Nejhorší variantou pro stát při plánech těžby lithia u Cínovce by bylo neuskutečnění projektu. Vyplývá to ze studie Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava, jejímž zadavatelem byla společnost Geomet. Právě prostřednictvím Geometu plánuje hlubinnou těžbu v lokalitě australská společnost European Metals Holdings (EMH). Firma chce o projektu jednat s novou vládou. Těžbu lithia plánují i další evropské státy.
Pokud by se tuzemský projekt neuskutečnil, stát by přišel o příjmy z daní v řádu desítek miliard korun ročně a vznikly by mu náklady na nezaměstnané, kteří by jinak díky těžbě mohli získat práci, uvádí studie. „V našem konkrétním případě se při odhadovaném nárůstu 2750 až 8450 nově vytvořených pracovních míst jedná o částku okolo 569 milionů až 1,749 miliardy korun (ročně),“ stojí v dokumentu.
Za nejvýhodnější autoři studie považují variantu co nejrychlejšího zahájení projektu s vytvořením uceleného řetězce na území Česka, od těžby po finální výrobek. Příjem státu z daní a odvodů podniků zapojených do takového řetězce, ať už přímo nebo nepřímo, by v tom případě činil ročně až 33,5 miliardy korun. Za 21 let, kdy chce Geomet lithium dobývat, má jít o více než 700 miliard korun.
Právě ve zpracování lithia, a nikoli těžbě samotné, může být klíčová přidaná hodnota a tedy i výnos pro stát také podle hlavního ekonoma Cyrrus Lukáše Kovandy. „O různých modelech úpravy vztahů mezi těžařskou společností a státem lze hovořit vždy. Nemyslím si však, že by zrovna v případě potenciální těžby lithia, respektive lithné rudy na Cínovci, měl stát nějak tratit,“ řekl.
Až přijdou těžaři. Zásoby lithia v Krušných horách jsou velké, ruda ale není vydatná
Podle něj by stát mohl ve formě daní a poplatků získal více než 60 procent celkového inkasa v řetězci těžby a zpracování rudy. „Za 21 let by takto stát získal 740 miliard korun, zatímco celkový čistý zisk samotného těžaře by byl za stejnou dobu necelých 12 miliard korun,“ dodal.
Možná těžba lithia v Česku se stala jedním z největších témat předvolební kampaně. Kauzu vyvolal podpis memoranda o porozumění, které s EHM na začátku října podepsal ministr průmyslu Jiří Havlíček (ČSSD). Předseda vítězného hnutí ANO Andrej Babiš memorandum několikrát označil za krádež spáchanou ČSSD. Sociální demokraté označovali kauzu kolem těžby lithia za vykonstruovanou a umělou a za útok vedený hnutím ANO a KSČM.
Poradce premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) Martin Kloz uvedl, že zájmem státu by mělo být především to, aby v Česku vznikl celý řetezec výroby, a to co nejrychleji. Těžbu lithia totiž plánují i další evropské státy, připomněl. „Pokud dojde ke zpoždění (českého) projektu, tak je otázka, jestli navazující výroby budou vznikat u nás, v Německu, v Srbsku nebo úplně někde jinde,“ uvedl.
Lithium je považováno za kov budoucnosti, využívá se mimo jiné při výrobě baterií. V Česku jsou podle odhadů asi tři procenta světových zdrojů lithia - naprostá většina na Cínovci a malé množství v ložisku ve Slavkovském lese. Australský investor by mohl začít s těžbou v Krušných horách v roce 2022. Za 21 let plánuje dobýt 37 milionů tun rudy.
Dále čtěte:
