Ještě před volbami vypadal scénář jasně: finální posvěcení zakázky mělo přijít v úterý 31. října na jednání kolegia ministra obrany, v následujících dnech se pak plánovalo slavnostní podepsání. Jenže úterní zasedání kolegia žádný posun nepřineslo. Podle zjištění týdeníku Euro se ukázalo, že zakázka ještě není připravena tak stoprocentně, jak obrana v minulých týdnech tvrdila. „Vyšlo najevo, že jsou tam ještě zásadní nedostatky,“ přibližuje vysoce postavený důstojník Generálního štábu. Lidé z vyzbrojovací sekce proto dostali za úkol potíže vyřešit. Až poté se kolegium sejde znovu.
O zakázce ví nejvíc Daniel Koštoval, náměstek ministra obrany pro vyzbrojování. Bude to právě on, kdo pořízení radarů za českou stranu podepíše. Na dotazy týdeníku Euro však neodpověděl.
Sdílnější byl jen mluvčí resortu Jiří Caletka. Podle jeho vyjádření stále platí, že k podpisu smlouvy by mělo dojít ještě v listopadu.
O radarech MADR dále čtěte:
Ani rady Petry Buzkové za 290 tisíc nepomohly. Česko stále izraelské radary nemá
Komentář: Už jste to podepsal, pane náměstku?
Jenže podobných zaručených termínů zaznělo už několik, a to i z úst Martina Stropnického. Neustálé oddalování prý způsobila tvrdá vyjednávání s Izraelci, kteří nechtěli přistoupit na některé české požadavky. Dlouho se třeba diskutovalo o tom, jak do kupní smlouvy dostat povinnost platit penále, pokud se výrobce zpozdí s dodávkami.
Vleklé jednání s nelibostí sleduje hned několik hráčů. Kromě izraelské výrobní společnosti Elta Systems i česká diplomacie. Ta totiž očekávala, že rychlá domluva s Jeruzalémem podpoří vztahy obou zemí. Nejasný vývoj způsobuje vrásky i zbrojnímu magnátovi Jaroslavu Strnadovi. Pardubická společnost Retia patřící do jeho rodiny Czechoslovak Group by měla izraelským radarům vyrábět anténní technologie a navíc dostane na starost dvacetiletou údržbu systémů, za niž armáda zaplatí 2,1 miliardy korun. A tyhle peníze nemá stále Strnad jisté.
Až přijde odborník
Není bez zajímavosti, že jen pár dnů před úterním zasedáním kolegia vydalo svou výroční zprávu Vojenské zpravodajství. V její veřejné verzi mimo jiné rozvědka upozorňuje - aniž by zazněla jednotlivá jména či kontrakty -, že „získala konkrétní poznatky o ovlivňování významných veřejných zakázek při přípravě a v průběhu výběrových řízení“.
Týdeník Euro už letos v únoru upozornil na podivné okolnosti nákupu 3D radarů. Jde především o to, že ministerstvo obrany nedokáže jasně vysvětlit, proč upřednostnilo výrobky z Elta Systems za pět miliard korun před švédskou technologií za 4,4 miliardy. „Izraelská nabídka zvítězila, protože nejlépe a nejúplněji splnila veškeré podmínky ministerstva obrany,“ sdělil tehdy Koštoval.
Madry mají ohlídat letiště a třeba i jaderné elektrárny.
I díky podobným vyjádřením mají nabito Stropnického odpůrci. Poslankyně Jana Černochová, expertka ODS na obranu, třeba tvrdí, že zakázka dokazuje Stropnického neschopnost modernizovat armádu. „Je ostudné, že vše trvá tak dlouho. Radary měly být pořízeny už před rokem,“ tvrdí.
Možná ještě bolestivější políček dosluhující ministr obrany schytal od svého stranického šéfa Andreje Babiše. Ten nejdřív oznámil, že v nové menšinové vládě chce odborníky, kteří rozumějí dané problematice, a pak prohlásil, že Stropnický už obraně šéfovat nebude.
| Jak se vybíral radar |
|---|
| * V červenci 2015 Praha oslovila vlády Francie, Izraele, Švédska, USA a Velké Británie, jestli jejich průmysl dokáže nabídnout české armádě mobilní 3D radary MADR pro monitorování vzdušného prostoru ve výšce od sto do tří tisíc metrů. |
| * USA na dotaz nereagovaly, v létě 2016 zase Velká Británie oznámila, že požadovaný systém nemá. Vybíralo se tak jen mezi Švédskem (společnost Saab), Izraelem (Elta Systems) a Francií (Thales). |
| * 14. prosince 2016 Martin Stropnický oznámil, že česká armáda dostane za pět miliard bez DPH osm izraelských radarů ELM 2084 MMR ze systému Iron Dome. Termín podpisu smlouvy se od té doby několikrát odsunul. |
Přečtěte si komentáře Ondřeje Stratilíka:
Rozpuštěný a vyvanutý
Popravy generálů jako tečka za Stropnickým
