Průměrný plat učitelů v Česku by se měl do roku 2025 dostat nejméně na 130 procent průměrné mzdy ve státě. Aspoň na této hladině by se pak měl dál už udržovat. Počítá s tím návrh záměru vzdělávání a jeho rozvoje do roku 2023, který by měla v pondělí projednávat vláda. Podle dokumentu by se v příštích letech měl přehodnotit obsah učiva a zlepšit by se mělo i řízení škol.
Průměrná mzda ve státě dosáhla loni 31 885 korun. Průměrný učitelský plat se dostal na 33 244 korun. Pokud by byl už teď o 30 procent vyšší než celorepublikový průměrný výdělek, pedagogové by v průměru dostávali 41 450 korun hrubého. Babišova vláda v programovém prohlášení slíbila, že by učitelé v roce 2021 měli pobírat v průměru o 50 procent víc než v roce 2017, tedy asi 45 tisíc korun.
„V posledních čtyřech letech mezi roky 2014 a 2018 rostl průměrný měsíční plat zaměstnanců regionálního školství pomaleji, než rostl celorepublikový průměr mzdy,“ uvádí navrhovaný dokument. Podle něj by do platů pedagogů mělo v příštím roce plynout o 17,11 miliardy korun víc, v roce 2020 pak o 21,34 miliardy a v roce 2022 o celkem 29,3 miliardy. Odbory s navrženým tempem růstu platů tak, aby se za šest let dostaly na 130 procent průměrné mzdy, nesouhlasí. Požadují výraznější přidávání.
Měli by učitelé pobírat 130 procent průměrné mzdy?
Navrhovaný materiál počítá také s tím, že by se s růstem výdělků měla zvednout i kvalita práce kantorů. Zlepšit by se měla hlavně tam, kde jsou výsledky českých školáků ve srovnání se zahraničními vrstevníky průměrné či podprůměrné.
Obsah učiva tak čeká v příštích letech podle navrhovaného materiálu revize. Jejím cílem je vzdělávání modernizovat a přizpůsobit potřebám. Rozvíjet by se měly čtenářské a matematické dovednosti, pozornost by se měla věnovat i vícejazyčnosti a kreativitě.
V příštích letech by se měly podle plánu rozšířit kapacity školek či jiných předškolních služeb. Aby je využívalo víc dětí, zváží se zavedení stravování zdarma či odpuštění placení. Větší podporu by měly dostávat základní školy v chudších regionech. Mezinárodní i domácí průzkumy ukázaly, že děti v Karlovarském či Ústeckém kraji mají slabší výsledky. Do výuky by se víc měly zapojit moderní technologie. Jak na tom školáci jsou a co se naučili, by se mělo začít zjišťovat od roku 2023. Inovovat by se měla i nabídka středoškolských oborů, rozvíjet by se měla praktická výuka. Zlepšit by se mělo řízení škol. I jejich výsledky by se měly hodnotit a porovnávat.
Umělecká, speciální, montessori. V Praze se postaví školy za miliardy
Materiál počítá také s růstem platů nepedagogických pracovníků. Jejich průměrný výdělek se loni dostal na 19.561 korun. Poměr k průměrné mzdě ve volebním roce 2021 by se pak měl podle plánu udržovat v dalších letech. V příštím roce by do platů neučitelských profesí ve školství mělo putovat o 2,4 miliardy korun víc, v dalších dvou letech pak o 5,46 miliardy víc, vyplývá z dokumentu.
Do příštího roku by měl resort připravit Strategii 2030, která se má stát základem české vzdělávací politiky pro budoucí desetiletí. I když se výdaje na školství zvyšují, jejich podíl na HDP proti minulým letům poklesl. Suma na vzdělávání se tak nezvedá podle růstu ekonomiky. Navrhovaný materiál obsahuje i tabulky s potřebnými částkami na chystané změny.
Dále čtěte:
Škola základ obce. Stát hasí důsledky první vlny suburbanizace
Nejen Češi. V Praze nemají kde bydlet ani zahraniční studenti
Věda a výzkum posílí. Stát v roce 2022 navýší výdaje na 38 miliard korun
