Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) je přesvědčený o nutnosti stavby plavebního stupně Děčín, který na Labi zajistí dostatek vody pro lodní dopravu. Pomůže ale také zadržet vodu v krajině, což je v současných suchých letech nezbytné. Není možné říkat, že to nejde, je třeba najít cestu, jak ho postavit, řekl dnes Toman.
„Děčínský stupeň má pro nás význam i z hlediska přepravy zemědělských komodit, má to vliv na zaměstnanost,“ řekl Toman. Ministr zároveň požádal Povodí Labe, aby ve spolupráci s akademiky našlo cestu jak plavební stupeň postavit. „Abychom neříkali jenom, že to postavit nejde,“ doplnil. Projekt je důležitý i z pohledu hejtmana Oldřicha Bubeníčka. Každá loď ubere z přetížených silnic 60 kamionů, i tím podle něj prospěje vybudovaná plavebního stupně životnímu prostředí.
„Touto akcí chceme nastartovat sérii kroků, aby byl Plavební stupeň Děčín jako potřebná stavba v průběhu několika let realizován. Musíme nahlas říct, že plavební stupeň lze postavit,“ řekl organizátor setkání předseda představenstva společnosti Vodní cesty Jan Skalický. Na závěr setkání dnes účastníci podepsali Děčínské memorandum na podporu českých vodních cest. Cílem je podle nich nejen výstavba samotného Plavebního stupně Děčín, ale zachování lodní dopravy v Česku, která je vážně ohrožena.
Měl by být plavební stupeň Děčín postaven?
Vodní doprava na Labi od 90. let upadá, jedním z hlavních důvodů je nedokončená Labská vodní cesta. Chybí postavit poslední dva plavební stupně Děčín a Přelouč, aby byla zajištěna celoroční splavnost od hranic s Německem až po Pardubice. „V loňském roce nebylo kvůli suchu možné vyplout z Ústí nad Labem směrem na Děčín 217 dní, Labe nebylo splavné více než půl roku a sledujeme, že se tato situace rok od roku zhoršuje,“ řekl na dnešním setkání ředitel Povodí Labe Marián Šebesta.
Přehrada na Berounce: odpůrců hráze přibývá
Výstavba plavebního stupně Děčín se připravuje léta a vyžádala si stovky milionů korun. Počítá s výstavbou tří jezových polí, která bude možné v případě velké vody sklopit. Součástí projektu je výstavba rybího přechodu, ale také třeba prohloubení a nebo zúžení koryta. Projekt, jehož náklady se odhadují zhruba na čtyři miliardy korun, počítá i s rekultivací okolí řeky v místech zaústění přítoků. Na přírodě blízká opatření by měla jít zhruba čtvrtina nákladů na výstavbu plavebního stupně.
Stavbu dlouhodobě brzdí problémy s vyhodnocením jejího vlivu na životní prostředí. Vláda před rokem podmínila stavbu stanovením kompenzačních opatření za případné zničení přírody. Správa Národního parku České Švýcarsko ale došla k závěru, že negativní dopady stavby na krajinu nelze v tuzemsku dostatečně kompenzovat. Přípravu projektu tak zablokovala.
Dále čtěte:
