Šéf americké Agentury pro ochranu životního prostředí EPA Scott Pruitt, kterého do funkce jmenoval prezident Donald Trump v únoru 2017, rozpoutal bouři v akademickém prostředí tím, že vyzval ke stanovení teploty, kterou by Země měla mít v roce 2100. Podle klimatologů nejde o to, o kolik se Země oteplí, ale jakou rychlostí ke klimatickým změnám dochází.
Klima se mění, o tom není pochyb, řekl ředitel americké Agentury pro ochranu životního prostředí EPA Scott Pruitt. „Debata je o tom, jak víme, jaká je ideální teplota pro zemský povrch v roce 2100. Myslím, že Američané si zaslouží čestnou a otevřenou debatu o těchto věcech,“ prohlásil republikánský šéf agentury pro Reuters.
V rozhovoru Trumpův člověk hovořil také o tom, že je třeba odmítnout politiku Baracka Obamy, kdy došlo k nárůstu regulace fosilních zdrojů energie a ochrany vody ve Spojených státech. Příliš regulace v oblasti životního prostředí brzdí ekonomický růst země, tvrdí Trump i lidé okolo něj.
Agentura EPA pod Pruittem, který byl jmenován do úřadu 17. února 2017, zeštíhlila. Zaměstnává 14 162 lidí, což je nejméně od roku 1988. Když opouštěl Bílý dům Barack Obama, úřad měl přes 15 tisíc zaměstnanců.
V Kapském Městě dochází voda:
Den nula se blíží: Kapskému Městu dojde za tři měsíce voda
Přesunutí pozornosti od ochrany klimatu k otázce, jaká má být ideální teplota Země v roce 2100, může naznačovat, že vědci netuší, jak dosáhnout toho, aby klimatické změny neohrožovaly civilizaci.
Zlehčování tématu globálních změn klimatu ilustruje také Trumpův posměšný tweet o tom, že Amerika potřebuje trochu „starého dobrého“ globálního oteplování na východním pobřeží USA, které na přelomu roku zasáhly sněhové bouře a mrazy.
In the East, it could be the COLDEST New Year’s Eve on record. Perhaps we could use a little bit of that good old Global Warming that our Country, but not other countries, was going to pay TRILLIONS OF DOLLARS to protect against. Bundle up!
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) 29. prosince 2017
Oslovení klimatologové a ochránci životního prostředí britským deníkem Guardian odmítají dotaz, jaká má být správná teplota planety za více než 80 let. Podle nich je nesmyslně položený. Hlavní analytik z institutu pro výzkum dopadů klimatu v Postupimi Stefan Rahmstorf zdůraznil, že hlavním tématem výzkumu není to, jaká má být teplota Země v roce 2100, ale rychlost změn klimatu, které způsobují problémy lidstvu.
„Pruitt se pokouší přitáhnout pozornost k tomu, že určitá teplota je lepší nebo horší. Problémem je ale změna klimatu a její příčiny. Zejména extrémní výkyvy v obou směrech. Jak ochlazování, tak oteplování, které způsobuje narušení současného stavu,“ vysvětlil Rahmstorf. Jakákoliv rychlá změna klimatu bude bolestivá pro všechny ekosystémy, jež se budou muset přizpůsobit.
Člověk změnil klima, tvrdí meteorologové:
Průlom u amerických meteorologů: Člověk si za klimatické extrémy může sám
Klimatoložka Katharine Hayhoeová z texaské technické univerzity uvedla, že lidská civilizace se vyvíjí za posledních 10 tisíc let v relativně stabilních klimatických podmínkách. Průměrné globální teploty se lišily pouze o desetiny stupně Celsia. Nyní to je o celé stupně.
„Proč se o to zajímáme? Protože jsme perfektně adaptováni na současné podmínky. Dvě třetiny největších měst na světě jsou do jednoho metru od současné hladiny moří. Co se stane, pokud se hladina moří zvedne o metr nebo více, což je v tomto století pravděpodobné? Nemůžeme vzít Šanghaj, Londýn nebo New York a přemístit je,“ doplnila. Problém v takovém případě bude i se zemědělskou půdou a pěstováním současných druhů plodin a také se zdroji pitné vody.
Klimatoložka vysvětluje: Proč není lepší, když bude Země teplejší
Profesorka dějin vědy na Harvardově univerzitě Naomi Oreskesová tvrdí, že se už lidstvo dostalo ohledně změn klimatu na nebezpečné území. I když neexistuje takzvaná ideální teplota, odchylka o více než dva stupně Celsia bude znamenat velké problémy. „Dokonce i změna o jeden stupeň Celsia, kterou již vidíme, má měřitelné nepříznivé účinky,“ zdůraznila.
V Pařížské klimatické dohodě z roku 2015 se její signatáři zavazují, že udrží nárůst globální průměrné teploty pod hranicí dvou stupňů Celsia oproti hodnotám před průmyslovou revolucí. Hodnota by v ideálním případě neměla překročit 1,5 stupně Celsia.
Donald Trump v červnu 2017 oznámil, že Spojené státy od dohody odstupují. Při setkání s norskou premiérkou Ernou Solbergovou 10. ledna 2018 ale připustil, že by jeho země mohla zvážit setrvání u dohody.
Rok 2017 patřil ke třem nejteplejším letům v historii měření, teplota povrchu Země je o jeden stupeň Celsia vyšší než průměrná teplota mezi lety 1850 až 1900. Sedmnáct z osmnácti nejteplejších roků nastaly od roku 2000. Měření provádí americké agentury NASA, NOAA a britská Met Office.
Související články o změnách klimatu:
Až půda povolí. Čína nechce nechat Arktidu Rusům zadarmo
Ledovce v Alpách umírají, proces se už nedá zvrátit
Trumpovo městečko. Hrozí jim zaplavení mořem, na oteplování stejně nevěří
Jak zastavit oteplování: vesmírné zrcadlo a další šílené plány
