Letošní volby do Evropského parlamentu dnes vyvrcholí, když k urnám zamíří miliony voličů ve 21 zemích evropského bloku. Až někdy večer po 23:00 ale bude jasné, jak dopadlo kontinentální hlasování, které by podle mnohých mohlo otřást dlouhé roky platnými pořádky v evropské politice.
Ve čtvrtek hlasovali Nizozemci a Britové, v pátek Irové a Česko, kde volby trvaly do soboty. V sobotu se hlasovalo také v Lotyšsku, na Maltě a na Slovensku.
Dnešní volební den zahájily v 06:00 SELČ Bulharsko, Kypr, Litva, Maďarsko, Rumunsko a Řecko. O hodinu později následovali Chorvaté, Italové, Poláci, Rakušané a Slovinci. V 08:00 SELČ se otevřely volební místnosti v Belgii, Estonsku, Finsku, Francii, Lucembursku, Německu a Švédsku a jako poslední v 09:00 SELČ mohli začít odevzdávat hlasy Dánové, Portugalci a Španělé.
Jako první dnes skončilo hlasování ve 14:00 SELČ v Lucembursku a také v Belgii, kde ovšem tato hodina platila jen pro osobní hlasování, v případě elektronické volby bylo možné se rozhodnout do 16:00 SELČ. Jako poslední dnes skončí hlasování v Itálii. Teprve poté jednotlivé země zveřejní oficiální výsledky.
Hlasovali jste ve volbách do Evropského parlamentu?
Evropský parlament ale na svém webu začne první vnitrostátní odhady nabízet od 18:00 SELČ, s první projekcí rozložení mandátů se počítá po 20:00 SELČ a předběžné výsledky se předpokládají kolem 23:15 SELČ.
V některých zemích již byly zveřejněny povolební odhady. Například na Slovensku podle médií zvítězila proevropská koalice neparlamentních stran Progresivní Slovensko/Spolu před nejsilnější vládní stranou Směr-sociální demokracie (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica a protiunijní krajně pravicovou stranou Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko.
Předvolební průzkumy naznačovaly, že v Evropském parlamentu výrazně posílí euroskeptické a nacionalistické strany, které v evropském zákonodárném sboru dosud patřily k nejmenším. V Nizozemsku podle odhadů uspěla nová pravicová populistická a euroskeptická strana Fórum pro demokracii (FvD). V Británii, kde se kvůli nesouhlasu s brexitovou dohodou protahuje plánovaný odchod z Evropské unie, se nejsilnější možná stane Strana pro brexit europoslance a jednoho z hlavních kritiků unie Nigela Farage.
Brexit, šéf komise i osud pravého středu. V eurovolbách jde o hodně
Poslance Evropského parlamentu může vybírat okolo 400 milionů milionů voličů, ne všichni se ale rozhodli tohoto práva využít. Například na Slovensku se podle odhadů zúčastnila eurovoleb pětina voličů, před pěti lety to ale bylo jen 13 procent, tehdy nejméně v celé EU.
Větší zájem než před pěti lety provází eurovolby také v Maďarsku, kde podle agentury DPA k 11:00 SELČ hlasovalo 17,2 procenta voličů, což je o necelých šest procentních bodů více než ve stejnou dobu v roce 2014. Průběžné údaje ukazují na vyšší účast také v Rumunsku a na Kypru.
V Lotyšsku, které hlasovalo v sobotu, přišlo k volbám 33,51 procent voličů, v roce 2014 to bylo o tři procentní body více.
Tradičně vysoká byla volební účast na Maltě, kde v sobotu podle volební komise hlasovalo 72,6 procenta voličů. Před pěti lety to bylo 78,8 procenta.
Vysoká účast se očekává také v Belgii, Bulharsku, Lucembursku, na Kypru a v Řecku, kde je hlasování povinné. Zákonná povinnost zúčastnit se eurovoleb v těchto zemích se vztahuje i na další občany EU, pokud se zde k volbám zaregistrují.
Součástí eurovoleb jsou v některých zemích i volby do místních či regionálních parlamentů nebo zastupitelstev, například v Belgii a Irsku. Irové, kteří podle průzkumů upřednostňovali Stranu zelených, rovněž v souběžném referendu rozhodli o zrušení přísného zákona o rozvodech.
Čtěte vše o eurovolbách 2019:
