Ministerstvo školství (MŠMT) ani po pěti letech od schválení strategie digitálního vzdělávání nestanovilo a do škol nezavedlo standard klíčových dovedností žáků v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT). Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Ministerstvo se závěry NKÚ nesouhlasí a považuje je za zavádějící.
„Prostředky z fondů EU navíc nepředstavují dlouhodobě stabilní zdroj financování. Po skončení programového období se mohou školy potýkat s výpadkem financí na nákup i správu ICT,“ uvedl NKÚ v prověrce opatření a projektů, které měly v letech 2011 až 2018 podpořit rozvoj digitalizace vzdělávání na základních a středních školách. Ze státního rozpočtu smí totiž školy na nákup ICT použít jen část peněz. V letech 2013 až 2019 měly k dispozici celkově 1000 až 1136 korun na žáka ročně, většinu peněz ale musely použít na jiné nezbytné výdaje.
Podle analýzy MŠMT z roku 2017 by školy potřebovaly na pořízení ICT ročně přidat 500 korun na žáka, prostředky v systému financování regionálního školství se však navýšit nepodařilo.
Ministerstvo školství v rámci Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020 naplánovalo 43 aktivit, NKÚ prověřil 18 z nich. „Ty klíčové ministerstvo stále nesplnilo,“ uvedli kontroloři. Ministerstvu vytýkají, že neurčilo, jaké znalosti by měli žáci získat a jaké kompetence by měli mít učitelé. Dále podle NKÚ nezajistilo vzdělávací materiály pro žáky ani učitele, nevznikla ani nabídka dalšího vzdělávání pro učitele.
Umělecká, speciální, montessori. V Praze se postaví školy za miliardy
Ministerstvo se závěry NKÚ nesouhlasí. „Ač lze říci, že oblast digitálního vzdělávání měla být za minulých vlád podporována výrazněji, s hlavními závěry této kontrolní zprávy důrazně nesouhlasíme,“ uvedla v reakci mluvčí ministerstva Aneta Lednová. Podle ministerstva pracuje NKÚ s čísly, která nejsou srovnatelná. Zpráva hodnotí výstupy Strategie digitálního vzdělávání, která byla v listopadu 2014 přijata na období do roku 2020. Hodnocené období 2011 až 2018 z tohoto důvodu nepovažuje ministerstvo za příliš relevantní.
Závěr zprávy NKÚ je podle ministerstva z velké části postaven na tematické zprávě České školní inspekce z roku 2017. „Ta je však dnes již poměrně zastaralá a nereflektuje aktuální vývoj v této oblasti,“ uvedla mluvčí.
Podle ministerstva NKÚ zcela opomíjí roli obcí a měst, které jsou v českém systému základního a středního školství nositeli zřizovatelských kompetencí. Měly by tak být primárními poskytovateli investic do ICT vybavení ve školách, jež zřizují, míní resort.
Ministerstvo připomíná, že v oblasti Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020 se v posledním roce podařila celá řada kroků, což však zpráva NKÚ za období 2011 - 2018 neuvádí. „Vznikl například rámec digitálních kompetencí pedagogů, kdy plánujeme intenzivní podporu vzdělávání učitelů v oblasti digitálních technologií. Byla vytvořena řada návodů a workshopů pro školní ICT koordinátory a modernizaci vzdělávací oblasti ICT,“ vypočítává ministerstvo. Vznikly také metodické kabinety pro učitele informatiky a ICT, a stejně tak síť krajských metodiků v této oblasti. Ministerstvo tak považuje zprávu NKÚ za neaktuální a její závěry za hrubě zavádějící, uzavřela mluvčí.
Dále čtěte:
Škola základ obce. Stát hasí důsledky první vlny suburbanizace
Nejen Češi. V Praze nemají kde bydlet ani zahraniční studenti
Věda a výzkum posílí. Stát v roce 2022 navýší výdaje na 38 miliard korun