U církevních restitucí je třeba korekce, vysvětlil předseda vlády Andrej Babiš (hnutí ANO), proč jeho menšinová vláda ve Sněmovně podpoří návrh KSČM na zdanění finančních náhrad za nevydaný majetek. Podle premiéra šlo o nejdiskutovanější bod dnešního jednání vlády. Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek považuje zdanění finančních náhrad za popření principu právního státu.
„My samozřejmě souhlasíme, že je třeba napravovat křivdy, ale ten způsob byl velice podivný, proto jsme návrh podpořili. Je třeba dělat korekce, náhrady byly prodražené a schválené ve Sněmovně za podivných okolností,“ uvedl Babiš.
Zdanění peněžitých náhrad byla jednou z podmínek komunistické strany pro případnou podporu, nebo toleranci Babišova kabinetu. Výkonný výbor KSČM ale v úterý doporučil stranickým poslancům, aby při schůzi Sněmovny hlasovali proti vyslovení důvěry menšinové vládě.
Návrh je připraven podpořit kandidát na nového předsedu sociálních demokratů Jan Hamáček, a to za podmínky, že je myšlen vážně a bude mít podporu. „Nejdříve ANO nechtělo, pak mlžilo a dnes otočilo. Připomíná mi to debatu o důchodech, platech, jízdném zadarmo a dalších,“ uvedl na twitteru s odkazem na minulou vládu ČSSD, KDU-ČSL a ANO, která přes sliby sociálních demokratů k úpravě restitucí nepřistoupila.
Zdanění náhrad v rámci tzv. "církevních restitucí" nejvíce dopadne na Federaci židovských obcí. Tento nápad zavání antisemitismem
— Pavel Bělobrádek (@PavelBelobradek) 10. ledna 2018
Bělobrádek považuje zdanění finančních náhrad za popření principu právního státu. Opatření podle něj nejvíc dopadne na Federaci židovských obcí. „Tento nápad zavání antisemitismem,“ napsal dnes Bělobrádek na twitteru.
„Vláda si je vědoma rizika, že navržené řešení může být napadeno u Ústavního soudu s ohledem na možný zásah do legitimního očekávání církví a náboženských společností, že jim bude stanovená finanční náhrada vyplacena, aniž by tento příjem byl dodatečně snížen o daňovou povinnost, nicméně vzhledem k pochybnostem o použitém způsobu výpočtu a výši finančních náhrad považuje návrh zákona za věcně správný,“ napsali vládní legislativci v pokladu pro ministry.
K předloze se v připomínkovém řízení vyjádřila ministerstva kultury a financí. Zatímco ministerstvo kultury doporučilo kabinetu přijmout nesouhlasný postoj, ministerstvo financí souhlasný. „Přijetí návrhu by znamenalo porušení smluv o vypořádání uzavřených s jednotlivými církvemi a náboženskými společnostmi, kterým je poskytována finanční náhrada,“ uvedlo ministerstvo kultury. Ministerstvo spravedlnosti, ač bylo osloveno, se k návrhu ve lhůtě nevyjádřilo.
Bude to jízda. Čtěte komentář Pavla Párala
Komunisté v důvodové zprávě uvádějí, že stát by mohl získat každoročně zpět zhruba 380 milionů z přibližně dvou miliard korun, které církvím posílá. Za celou dobu vyplácení náhrad by šlo asi o 11 miliard korun, píšou. Zdanění pokládají předkladatelé za jediný možný krok k tomu, aby byla finanční náhrada přiměřená.
Zákon o církevních restitucích schválený v předminulém volebním období za vlády Petra Nečase (ODS) počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávají, mají církve během 30 let získat 59 miliard, navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny podle tohoto zákona už od roku 2013.
Čtěte také:
