Čtvrteční večerní debata šéfů států a vlád zemí Evropské unie o migrační problematice ukázala, že hledání kompromisu v otázce přerozdělování migrantů podle kvót bude velmi těžké. Řekl to dnes na konci druhého jednacího dne předseda Evropské rady Donald Tusk. Diskuse ale podle něj vyčistila vzduch a nyní bude možné se soustředit na hledání onoho kompromisu tak, aby byl do června.
Od premiérů a prezidentů slyšel Tusk u čtvrteční večeře ochotu se na hledání kompromisu podílet. „Povinné kvóty zůstávají spornou věcí, i když teplota výrazně klesla,“ poznamenal šéf unijních summitů Tusk. Ten už začátkem týdne označil koncept kvót za nefunkční věc, která unijní země jen rozděluje.
Hloubku rozdělení ukazuje i to, že podle předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera ve čtvrtek některé státy v debatě otevřeně říkaly, že v případě, kdy se okolo kvót nepodaří najít konsensus, budou žádat rozhodování o věci hlasováním kvalifikovanou většinou v ministerské radě.
Podle Tuska by ale byl podobný postup přesným opakem „vzájemné solidarity“ zemí EU, což je termín, který v souvislosti s migrační krizí a přerozdělováním migrantů v Bruselu často padá. Také Juncker podotkl, že by se mu přehlasovávání nelíbilo, neboť „vždy do určité míry láme jednotu členských států“.
Babišovi jde o princip. Česko nebude napodobovat „slovenskou cestu“, aby se vyhnulo žalobě
Tusk již před summitem připomněl, že dvouletý mimořádný program, v jehož rámci si měly ostatní země EU převzít z Itálie a Řecka až 160 tisíc lidí, nebyl úspěšný. Přesunuto bylo jen něco přes 30 tisíc osob, které měly na zařazení do mechanismu nárok. Mechanismus byl ukončen v září.
Českou republiku, Polsko a Maďarsko nyní čeká žaloba kvůli tomu, že odmítají do schématu vůbec nabízet nová místa. Země ze středu a východu EU odmítají také návrh, aby obdobný, ale trvalý mechanismus pro případ krize byl zabudován do reformy unijního azylového systému, o níž členské země už déle než rok neúspěšně jednají. I tato zablokovaná diskuse byla jedním z důvodů, proč Tusk ve čtvrtek u neformální večeře debatu o tématu připustil.
Předseda Evropské komise Juncker upozornil, že počet přesunutých osob je nízký, představuje však přes 90 procent všech, kdo na přemístění měli nárok. Připustil, že jde o nízký počet.
Miroslav Zámečník: Není migrace jako migrace
„Ale přesně proto nechápu, jak to mohlo vyvolat takové emoce, jak si můžeme myslet, že přerozdělování může být hrozbou pro civilizaci v Evropě,“ poznamenal Juncker. Evropa a její členské země jsou podle Junckera nepochybně dost silné na to, aby příchod předpokládaných 35 tisíc lidí zvládly. „Myslím, že by bylo dobré v tomto ohledu věci trochu zklidnit,“ podotkl.
Tusk ale připomněl další statistiku, podle které by ani 100 procent přesunutých migrantů podle kvót nepředstavovalo ani dvě procenta celkového počtu lidí, kteří za ony dva roky požádali v EU o azyl. Čtvrteční debata podle něj ukázala shodu států na tom, že přerozdělování není řešením nelegální migrace. Tím má podle Tuska být lepší ochrana vnější hranice EU, lepší návratová politika a spolupráce se zeměmi původu migrantů.
Od čtvrteční noční debaty se už dopředu žádné závěry neočekávaly, v kompromis ohledně nyní neslučitelných pohledů na reformu unijního azylového systému Tusk přesto doufá. „Pokrok zhodnotíme v březnu, konečné rozhodnutí chtějí lídři udělat v červnu,“ poznamenal Tusk.
Přečtěte si také:
