Připravovaná novela energetického zákona má zvýšit platy radním Energetického regulačního úřadu. Všech pět členů kolektivního vedení by si tak mohlo přijít na stejné peníze jako předseda.
Když byl nedávno odvolán předseda Rady Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Vladimír Outrata a stal se jen řadovým členem rady, znamenalo to pro něj i platové pohoršení. Podle současných pravidel má totiž předseda nárok na plat, náhrady a naturální plnění ve stejné výši jako prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který patří mezi nejlépe placení úředníky. Řadový člen rady si přitom přijde na peníze srovnatelné s řadovým členem kolegia NKÚ.
Platové pohoršení by však pro bývalého předsedu nemuselo mít dlouhého trvání. Euro.cz má k dispozici zatím neveřejný návrh novely Energetického zákona, který se zabývá i odměňování nejvyššího vedení ERÚ. Podle návrhu by si tak v budoucnu mělo všech pět členů rady přijít na stejné peníze jako šéf NKÚ bez ohledu na to, kdo zrovna zastává předsednickou funkci.
„O novele energetického zákona se v současné době jedná a nelze předjímat, jak jednání dopadnou,“ reagovala na dotaz Eura mluvčí ministerstva průmyslu Štěpánka Filipová.
Platy šéfu nejdůležitějších státních úřadů a institucí se odvíjejí od průměrné nominální mzdy v nepodnikatelské sféře. Ta se v letošním roce násobí 2,5násobkem a podle důležitosti úředníka ještě dalším koeficientem. V praxi to znamená, že v současnosti si předseda Rady ERÚ přijde zhruba na 175 tisíc korun hrubého, zatímco řadový člen na 107 tisíc. Pokud novela zákona projde, měly by se příjmy srovnat na vyšší úrovni.
Kdo velí ERÚ?
Vedle platových podmínek novela reaguje i na situaci, která vznikla po Outratově odvolání, o jehož legitimitě panují pochybnosti. Outratu zbavila vláda funkce koncem července a nahradila ho Vratislavem Košťálem. Pětičlenné vedení ERÚ se přitom dělí na dva tábory, z nichž Outrata představuje jednu a Košťál druhou frakci. Jak už dříve informoval web Euro.cz, důvodem Outratova odvolání bylo údajné zatajování některých klíčových dokumentů před ostatními členy rady. Bývalý předseda to však popírá.
Outrata přitom dál zůstal radním, což vedlo ministra vnitra Jana Hamáčka k úvahám o zákonitosti takového postupu. Zákon totiž zmiňuje odvolání z předsednické funkce pouze v souvislosti se zánikem členství v samotné radě. Sám Outrata zvažuje, že podá správní žalobu. Situace ve vedení jednoho z nejdůležitějších státních úřadů je proto už několik týdnů značně nepřehledná a vede k pochybnostem, kdo vůbec v současnosti ERÚ předsedá.
Připravovaná novela proto vypouští paragraf o tom, že funkce předsedy zaniká v souvislosti se zánikem členství v radě a dále zpřesňuje podmínky odvolání. Výslovně přitom upravuje pravomoci vlády při jmenování nového šéfa, pokud odvolaným členem rady je sám předseda.
Dále čtěte:
ERÚ v nemilosti: Babišova vláda úřadu neschválila zprávu o činnosti a hospodaření
ČEPS chce nové vedení na Slovensko. Stavět se ale začne nejdříve v roce 2035
