ODS a lidovci plánují společné kandidátky do krajských voleb. Ve hře je i vznik obnovené Čtyřkoalice, ale v novém složení.
Ve volebním klipu před dvěma lety kráčeli tehdejší šéfové KDU-ČSL a Starostů Pavel Bělobrádek a Petr Gazdík vstříc světlým zítřkům v rámci nového společného projektu. Jak neslavně to dopadlo, si všichni pamatujeme. Bělobrádek s Gazdíkem se rozešli a nakonec se z nich před volbami stali soupeři. Do sněmovny obě strany pronikly jen těsně a jejich spolupráce se zdá být nutnou podmínkou pro přežití. KDU-ČSL i Starostové navíc v uplynulých týdnech obměnili své šéfy. A vypadá to, že ti noví si rozumějí mnohem víc než kdysi Bělobrádek s Gazdíkem.
Jakou stranu byste volili v parlamentních volbách?
Nový šéf KDU-ČSL Marek Výborný patří spíše mezi pravicově a konzervativně naladěné lidovce. Ideologicky je mnohem blíže ODS a TOP 09 než například exministr zemědělství Marián Jurečka, který byl na konci března jeho protikandidátem v boji o nového předsedu strany. A Výborný si s potenciálními politickými partnery rozumí dobře i osobně. Například s novým šéfem STAN, starostou Kolína Vítem Rakušanem.
„Sedíme dokonce vedle sebe ve sněmovně, takže ano, máme k sobě blízko,“ směje se Výborný, mimochodem původní profesí středoškolský učitel dějepisu stejně jako Rakušan. Také předseda ODS Petr Fiala vystudoval dějepis na brněnské univerzitě, na níž pak mnoho let vyučoval politologii. Koneckonců i šéf TOP 09 Jiří Pospíšil býval vysokoškolským pedagogem na plzeňských právech. Blízkost původních povolání může hrát při domlouvání budoucí spolupráce svou roli.
Nový impulz
Všechny čtyři středopravicové strany přitom v určité míře už teď spolupracují. Partaje se vzájemně podporují při nasazování senátorských kandidátů, naposledy při doplňovacích senátních volbách v Praze 9 podpořili lidovci neúspěšného kandidáta ODS Jana Jarolíma. TOP 09 a Starostové se po několika letech znovu spojili v rámci společné kandidátky pro evropské volby. Dalším krokem je příprava společných kandidátek do krajských voleb, které proběhnou příští rok na podzim. Neformální jednání se rozeběhla prakticky hned po zvolení nových předsedů KDU-ČSL a STAN.
Předseda ODS Petr Fiala už se vyjádřil směrem ke KDU-ČSL velmi vstřícně přímo na březnovém sjezdu lidovců. „Mluvím velmi otevřeně. Měli bychom spolupracovat v krajských volbách za rok a brát to jako přípravu na parlamentní volby,“ nastínil Fiala dosud nebývale těsné sepětí dvou tradičních politických subjektů. Možné integraci obou partají do společného volebního projektu také velmi pomohlo nedávné vyloučení Václava Klause mladšího z ODS. Právě syn bývalého prezidenta byl podle informací týdeníku Euro pro KDU-ČSL velkou překážkou v jakékoli bližší spolupráci s ODS.
Petr Fiala a Marek Výborný už se minulý týden potkali a hovořili o tom, jak své strany propojit. Lidovci připouštějí, že by mohli příští rok v některých krajích, například v Plzeňském, doplnit kandidátku ODS o vlastní lidi. Netrvají přitom, jako tomu bylo dříve, na uvedení jména své vlastní strany v názvu společné kandidátky. „Musí to ale být oboustranné,“ upozorňuje Výborný. V některých krajích, zejména na jižní Moravě, kde jsou lidovci tradičně silní, by tak mohli členové ODS kandidovat na listině lidovců.
Společné kandidátky v krajských volbách se ale určitě nebudou týkat všech krajů. „KDU-ČSL bude postupovat ad hoc v každém kraji podle místní situace. Určitě budou kraje, kde budeme postupovat samostatně, jinde to bude o koaličních jednáních s ODS, STAN i TOP 09,“ říká Marek Výborný.
