Nálety v Sýrii, obsazení Krymu, chemický útok na bývalého agenta. To jsou důvody, kvůli kterým sílí hlasy, požadující bojkot nadcházejícího fotbalového mistrovství světa v Rusku. Údajně o něm uvažují v Anglii, Německu nebo Japonsku.
„Je naprostá blbost a nesmysl, že by někdo v Rusku udělal takovou věc před prezidentskými volbami a před mistrovstvím světa,“ zareagoval znovuzvolený ruský prezident Vladimir Putin na už poněkolikáté položenou otázku, zda Rusko stojí za chemickým útokem na bývalého agenta Sergeje Skripala a jeho dceru, ke kterému došlo v Británii.
Ruskému vládci se ale ve světě příliš nevěří. K jasnému stanovisku Británie se přidaly i další státy, například USA, Francie nebo Německo. Britská premiérka Theresa Mayová už přijala protiopatření: ze země nechala vyhostit 23 ruských diplomatů, zrušila některé sjednané schůzky a oznámila, že členové vlády a královské rodiny se na protest nezúčastní fotbalového mistrovství světa, které se v červnu a červenci koná právě v Rusku. V zákulisí se možná připravuje daleko razantnější scénář: úplný bojkot šampionátu.
Podle britského listu The Times je ve hře varianta, že by Anglie svůj tým z mistrovství světa stáhla. A nemusela by být sama: stejný krok by v takovém případě zvažovaly například Polsko, Japonsko a Austrálie.
Pod tlakem se ocitají i úřadující šampioni z Německa. Redaktoři deníku Bild se vydali za trenérem Joachimem Löwem a některými hráči s dotazem, jak se mohou účastnit akce, kterou pořádá země vedená Putinem. Dotazovaným při té příležitosti ukazovali fotografii, na níž je zakrvácená dívka po bombardování v Sýrii. Členové německého národního týmu vyjádřili pohoršení, podle nich by ale stanovisko měli zaujmout především politici.
Severokorejští otroci a zamoření močí. Rusko spěje k šampionátu
Bild je teď v Německu hlavní hybnou silou vyzývající k bojkotu. Jeho šéfredaktor Julian Reichelt připomíná historickou odpovědnost Německa například za berlínské olympijské hry v roce 1936, které se staly výkladní skříní nacistické propagandy. „Při představě, že si angličtí a němečtí fotbalisté třesou rukou s prezidentem Putinem před zaplněným stadionem a všechno to sleduje miliarda diváků na celém světě, mi tuhne krev v žilách,“ napsal Reichelt ve sloupku pro britský deník Daily Mail.
Pro Putina je podle Reichelta sport stejným nástrojem propagandy, jako kdysi pro Hitlerovo Německo. S výzvou k bojkotu zřejmě největší sportovní akce letošního roku se jeho list obrátil na sponzory Mercedes-Benz a Adidas, stejně jako na německé politiky. U kancléřky Angely Merkelové ale příliš nepochodil. Na dotaz, jestli by mohla sedět na fotbalovém utkání vedle Putina, zatímco ruské stíhačky provádějí nálety v Sýrii, se Bildu dostalo lakonické odpovědi od mluvčí: „Cesty si plánujeme jen týden dopředu.“
Výzvy k bojkotu vrcholové sportovní akce v Rusku nejsou ničím novým. V roce 2013 například američtí vládní představitelé naléhali na tehdejšího prezidenta Baracka Obamu, aby nařídil bojkot zimních olympijských her v Soči kvůli ruskému udělení azylu Edwardu Snowdenovi, který vynesl informace o sledování telefonů a elektronické komunikace ze strany bezpečnostních služeb USA.
K vyhlášení bojkotu tehdy nedošlo a takto radikální krok se nedá příliš očekávat ani tentokrát. Mohlo by však dojít k protestním akcím, včetně těch mezi samotnými fotbalisty na stadionu. Ve Spojených státech například dosud stále doznívá protest proti policejnímu násilí na Afroameričanech, na které upozornil hráč amerického fotbalu Colin Kaepernick tím, že si během americké hymny klekal na jedno koleno. Spustil tím vlnu solidarity a zároveň téměř stejně silný odpor, ke kterému se svými vulgárními výroky přidal i prezident Donald Trump.
Vyhoďte toho zk*rvysyna, rozohnil se Trump na mítinku v Alabamě.
Putin je prý bohatší než Gates s Bezosem dohromady. Čtěte více
Dále čtěte:
