Nedělní zemské volby v Hesensku vyhrála podle předběžných výsledků Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové se ziskem 27 procent hlasů. Druzí jsou Zelení s 19,8 procenta a těsně třetí sociální demokracie (SPD) taktéž s 19,8 procenta. Pro CDU a SPD jde ale o nejhorší výsledky za desetiletí. V Berlíně se kvůli tomu znovu začíná diskutovat o budoucnosti celoněmecké vlády CDU/CSU a SPD.
Do parlamentu ve Wiesbadenu směřuje poprvé také protestní a protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), která obdržela 13,1 procenta hlasů, a bude tak už zastoupena ve všech 16 německých zemských sněmech. Šestici parlamentních stran ve více než šestimilionovém Hesensku doplňují svobodní demokraté (FDP) se 7,5 procenta a Levice se 6,3 procenta.
Zatímco před pěti lety si CDU v Hesensku přišla na 38,3 procenta a SPD na 30,7 procenta, letos obě strany o více než deset procentních bodů oslabily. CDU dosáhla ve více než šestimilionové spolkové zemi svého nejhorší výsledku od roku 1966 a SPD dokonce od konce druhé světové války.
Pokles obou stran odpovídá do značné míry trendu na celonárodní úrovni, kde mají konzervativní unie CDU/CSU a SPD historicky nízkou podporu. O tom, že výsledky hesenských voleb výrazně souvisí s děním v Berlíně, svědčí i to, že 70 procent zdejších občanů je nespokojeno s celoněmeckou vládou. Před posledními volbami v roce 2013 jich přitom bylo jen 44 procent.
V SPD může propad vést k zesílení požadavků, aby strana odešla z nejistě působící a často rozhádané vlády kancléřky Merkelové do opozice. V CDU se zase mohou začít množit zatím spíše ojedinělé hlasy, které zpochybňují, jestli by Merkelová měla v prosinci znovu kandidovat na předsedkyni strany.
Ze slabosti CDU a SPD dokázali v Hesensku vytěžit především Zelení, kteří dostali 19,8 procenta hlasů, což je jejich dosud jednoznačně nejlepší výsledek v této zemi. Ve volbách před pěti lety měli 11,1 procenta.
Hesensku by nadále mohla vládnout současná koalice CDU a Zelených vedená Volkerem Bouffierem (CDU). V novém parlamentu bude mít ale většinu jediného mandátu. Zemský sněm bude po letošních volbách se 137 křesly o poznání větší než ten minulý, v němž zasedalo 110 zákonodárců. Důvodem je zvláštnost volebního systému, díky níž se velikost parlamentu volby od voleb může měnit.