Do společných kandidátek by se mohli zapojit i Starostové. „Pro krajské volby se jistě o širší spolupráci pokusíme a už na tom pracujeme,“ uvádí nový předseda STAN Vít Rakušan. I on má k pravicovým a konzervativním stranám svým založením blíž než třeba liberálnější bývalý lídr Starostů do sněmovních voleb Jan Farský. Bývalý šéf STAN Petr Gazdík má zase historicky špatné vztahy s některými představiteli TOP 09, především s Miroslavem Kalouskem, s nímž se před lety nepohodl na pokračování vzájemné spolupráce. Starostové nyní připouštějí, že TOP 09 příští rok otevřou své kandidátky v některých krajích. Spolupracovat ale chtějí i s lokálními sdruženími.
Nevýhodou TOP 09 je fakt, že mimo Prahu v posledních letech výrazně ztratila. I přesto mají Starostové s TOP 09 v rámci společné kandidátky pro evropské volby podepsaný politický závazek, že budou společně postupovat i další rok v krajích. „Z průzkumů nám vychází, že naši voliči spojení TOP 09 a STAN kvitují. Ukázalo se to i loni v komunálních volbách v Praze, kde jsme se nejen dokázali spojit, ale i přilákat další voliče,“ tvrdí šéf TOP 09 Jiří Pospíšil.
Projekt pro sněmovnu
Opravdovou výzvou pro čtyři dosud samostatné partaje však budou teprve sněmovní volby za dva roky. Už nyní se přitom uvnitř těchto stran diskutuje o tom, jakým způsobem by bylo možné spolupracovat a vytvořit silnou protiváhu vůči hnutí ANO, případně přímo ohrozit jeho vítězství. Ztrátu, kterou stranám přinášejí samostatné kandidátky, si po sněmovních volbách v říjnu 2017 nejvíce uvědomili lidovci a Starostové, kteří nakonec kandidovali odděleně. Získali tak dohromady 16 mandátů. Pokud by se spojili v rámci volební koalice, dosáhli by při stejném počtu hlasů až na 22 mandátů. Důvodem je využití d’Hondtovy metody přepočítávání hlasů na mandáty, která mírně zvýhodňuje větší strany.
Oranžové hvězdičky. Z Maláčové a Petříčka mají být tahouni ČSSD
Velkou neznámou ale zůstává forma, prostřednictvím které by se měly čtyři parlamentní strany před volbami spojit. Volební koalice je spíše vyloučena zejména kvůli takzvané sčítací klauzuli. Koalice čtyř stran by tak musela získat minimálně 20 procent hlasů, což by bylo velmi riskantní. Další variantou, zvažovanou už předloni lidovci a Starosty, je vznik nové zastřešující volební formace. Problémem však v tomto případě zůstává financování zakládajících stran. Státní příspěvky by získala právě nová společná formace a její zakládající strany by pak měly problém financovat svůj vlastní provoz. Maximální dar, který může jedna fyzická nebo právnická osoba politické straně poslat, činí po reformě partajního financování tři miliony korun ročně.
I kvůli těmto překážkám se v posledních letech středopravicovou scénu v Česku nedařilo sjednotit. Posledním úspěšným projektem integrace středopravicových sil tak byla Čtyřkoalice složená z KDU-ČSL, Unie svobody, Občanské demokratické aliance a Demokratické unie na přelomu tisíciletí. Určitou dobu dokonce tato formace vedla v předvolebních průzkumech a výrazný úspěch zaznamenala v senátních volbách v letech 1998 a 2000.
| Noví předsedové |
|---|
Marek Výborný (42), KDU-ČSL Vystudovaný historik a teolog v roce 2001 nastoupil jako učitel dějepisu, latiny a základů společenských věd na pardubické gymnázium Mozartova. Mezi lety 2012 a 2018 školu řídil. Do KDU-ČSL vstoupil v roce 2005, od roku 2006 zasedá v zastupitelstvu Heřmanova Městce. V roce 2012 získal mandát i v krajských volbách, ale vzdal se jej kvůli neslučitelnosti s funkcí ředitele gymnázia. V roce 2017 uspěl jako lídr kandidátky lidovců v Pardubickém kraji a stal se poslancem. Na konci března nahradil Pavla Bělobrádka v čele lidovců. |
Vít Rakušan (40), STAN Vystudoval historii a germanistiku na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích a školský management na Univerzitě Karlově. Působil jako středoškolský učitel na gymnáziu v Kutné Hoře. Jeho otcem je bývalý senátor za ČSSD Jan Rakušan. Od roku 2010 je starostou Kolína a od roku 2012 je zastupitelem ve Středočeském kraji. V komunálních volbách 2018 byl celostátním lídrem STAN. Loni v Kolíně získal ve volbách 63 procent hlasů a obhájil post starosty. 13. dubna byl zvolen předsedou hnutí Starostů a nezávislých. |
Čtěte také:
