata v lesích Porýní-Falce nechat prověřit na přítomnost radioaktivního cesia 137. I dnes jsou hodnoty tak vysoké, že maso těchto kusů nemůže být prodáváno na trhu,“ uvedla podle agentury DPA Höfkenová.
V souvislosti s výročím havárie v Černobylu kritizovala využívání stárnoucích jaderných elektráren v sousední Francii a Belgii. Porýní-Falc je od roku 2016 členem aliance regionů z Belgie, Lucemburska, Německa a Rakouska, které usilují o Evropu bez jaderné energetiky.
O zamoření půdy cesiem 137 po celé Evropě v následujících dnech po explozi čtvrtého bloku v Černobylu se opakovaně hovoří na přelomu dubna a května, kdy se připomíná dosud nejhorší havárie v historii jaderné energetiky.
Šíření izotopu cesia 137 nad Evropou po havárii jaderné elektrárny v Černobylu:
V roce 2016 německý deník Die Welt napsal, že zejména v Bavorsku jsou divoká prasata a houby kontaminovány cesiem pocházejícím z ukrajinské elektrárny.
Divočáci proto, že žerou nepravé lanýže, které leží v zemi. Místní úřady v roce 2015 náhodně měřily hodnoty z divočáka, který pocházel z okolí Norimberku. Maso obsahovalo 1200 becquerelů na jeden kilogram. Houby z okolí Garmisch-Partenkirchenu až 4900 becquerelů. Hraniční hodnota pro dovážené potraviny do EU je 600 Bq, pro dětskou výživu a mléčné produkty 370 Bq na kilogram.
| Limity pro radioaktivitu potravin |
|---|
| V rámci EU je stanoven limit pro radioaktivní cesium (134Cs a 137Cs) pro mléko a dětskou výživu 370 Bq/kg, pro ostatní potraviny dovážené do EU 600 Bq/kg. Radioaktivita se od roku 1986 soustavně kontroluje. Naměřené hodnoty radioizotopů 134Cs a 137Cs jsou hluboko pod mezními hodnotami. Stále však nelze vyloučit naměření ojedinělých zvýšených hodnot u některých druhů spárkaté zvěře, zvláště černé zvěře a jelenů. Podle některých doporučení by se volně rostoucí houby měly konzumovat nejvýše v množství 200 až 250 gramů týdně. |
Zdroj: bezpecnostpotravin.cz
Ani zvýšené hodnoty radioaktivního cesia u zvěřiny a hub nejsou pro zdraví člověka nebezpečné. Potvrdila to třicet let po černobylské nehodě Dana Drábová, ředitelka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. I kdyby člověk jedl celý rok pouze maso z divočáka, radioaktivita by jej na zdraví neohrozila.
Podobným dávkám radioaktivního záření je člověk vystaven běžně v přírodě působením kosmického záření. „Že jsou aktivity cesia stále měřitelné, ještě neznamená nějaké ohrožení,“ prohlásila Drábová.
Na území České republiky byla naměřena maximálního hodnota radioaktivního izotopu cesia u divokého prasete 49 tisíc Bq/kg. Ani taková hodnota není pro člověka nebezpečná, i kdyby za rok snědl 80 kilogramů masa, uvedl před více než 15 lety šumperský hygienik a myslivec Ctibor Babička, který se výskytem cesia 137 zabýval v 90. letech v Jeseníkách. Odpovídalo by to ročnímu limitu lidí, kteří pracují s ionizujícím zářením.
Jak vypadá město Pripjať více než 30 let po evakuaci obyvatel:
Související články:
Češi, odmítněte jádro. Rakouský politik doufá v protiatomové Česko
Neekonomické, ukvapené: Drábová kritizuje stavbu laboratoře za 1,7 miliardy
Francouzští novináři: 10 z 58 jaderných reaktorů je v katastrofálním stavu
Kterak Rakušan atom štěpil. I bezjaderné Rakousko produkuje radioaktivní odpad
