Stropnický sice nyní mlčí, indicie o potenciálních potížích ve vyzbrojovacích zakázkách měl ale dlouhou dobu. Například už na konci loňského října vydalo Vojenské zpravodajství výroční zprávu, v jejíž veřejné verzi agenti upozorňují, že získali „konkrétní poznatky o ovlivňování významných veřejných zakázek při přípravě a v průběhu výběrových řízení“.
Těch náznaků, že ministerstvo obrany se pod Stropnického vedením nechová úplně košer, se však objevilo mnohem víc. V případě nákupu radarů MADR například nikdo z resortu nedokáže věrohodně vysvětlit, proč ministr ohlásil vítěze zakázky už v polovině prosince 2016, a přitom doteď není nic podepsané. Podstatnou část loňského roku obrana buď tvrdila, že zbývá doladit poslední detaily, jindy se prý řešily jen formality a loni v létě pak byl údajnou poslední překážkou překlad smlouvy do angličtiny.
I toto dokazuje, že do podpisu se prostě nikomu nechtělo. Což se potvrdilo s nástupem Karly Šlechtové. Podle ní zůstala v kontraktu řada nedodělaných věcí. A před pár dny navíc řekla, že do skončení vyšetřování - jež může trvat i několik měsíců - nic nepodepíše.
Přečtěte si komentář Ondřeje Stratilíka k izraelským radarům:
Jeruzalémský syndrom
Na otázku týdeníku Euro, jestli ještě pořád věří, že si Praha koupí izraelské radary, odpověděla mnohoznačně: „Nebudu to komentovat.“ Že není daleko od toho, aby bouchla do stolu, potvrdila v případě nákupu tuctu víceúčelových vrtulníků, jejich pořízení může vyjít až na 12,5 miliardy korun. Přípravy obchodu, na nichž Stropnický a jeho úředníci pracovali od roku 2015, definitivně stornovala. „Jsem z toho nešťastná. Začínáme od nuly,“ potvrdila.
Nový tendr chce rozjet během několika týdnů, zapojí do něj tři až pět společností, které osloví přímo. Podle informací týdeníku Euro půjde o firmy Airbus Helicopters, Bell Helicopter, Leonardo a Sikorsky-Lockheed Martin.
Naprostá katastrofa
K probíhajícímu vyšetřování se nyní kromě politiků z hnutí ANO nechce vyjadřovat vojenská policie ani dozorující Vrchní státní zastupitelství v Praze. Šlechtová pouze potvrdila, že je pozvaná k podání svědecké výpovědi. Stropnický nekomentoval ani tento dotaz.
Všechno odstartovala informace Vojenského zpravodajství z 8. ledna 2018. V ní se prý Karla Šlechtová dozvěděla o „naprosto katastrofických zjištěních“ týkajících se kontraktů. Kromě ministerské inspekce předala zprávu i svému šéfovi Andreji Babišovi. „Paní ministryně by si měla vzít dovolenou a odpočinout si, asi je přepracovaná,“ prohlásil premiér v demisi Právu.
Nicméně závěry inspektorů si převzali vyšetřovatelé vojenské policie, kteří nyní prověřují oba strategické nákupy. K detailům nepovedeného výběru vrtulníků dnes řekne něco jen málokdo. Proces je stále v utajeném režimu.
U radarů MADR zase podle několika zdrojů z armády vyšetřovatelé zjišťují, proč si ministerstvo vybralo nejnákladnější řešení a jestli šlo skutečně o nejlepší možnou volbu. Nikdo totiž dosud nedokázal objasnit, z jakého důvodu zvítězila izraelská technologie a čím konkrétně předčila evropskou konkurenci. Situaci by mohl objasnit Daniel Koštoval, náměstek ministryně pro vyzbrojování. Ovšem i ten dlouhodobě mlčí.
Vojáci v klinči
Vyšetřování dvou nejdůležitějších zakázek poslední pětiletky zatím způsobilo několik věcí. Odhalilo, jaká disharmonie panuje uvnitř hnutí Andreje Babiše a že nejspíš -soudě dle informací z Vojenského zpravodajství - Stropnický neměl kontrakty ohlídané zdaleka tak dobře, jak se snažil tvrdit a jak možná i sám věřil.
Samotná armáda si musela v posledních dnech uvědomit, že modernizace a obměna staré techniky nebude tak rychlá, jak potřebuje. Obrana proto musí spěšně připravit půlmiliardový nákup náhradních dílů z Ruska, aby udržela v provozu alespoň starší stroje Mi-24/35, které už vojáci chtěli odstavit.
Vedle toho musí zajistit i opravu muzejních radarů. Ty už více než patnáct let přesluhují a každý rok generálové hlásí, že technologie odpovídající standardům studené války fungují víceméně pouze „na dobré slovo“.
Koho možná současné dění popuzuje ještě víc než vojáky, je rodina Strnadova a firmy jejich koncernu Czechoslovak Group. Pardubická Retia navázala spolupráci s izraelskou Elta Systems, výrobcem vítězných radarů, a měla zajišťovat jejich údržbu v Česku i propojení do spojeneckých systémů. Karle Šlechtové však vadí, že Retia má dlouhodobě otevřenou bezpečnostní prověrku. „Pro mě to bude velký problém,“ říká ministryně.
Andrej Čírtek, mluvčí Czechoslovak Group, se brání - přezkum prověrky podle něj nemá žádný vliv na její platnost. „Odmítáme být používáni jako argument pro doposud neúspěšné jednání mezi ministerstvem a státem Izrael,“ doplňuje.
Navrch se ukazuje, že obrana nezvládá nákupy mezivládními dohodami, jimž po nástupu Martina Stropnického tolik věřila. V případě pořízení mobilních radarů MADR se do hry vrací varianta opakovaného výběru nebo oslovení druhého v pořadí. Což byla švédská firma Saab a její technologie Girafie 4A. Společnost se takovému obnovení jednání nebrání. „Jsme vždy připraveni diskutovat se svými potenciálními zákazníky,“ tlumočí reakci Saabu jeho mediální zástupkyně Tereza Petzová.
Přečtěte si také: