Prezidenti a premiéři 27 zemí Evropské unie souhlasili s posunutím vyjednání o odchodu Británie z EU do druhé fáze, tedy k podobě přechodného období a budoucích vztahů. Na twitteru to krátce po začátku diskuse šéfů států a vlád sedmadvacítky k brexitu oznámil předseda unijních schůzek Donald Tusk.
EU27 tak dnes potvrdila, že se minulý týden vyjednávačům obou stran podařilo dosáhnout „dostatečného pokroku“ v první fázi rozhovorů. V ní se obě strany shodly na rámcové představě budoucí smlouvy o odchodu Británie z EU na konci března 2019.
EU leaders agree to move on to the second phase of #Brexit talks. Congratulations PM @theresa_may
— Donald Tusk (@eucopresident) 15. prosince 2017
Na schůzce chybí britská premiérka Theresa Mayová, která se svým pohledem na stav vyjednávání prezidenty a premiéry ostatních zemí bloku seznámila ve čtvrtek večer. Za své vystoupení sklidila potlesk, podle šéfa Evropské komise Jeana-Claudea Junckera to bylo zasloužené ocenění jejího úsilí dosáhnout dohody. „Ano, někteří z nás - včetně mne - si mysleli, že je třeba uznat její velikou snahu,“ řekl Juncker dnes ráno při příchodu.
„Samozřejmě nás některé události v Londýně znepokojují,“ poznamenal při příchodu maltský premiér Joseph Muscat. Britský parlament ve středu proti vůli premiérky Mayové prosadil dodatek k zákonu o brexitu, který zákonodárcům dává rozhodující slovo, a ztěžuje tak vládě vyjednávání.
Babišovi jde o princip. Česko nebude napodobovat „slovenskou cestu“, aby se vyhnulo žalobě
Muscat dodal, že EU27 je ze své strany odhodlána k řešení co nejvíce přispět.
Podle litevské prezidentky Dalii Grybauskaitéové budou dnes jednání do další fáze posunuta „absolutně, rozhodně“. Vysvětlila, že summit dnes dá komisi mandát začít s jednáními, která nejspíš začnou v březnu. Už ve čtvrtek večer se podobně vyjádřila i německá kancléřka Angela Merkelová.
Posun rozhovorů směrem k přechodným obdobím a budoucímu uspořádání umožňuje týden stará domluva obou stran o tom, jak bude vypadat řešení tří klíčových otázek vznikající smlouvy o samotném brexitu. Jde o zajištění práv občanů EU v Británii po jejím odchodu z bloku v březnu 2019, o finančním vyrovnání britských závazků a nakonec nejsložitější problém zachování otevřeného režimu na britské hranici. Smlouva samotná ale ještě sepsána není, na základě této dohody se na ní teprve začíná pracovat.
Podle Muscata by měl nyní Londýn specifikovat, co přesně si od druhé fáze rozhovorů slibuje. Mayová opakovaně hovoří obecně o „hlubokém a zvláštním partnerství“ EU a Británie, z Londýna znějí náznaky přání o podobné či ještě lepší obchodní smlouvě, jakou unie nedávno uzavřela s Kanadou.
Zakopání na pozicích
Přibližně do půl jedné ráno diskutovali v noci na dnešek šéfové států a vlád států Evropské unie o migrační problematice. Při odchodu před novináři neskrývali, že pohledy zemí se liší především ve „vnitřním rozměru“ migrační problematiky, tedy ohledně vzájemné solidarity mezi členskými státy. Při odchodu z jednání to uvedla například německá kancléřka Angela Merkelová.
Večerní a noční neformální debata, ze které se žádné konkrétní závěry ani nečekaly, tak jen potvrdila to, co lídrům už počátkem týdne napsal předseda jejich schůzek Donald Tusk. V dopise, kterým je do Bruselu pozval, totiž upozornil, že členské země rozděluje především otázka potřeby trvalého mechanismu přerozdělování migrantů podle kvót tak, jak jej pro případ krize do svého návrhu reformy unijního azylového systému už v květnu 2016 zapracovala Evropská komise.
Miroslav Zámečník: Není migrace jako migrace
Nový český premiér Andrej Babiš, pro kterého byl čtvrtek na summitu premiérou, při odchodu novinářům řekl, že v debatě o migraci „někteří byli dost agresivní“. Myslí si ale, že zemím, které kvóty odmítají, se může podařit získat pro svůj pohled další spojence.
Země ze středu a východu EU, včetně České republiky, kvóty jednoznačně odmítají - a Babiš to neváhal jednoznačně zopakovat. Uvedl ale také, že ČR už nebude v otázce kvót přehlasována tak, jak se to stalo v září 2015, kdy státy přes odpor menšiny z nich prosadily jednorázový mechanismus přerozdělování žadatelů o azyl.
Možnost rozhodnout o věci „kvalifikovanou většinou“, tedy hlasováním v ministerské radě ale stále není zažehnána. Upozornil na to v noci při odchodu z jednání předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Vyloučeno to podle něj není, pokud se o reformě unijního azylového systému nepodaří dohodnout konsensuálně.
Právě Tuskem svolaná „otevřená a přímá“ debata má hledání konsensu pomoci. Podle informovaných činitelů EU nyní prezidenti a premiéři diskutovali daleko klidněji, než se v přípravných jednáních počátkem týdne dařilo diplomatům, kteří summit připravovali.
Na hledání konsensu ohledně toho, jak dál pokračovat s reformou unijního azylového systému, si šéfové států a vlád EU dali už v říjnu čas do poloviny příštího roku.
Přečtěte si také:
