Menu Zavřít

Úleva pro ČSSD: Nejvyšší soud vrátil spor o Lidový dům na začátek

7. 6. 2019
Autor: čtk

ČSSD uspěla s dovoláním, Nejvyšší soud (NS) vrátil spor sociálních demokratů s dědici právníka Zdeňka Altnera prakticky na začátek. Opět bude rozhodovat Obvodní soud pro Prahu 1. Podle rozsudku NS nebylo smluvní ujednání o odměně za právní služby dostatečně určité. Podle Altnerových dědiců je rozhodnutí soudu v rozporu s ustálenou judikaturou. Předseda ČSSD Jan Hamáček tvrdí, že rozsudek znamená konec hrozby exekuce pro stranu.

„Doufáme, že další řízení bude postupovat rychle,“ uvedl Hamáček na briefingu. Rozhodnutí ČSSD přijala podle něho se zadostiučiněním. „Mrzí mne, že ČSSD musela projít tím mediálním lynčem, kdy nám bylo vyčítáno, že neplatíme, že nerespektujeme rozhodnutí soudů. Dnes se ukázalo, že jsme měli pravdu. Teď se vracíme na začátek,“ uvedl později. Zdůraznil, že ČSSD není v pozici, že Altnerovým nic nezaplatila. „My jsme jim za dobu trvání sporu zaplatili skoro 70 milionů korun. Jediné, co jsme rozporovali, byla sporná částka podílu na pronájmu Lidového domu, respektive pozemků, ve výši 18 milionů,“ uvedl. Během sporu podle něj narostla astronomická pokuta z částky, kterou sociální demokraté celou dobu zpochybňovali.

Podle zrušeného verdiktu měla ČSSD vyplatit Altnerovým dědicům více než 300 milionů korun v souvislosti se zastupováním ve sporu o Lidový dům. ČSSD tvrdila, že potřebné peníze má zajištěné a situaci by zvládla. Na rozhodnutí NS čekali účastníci sporu od roku 2016. Soud dnes verdikt zpřístupnil na elektronické úřední desce.

Měly by české soudy vyhovět nárokům dědiců Zdeňka Altnera ve sporu o Lidový dům?

„Rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR spravedlnost ustoupila formalismu, kterého využívá dlužník, který 19 let neplní smlouvu, dehonestoval našeho tátu jako svého věřitele, ale miliardový majetek, který mu táta zajistil, si užívá a inkasuje z něj příjmy,“ uvedli Altnerovi potomci Patrik a Veronika. Rozhodnutí je podle nich i v rozporu s ustálenou judikaturou.

NS se zabýval jednak nárokem na odměnu za poskytnuté právní služby, jednak nárokem na smluvní pokutu. Obojí se odvíjí od mandátní smlouvy z roku 1997. Odvolací Městský soud v Praze otázku nároku na odměnu založil na závěru, že obsah smlouvy i provedení sjednané právní pomoci jsou mezi oběma znesvářenými stranami nesporné. Tento závěr ale podle NS neodpovídá obsahu spisu.

NS zdůraznil, že jedinou podmínkou pro vznik nároku na odměnu je advokátem řádně vykonaná činnost. „Odvolací soud při tom vůbec nezjišťoval, jakou právní službu původní žalobce jako advokát pro klienta provedl,“ stojí v rozsudku NS, který připravoval soudce Pavel Horňák v senátu s předsedou Pavlem Krbkem a soudkyní Ivanou Zlatohlávkovou.

Obvodní i městský soud pak podle NS nesprávně hodnotily také otázku určitosti ujednání o odměně ve smlouvě mezi ČSSD a Altnerem. Podle NS smlouva dostatečně určitá nebyla. Nejspíš to bude znamenat nutnost vycházet při stanovení odměny ze zákona o advokacii a advokátního tarifu. Kvůli tomu je nutné, aby Altnerovi dědicové doložili, jaké právní služby advokát pro stranu provedl.

Teprve poté přijde na řadu úvaha, co bude se smluvní pokutou. „Závazek k zaplacení smluvní pokuty nemůže vzniknout, aniž by byl porušen (a tedy především aniž by vznikl a v rozhodné době dosud existoval) závazek hlavní, smluvní pokutou zajištěný,“ stojí v rozsudku.

EBF24

NS nesouhlasil s názorem pražských soudů, podle kterých Altner řádně vznesl nárok na zaplacení pokuty spolu s podáním žaloby na ČSSD. Problém musí znovu řešit obvodní soud. „Poté bude třeba zaměřit se na to, zda při závěru o neurčitosti ujednání o odměně bude možné nárok na smluvní pokutu považovat za opodstatněný, a v návaznosti na to případně i na posouzení ostatních s tímto nárokem souvisejících otázek,“ rozhodl NS. Jde zejména o přiměřenost pokuty a případný její rozpor s dobrými mravy.

Podle rozhodnutí Městského soudu v Praze z března 2016 měla ČSSD zaplatit Altnerovi odměnu 18,5 milionu korun a smluvní pokutu, která od podání žaloby do vynesení rozsudku činila 318 milionů korun. Nárok byl už v rukou exekutora, ale strana ve stejném roce úspěšně požádala NS o odklad vykonatelnosti. Od té doby se čekalo na verdikt. Vše zdrželo dědické řízení - Altner totiž mezitím zemřel. Ve sporu nyní pokračují jeho potomci Patrik a Veronika.

  • Našli jste v článku chybu?
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).