„Kandiduji na prezidenta s cílem porazit Donalda Trumpa a obnovit Ameriku. Nemůžeme si dovolit další čtyři roky lehkomyslného a neetického počínání prezidenta Trumpa,“ řekl Bloomberg koncem listopadu při oznamování své kandidatury. Při minulé volbě prezidenta byl výrazným a hlasitým zastáncem Hillary Clintonové.
O Bloombergově úmyslu zapojit se do boje o prezidentský úřad dlouho spekulovalo, vzhledem k ubíhajícímu času už se však nečekalo, že k němu dojde. Bývalý starosta New Yorku svým oznámením překvapil a politologové předpovídali, že může výrazně zamíchat kartami mezi největšími favority. V průzkumech ale na Joea Bidena či Bernieho Sanderse zatím hodně ztrácí.
Svou kampaň ale Bloomberg teprve rozjíždí. Vzhledem ke svému bohatství na ni má takřka neomezené prostředky. Jeho majetek ale pro něj může být i přítěží. Kritici namítají, že si své místo mezi kandidáty jednoduše koupil. V USA v poslední době navíc sílí odpor vůči miliardářům a volá se po radikálním progresivním zdanění. Výrazně levicový kandidát Sanders dokonce prohlásil, že miliardáři by vůbec neměli existovat. Bloomberg nesouhlasí s plánem Elizabeth Warrenové na vyšší zdanění velmi bohatých Američanů, ze kterého by se platilo zdravotnictví nebo školství.
Měl by se Michael Bloomberg kvůli kandidatuře na prezidenta USA vzdát zpravodajské agentury?
Pro sedmasedmdesátiletého kandidáta je problematické i vlastnictví zpravodajské agentury Bloomberg. Organizace už vydala prohlášení, že nebude pracovat na investigativních materiálech o něm a ani o jeho demokratických volebních rivalech. Je ale otázka, zda to voliče přesvědčí o tom, že Bloomberga netlačí média.
To je ostatně jedna z výtek, kterou na jeho hlavu snesl Bill de Blasio, Bloombergův nástupce ve funkci starosty New Yorku. De Blasio tvrdí, že mu média vždy šla na ruku, protože se bála, že by je jednoho dne mohl koupit. Kromě toho mu vyčítá i bezpečnostní strategii „stop and frisk“, která byla zavedena za Bloombergova působení na radnici, v jejímž rámci mohli policisté bez udání důvodu zadržet a zkontrolovat podezřelou osobu.
Bloomberg na druhou stranu může nabídnout politické zkušenosti, za dvanáct let v čele New Yorku si i přes občasné poklesy držel u veřejnosti vysokou podporu. Američtí voliči navíc často dokážou ocenit, když se kandidát prosadil i mimo politiku.
Podle časopisu Forbes je Bloomberg, který během své kariéry několikrát změnil politickou příslušnost, osmým nejbohatším Američanem s odhadovaným majetkem 53,4 miliardy dolarů (přes 12 bilionů korun).
| Michael Bloomberg |
|---|
| Datum narození: 14. února 1942 |
| Studoval na Johns Hopkins University a Harvard Bussiness School |
| 1973 – 1981: generální partner u investiční banky Salomon Brothers |
| V roce 1981 založil vlastní zpravodajskou agenturu. |
| 2002 – 2013: starosta New Yorku |
| Ve funkci starosty New Yorku pobíral symbolický plat jeden dolar ročně. |
| Je rozvedený, žije s přítelkyní. Má dvě děti. |
Přečtěte si profily dalších kandidátů:
Joe Biden: favorit a pokračovatel Obamy
Bernie Sanders: věčně druhý?
Elizabeth Warrenová: zastánkyně minorit a falešná indiánka
Pete Buttigieg: mluvčí mileniálů, který dokáže oslovit dárce
Tulsi Gabbardová: kontroverzní liberálka a veteránka z války v Iráku
Amy Klobucharová: pragmatička se slovinskými kořeny
