Malé městečko Cameron v Louisianě může být prvním, které v důsledku klimatických změn zmizí pod mořem. Místní lidé v loňských prezidentských volbách přesto z 90 procent volili Donalda Trumpa. Vědeckým argumentům o změnách klimatu nevěří.
Americký okres Cameron Parish na jihozápadě státu Louisiana může za dalších padesát let zmizet z mapy. Většina území by měla být podle odhadu místní vlády pod mořem, pokud se nezačnou dělat protiopatření. Ke změnám bude také přispívat větší četnost hurikánů.
Projekce změny pobřeží
Projekce změny pobřeží v Louisianě. Červená barva znamená zaplavení mořem za 50 let. Zdroj: cims.coastal.louisiana.gov
Obyvatelé největšího města v oblasti Cameron, jež má necelých 7 tisíc obyvatel, katastrofickým scénářům nevěnují velkou pozornost. Přitom se jedná o městečko, které by mohlo být celé pod vodou jako jedno z prvních v celých Spojených státech. To neodradilo jeho obyvatele, aby většinově volili Donalda Trumpa, který v prezidentské kampani globální změny klimatu přičítal snahám Číny poškozovat americké obchodní zájmy a na začátku června oznámil, že USA vystoupí z pařížské dohody o klimatu.
Starostové proti Trumpovi:
Vzpoura proti Trumpovi. Americká města zůstanou součástí klimatické dohody
Tressie Smithová, čtyřiačtyřicetiletá matka dvou dětí a majitelka restaurace, tvrdí, že se o budoucnost městečka zajímá. Dokonce nedostane pojištění na restauraci kvůli hurikánům. Všechny budovy musí být zvýšené, aby na pojištění dosáhly.
Sama v reportáži britského deníku Guardian přiznala, že pobřeží v okolí mizí. „Voda je stále blíž a blíž. (…) Vážně nevím, co to způsobuje. Myslím, že to je asi kvůli změnám klimatu, ale v tento koncept ve skutečnosti nevěřím,“ řekla listu žena, která dříve pracovala jako řidička kamiónu.
Jako podpůrný argument pro svá slova dodala, že se nedaleko staví továrna na zkapalněný plyn LNG za miliony dolarů. „Proč by utráceli tolik peněz, pokud by mělo pobřeží zmizet,“ dodala. Oblibu Trumpa ve svém okolí vysvětlila tím, že podporuje místní ropný průmysl a také může zabránit dovozu ryb a plodů moře. Místní lidé jsou přitom na prodeji krevet často existenčně závislí.
Připustila přitom, že by byli lidé v případě osekání federálních pomocných programů při živelních pohromách „v haj.lu“. „Ale ani to nezmění můj názor na Trumpa,“ řekla jeho volička.
Brandon Vail, místní farmář, vydělává 35 tisíc dolarů ročně. Pěstuje rýži, kukuřici, sóju, chová dobytek, má farmu na langusty. Také přiznává, že v oblasti zemědělská půda mizí a za padesát let se tu člověk farmařením neuživí. Sám je republikán, ale odmítá škatulku, že všichni republikáni na jihu Ameriky jsou jen věčně opilí příznivci konfederace a otrokářství.
Na Trumpovi oceňuje, že chce zrušit omezení týkající se ochrany životního prostředí. Nechce, aby mu stát mluvil do toho, jakým způsobem má odvodňovat pole nebo jaká používat hnojiva.
Jak mění klima ceny realit na Floridě:
Obyvatele Floridy straší voda. Bohatí se stěhují výš a dál
Benny Welch, kterému je přes sedmdesát, si vydělává na živobytí lovem aligátorů. Je tu šťastný, i když ho hurikány v minulosti často vyhnaly z domu. Prodává po místních benzínkách zboží z aligátorů, od náhrdelníků ze zubů, po jejich čelisti nebo lebky.
Oblíbeným suvenýrem jsou zuby zdobené jižanskou vlajkou. Chlubí se také fotkou Donalda Trumpa juniora, kterého vzal na lov aligátorů. Sám je stoprocentně pro Donalda Trumpa a jeho politiku.
Nevěří tomu, že by moře stouplo o tři metry, nebo že by přišla doba ledová, prohlásil v nadsázce. „Už tu jsem 75 let, chápete to?“ odmítá, že by jeho domov skončil pod vodou. Podle něj je příliv a odliv stále stejný. Nejvíce peněz ze strašení globálním oteplováním podle něj inkasuje Al Gore a další ekologická sdružení.
Trumpův člověk na regulaci CO2 nevěří:
CO2 ke globálnímu oteplování zásadně nepřispívá, tvrdí Trumpův hlavní ekolog
Učitelka vědy na střední škole Bronwen Theriotová (36), patří k mnoha obyvatelům, kteří přišli o dům po hurikánu Rita v roce 2005 a opět v roce 2008 po hurikánu Ike. „Vždy se vrátím zpět na stejné místo,“ tvrdí hrdě.
I když se „milionkrát dívala“ na mapy projekcí, jež počítají s tím, že za padesát let bude tento kus země pod vodou, nevěří ve změny klimatu, jež jsou způsobeny lidskou činností.
„Z vědeckého hlediska jsou data manipulována po celou dobu,“ tvrdí s tím, že záleží na způsobu interpretace. Přiznává ale, že je třeba aktivně chránit pobřeží, aby se neztratilo v moři. Podle středoškolské učitelky stále chybí dostatek důkazů o tom, zda vůbec dochází k oteplování planety. Sama podporuje ropný průmysl, který dává lidem v této části Ameriky práci.
Státní úřad Costal Protection and Restoration Authority v Louisianě nicméně varoval, že se průměrné roční náklady na ochranu proti povodním v následujících 50 letech zvýší z 2,7 miliardy dolarů až na 19,9 miliardy dolarů (z 60 miliard korun na 442 miliard korun).
Související články:
