Spojené státy plánují odvolat z Afghánistánu až polovinu ze současného počtu 14 tisíc vojáků, které v této zemi částečně ovládané islamistickým hnutím Tálibán mají. S odkazem na vládní zdroje o tom informovala řada amerických médií. Náhlý zvrat americké politiky cílené dosud na snahu dostat radikály k jednacímu stolu naváže na odchod armády USA ze Sýrie, který prezident Donald Trump oznámil ve středu.
Kvůli nesouhlasu s kroky Donalda Trumpa se rozhodl rezignovat ministr obrany James Mattis.
Americké deníky a zpravodajské weby hovoří o pěti až sedmi tisících vojáků, kteří by se do léta mohli vrátit do své země. Ačkoli oficiální rozhodnutí zatím nepadlo a někteří Trumpovi blízcí poradci jsou proti tomuto plánu, Pentagon podle médií na pokyn prezidenta chystá detaily.
USA a jejich spojenci z NATO formálně ukončily bojovou misi v roce 2014. Hlavním posláním současných zhruba 14 tisíc příslušníků americké armády je vést a podporovat afghánské síly v boji proti Tálibánu, jehož vládu svrhla Američany vedená invaze v roce 2001, podniknutá v odvetě za teroristické útoky v USA. V Afghánistánu ale působí také americké speciální jednotky, které bojují po boku afghánských vojáků proti Tálibánu a dalším radikálům.
Úřad afghánského prezidenta Ašrafa Ghaního ve své první reakci uvedl, že stažení „několika tisíc zahraničních vojáků nebude mít dopad na bezpečnostní situaci v zemi, nad kterou má afghánská armáda již čtyři a půl roku kontrolu“.
Výlet do Trumptárie. Evropské spojence děsí Trumpova nevypočítatelnost
Kritici stahování ale upozorňují, že Tálibán v posledních letech dále rozšířil svůj vliv v zemi a ovládá nyní větší území, než kdykoli od roku 2001, kdy koaliční síly vedené Spojenými státy sesadily vládu Tálibánu. Podle údajů Washingtonu afghánská vláda v současnosti kontroluje pouze 56 procent území Afghánistánu, zatímco v roce 2015 to bylo 72 procent. Zbylé území má ve svých rukou Tálibán nebo o ně s vládními vojsky bojuje.
Podle kritiků by snížení stavu amerických vojáků na polovinu vážně ohrozilo akceschopnost celé mise. V rámci mise NATO v Afghánistánu pomáhají i Češi. Česká armáda má v současné době v zemi kolem 350 vojáků, kteří působí na několika místech. Největší jednotky jsou v Kábulu a na letecké základně Bagrám v provincii Parván.
Trump před svým předloňským zvolením sliboval Američanům úplný odchod z Afghánistánu, poté však rétoriku upravil, důsledky stažení označil za nepřijatelné a oznámil vyslání nových posil. Nyní hovoří opět jinak, což mu vyčítají nejen opoziční demokraté, ale i řada jeho republikánských kolegů.
Podle zdrojů agentury Reuters z okruhu prezidenta Trump teď definitivně „ztratil s válkou v Afghánistánu trpělivost“. Během 17letého konfliktu zahynulo v Afghánistánu více než 2400 amerických vojáků a USA do války investovaly přes 900 miliard dolarů.
Dále čtěte:
