Ministerstvo životního prostředí vyčlení 3,125 miliardy korun na výměnu dalších až 30 tisíc kotlů na tuhá paliva v programu takzvaných kotlíkových dotací. Poprvé je nebude možné využít na kotle umožňující spalování uhlí. Podporována budou zařízení na biomasu s ruční i automatickou dodávkou paliva, tepelná čerpadla a plynové kondenzační kotle. Na jejich pořízení je možné získat až 127 500 korun. Řekl to ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Na tepelná čerpadla a kotle na biomasu se samočinnou dodávkou paliva lze získat nejvyšší částku, ministerstvo poskytne až 80 procent. Na kotle na biomasu s ruční dodávkou paliva dá úřad až 100 tisíc korun, v prioritních oblastech 107 500 korun. Na plynový kotel přispěje částkou maximálně 95 tisíc korun (v prioritních oblastech 102 500), výše podpory činí 75 procent.
Dotace lze využít nejen na pořízení zdroje a jeho instalaci, ale také na novou otopnou soustavu či její rekonstrukci včetně regulace a měření a úpravy spalinových cest. V případě kombinace kotlíkové dotace s programem Nová zelená úsporám lze také získat motivační bonus až 20 tisíc korun.
Kraje musí Státnímu fondu životního prostředí poslat žádost o dotaci do 29. března. Nejpozději do konce září musí vyhlásit výzvy pro občany a do konce října spustit příjem žádostí. Některé kraje ale podle Brabce avizují, že stihnou začít s přijímáním žádostí na přelomu jara a léta, jde například o Moravskoslezský, Středočeský či Karlovarský kraj.
Kladivo na čoudily: příspěvek na bydlení má motivovat k čistému vytápění
V září 2022 skončí možnost provozování kotlů první a druhé emisní třídy, což bylo stanoveno zákonem v roce 2012. V Česku je v provozu odhadem 300 tisíc nevyhovujících kotlů. Podle Brabce jde s největší pravděpodobností o poslední podobně vypisovanou kotlíkovou dotaci. „Na začátku roku 2021 budeme vědět, zda zbudou v některých krajích nedočerpané peníze z těch výzev. Ty bychom potom přerozdělovali, předpokládám v průběhu roku 2021, v nějaké zbytkové výzvě,“ řekl.
V Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji úřad připravuje pilotní projekt podpory, který chce představit v únoru. „Chceme nabídnout lidem v těchto krajích určitou podporu, abychom jim pomohli předfinancovat částku, kterou dávají do nákupu kotle, než se jim poté peníze z dotace vrátí. Budou také poskytnuty výhodné půjčky na spolufinancování, které s tím dnes lidé mají,“ uvedl ministr.
Ekologické Hnutí Duha uvítalo, že třetí vlna neobsahuje financování kotlů na uhlí, přínos podle něj může mít i program pro nízkopříjmové domácnosti. Upozornilo však, že nově uvolněné peníze zdaleka nepokryjí zbytek potřebných domácností se starými kotly na pevná paliva. Celkem je podle něj potřeba 40 miliard, investováno v rámci dotací byla zhruba čtvrtina. „Hnutí Duha navrhuje, aby proto vláda prosadila zvýšení těžebních poplatků u hnědého uhlí a energetikou daň na uhlí a z výnosů financovala pokračování výměn kotlů,“ napsali ekologové. Spustili také veřejnou výzvu na podporu takového řešení.
První výzva kotlíkových dotací umožňovala dotace i na čistě uhelné kotle, druhá už pouze na kombinované. Dosud bylo v těchto dvou výzvách schváleno 58 913 žádostí za 6,46 miliardy korun, reálně vyměněno bylo 43 396 kotlů za 4,77 miliardy. Největší zájem byl o tepelná čerpadla (30 procent), což bylo podle Brabce překvapivé. Z 27 procent byl zájem o kombinované kotle a z 21 procent o plynové zdroje.
Ministerstvo pověřilo Český hydrometeorologický ústav, aby v osmi obcích napříč republikou prováděl mimořádné měření imisí. „Rádi bychom v průběhu jednotlivých let zaznamenali, jak se kotlíkové dotace projevují na zlepšení kvality ovzduší. Měření se provádí od topné sezony 2016/2017,“ řekl ředitel odboru ochrany ovzduší ministerstva Kurt Dědič. „Pozitivní výsledky se objevují, ale je potřeba to hodnotit v delším časovém horizontu, protože se v tom projevují vedlejší faktory, jako je meteorologická situace, jak je silná zima a tak dále. Byli bychom rádi, abychom na monitorovacím výboru na konci roku mohli členy informovat o výsledcích,“ dodal.
Čtěte také:
