Spojené státy prohlásily své velvyslanectví v Jeruzalémě za otevřené, oznámila agentura Reuters. Na místě odpoledne začal slavnostní ceremoniál přesunu ambasády v Izraeli z Tel Avivu, na němž má promluvit poradce prezidenta Donalda Trumpa a jeho zeť Jared Kushner. Akce vyvolala ostré protesty Palestinců, Izraelské bezpečnostní síly jich desítky zabily, počet zraněných jde do stovek.
V Jeruzalémě se podle agentury AFP otevření úřadu účastní stovky amerických a izraelských činitelů. Z USA na slavnostní akci už v neděli přiletěla početná delegace, jejímiž členy jsou kromě Kushnera jeho žena a Trumpova dcera Ivanka, ministr financí Steven Mnuchin a dvanáct členů Kongresu USA.
Přesun ambasády z Tel Avivu doprovázejí silné protesty Palestinců, izraelské bezpečnostní složky v Pásmu Gazy zabily nejméně 52 lidí. Dalších přinejmenším 1500 Palestinců bylo zraněno, z toho 200 bylo postřeleno.
„Velký den pro Izrael. Gratuluji!“ vzkázal už dopoledne šéf Bílého domu do Jeruzaléma na twitteru.
Novou ambasádu formálně otevřel velvyslanec USA David Friedman. „Dnes otevíráme velvyslanectví Spojených států v Jeruzalémě v Izraeli,“ řekl diplomat v úvodu ceremoniálu. Trump v poselství reprodukovaném během slavnosti uvedl, že „Spojené státy zůstávají plně oddány úkolu usnadnit dosažení trvalé mírové dohody“.
Prezident Trump přemístění ambasády oficiálně oznámil loni v prosinci, jeho příkladu chtějí podle dosavadních informací příští měsíc následovat Guatemala a Paraguay. Záměr přestěhovat své velvyslanectví oznámilo i Rumunsko.
Západní břeh Jordánu není okupovaný, tvrdí americké ministerstvo zahraničí
Kushner na ceremoniálu prohlásil, že Jeruzalém musí zůstat městem, které spojuje lidi všech vyznání. „Věříme, že obě strany (Izraeli i Palestina) mohou díky mírové smlouvě víc získat než ztratit, aby všichni mohli žít v míru a bezpečí, beze strachu a s možností uskutečnit své sny,“ řekl Kushner.
„Dřívější prezidenti (USA) nedodrželi svůj závazek o přesunu velvyslanectví, ale tento prezident slib dodržel. Protože když prezident Trump něco slíbí, dodrží to,“ prohlásil Kushner. Otevření nové ambasády podle něj světu dokázalo důvěryhodnost Ameriky.
Přečtěte si komentář: Proč zazlívat Trumpovi Jeruzalém
Kushner v projevu neopomněl odsoudit Írán, jehož tvrdá kritika ze strany prezidenta minulý týden vyústila v oznámení, že USA vypovídají jadernou smlouvu z roku 2015. „Íránská agrese ohrožuje mnoho mírumilovných lidí v regionu i ve světě. Od Izraele po Jordánsko, od Egypta po Saúdskou Arábii se mnoho státníků snaží modernizovat své země a zlepšit život lidí. V odporu proti společným hrozbám a v prosazování společných zájmů se rodí dříve nepředstavitelné možnosti a aliance,“ konstatoval Kushner.
Big day for Israel. Congratulations!
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) 14. května 2018
Většina států světa je ale přesvědčena, že o statusu Jeruzaléma by mělo být rozhodnuto až po dosažení mírové dohody. K přesunu velvyslanectví má výhrady i mnoho amerických spojenců. Přípravu prohlášení Evropské unie, které by dnešní krok USA kritizovalo, ale v minulých dnech zablokovala trojice unijních zemí Česká republika, Maďarsko a Rumunsko.
Česko by podle premiéra Andreje Babiše mělo do konce května v Jeruzalémě otevřít honorární konzulát a do konce roku Český dům jako prostor pro česko-izraelskou kulturní, obchodní a mezilidskou výměnu. Pro přesunutí ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma po vzoru USA se opakovaně vyslovil prezident Miloš Zeman.
Izrael považuje Jeruzalém za své „věčné a nedělitelné hlavní město“, a to včetně jeho východního sektoru anektovaného po válce z roku 1967. Pro Palestince má být východní Jeruzalém hlavním městem jejich budoucího státu, který má vzniknout na okupovaném Západním břehu Jordánu a v Pásmu Gazy.
| Při první palestinské intifádě zahynulo 2100 lidí, při druhé 4700 |
|---|
| Dvě nejznámější ozbrojená lidová povstání Palestinců proti Izraeli jsou známá pod názvem intifáda - „válka kamení“. První vypukla na okupovaných územích 9. prosince 1987, dvě dekády po konci šestidenní války, během které začala okupace a vojenská správa palestinských území (Pásmo Gazy, Západní břeh Jordánu a východní Jeruzalém). Její příčinou byla nespokojenost Palestinců, kteří neměli vlastní stát, rostla nezaměstnanost i zalidněnost palestinských území. |
| Mírový proces v té době navíc stagnoval a Palestinci se cítili být opuštěni jak arabskými státy, tak Organizací pro osvobození Palestiny (OOP) Jásira Arafata. Intifáda vypukla samovolně a bez režie OOP. Bezprostředním impulzem se stal incident z 8. prosince 1997, při kterém byli v uprchlickém táboře Džabálija v Pásmu Gazy izraelským kamiónem zabiti čtyři Palestinci. Ihned vzplály protesty v dalších táborech v Gaze i na Západním břehu Jordánu. |
| „Blýskat na lepší časy“ se začalo až po madridské konferenci o Blízkém východě v říjnu 1991, kde vedle sebe - po nátlaku USA a dalších mocností - poprvé zasedly izraelská i palestinská delegace. Intifáda začala slábnout po podpisu washingtonské mírové dohody v září 1993. A 11 dní poté dal Arafat rozkaz k zastavení operací proti izraelské armádě. V pásmu Gazy a v Jerichu intifáda oficiálně skončila před jejich předáním palestinské autonomii 6. června 1994. Celkem bylo zabito přes 2100 Palestinců a přes 200 Izraelců a zraněno přes 25 tisíc lidí. Uvěznění neuniklo na 140 tisíc Palestinců. |
| Druhé palestinské povstání, zvané intifáda Al-Aksá, vypuklo 28. září 2000 poté, co ztroskotala mírová jednání mezi Izraelem a Palestinci v Camp Davidu v americkém státě Maryland. Toho dne navštívil tehdejší izraelský opoziční vůdce Ariel Šaron Chrámovou horu v Jeruzalémě, což Palestinci označili za provokaci. Bezprostředně nato vzplály krvavé střety mezi Palestinci a izraelskou policií v Jeruzalémě, na západním břehu Jordánu i v pásmu Gazy. |
| Druhá intifáda skončila 8. února 2005 po setkání palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse s izraelským premiérem Šaronem v egyptském Šarm aš-Šajchu. Vyžádala si na 4700 mrtvých, z toho asi 80 procent Palestinců. |
| Loni v prosinci, když americký prezident Donald Trump uznal Jeruzalém za hlavní město Izraele, vypukla na hranicích Pásma Gazy nová vlna násilí. Hnutí Hamás, které pásmo ovládá, tehdy vyhlásil další intifádu. Výzvu Hamásu podpořil i vůdce libanonského hnutí Hizballáh Hasan Nasralláh. |
Dále čtěte:
