Královská garda stála připravena před Windsorským zámkem k slavnostní přehlídce. Ve vratech skoro tisíc let starého hlavního vchodu se objevila paní domu, královna Alžběta II. Psal se pátek třináctého července a na britské poměry bylo mimořádné horko.
Dvaadevadesátiletá panovnice pomalu došla ke krytému pódiu.
Těsně před pátou, právě když kapela spustila God Save the Queen, ozval se rachot vrtulníku. Stroj, skrytý zrakům lidí na nádvoří, přistál na sousedním golfovém hřišti. Za chvíli, která přítomným připadala nesnesitelně dlouhá, projelo zámeckou branou několik range roverů.
Jeden se od skupinky oddělil a zamířil k pódiu. Z auta vystoupil Donald Trump. Do sídla Jejího Veličenstva přijel na čaj muž známý jako nekorunovaný král hulvátů. „Welcome,“ řekla královna suše.
Ona mě neposlechla
Špatná pověst nepředcházela amerického prezidenta náhodou. Jen o necelých 24 hodin dříve, když v londýnském Blenheimském paláci večeřel s ministerskou předsedkyní Theresou Mayovou, zveřejnil tamní bulvární deník The Sun interview, v němž Trump nevybíravě kritizoval svoji hostitelku i způsob, jímž chce vést Británii na odchodu z Evropské unie. „Říkal jsem Therese Mayové, jak to má udělat, ale ona mě neposlechla,“ nechal se slyšet.
Přečtěte si také komentář Jana Brože:
Když si kohouti notují: žoviální Juncker je ideálním partnerem pro hulváta Trumpa
To byla ta uctivější pasáž. „Co byste řekl na to, kdyby namísto Mayové byl ministerským předsedou Boris Johnson?“ zněla další všetečná otázka. Každý běžný politik či diplomat by v tu chvíli řekl, že mu do toho nepřísluší mluvit. Ne tak Trump. „Nechci štvát jednoho proti druhému, ale Boris Johnson, kterého považuji za svého přítele, by tu práci dělal skvěle.“ Johnson o tři dny dříve opustil křeslo ministra zahraničí na protest proti relativně „měkkému brexitu“, jejž prosazuje Mayová, a de facto jí tak vyhlásil válku.
Ačkoli se Mayová o Trumpově diplomatickém ekvivalentu dýky v zádech musela dozvědět někdy během společné večeře, nedala na sobě nic znát. Když amerického prezidenta v pátek na to téma zpovídali novináři, Trump prostě řekl, že si The Sun vše vymyslel (použil oblíbeného obratu „fake news“, smyšlené zprávy). Deník poté na svém webu zveřejnil nahrávky dlouhých pasáží rozhovoru (včetně oněch dvou nejkontroverznějších), byl už Trump mimo dosah - hrál golf ve svém hotelu Trump Turnberry osmdesát kilometrů od skotského Glasgowa.
Německo? Ruský zajatec
Therese Mayové se od Trumpa dostalo nepěkného zacházení. Oproti tomu, co museli přestát kolegové z NATO, s nimiž se americký prezident viděl těsně předtím, to však vypadalo téměř mile. Trump přiletěl do Bruselu ve středu 11. července ráno; ještě než summit Aliance oficiálně začal, proběhla pracovní snídaně. A na ní se pustil do kolegů hlava nehlava.
Obzvláštní dávku jedu si schoval pro Německo. Řekl, že Berlín je „naprostým ruským zajatcem“ kvůli tomu, že spolupracuje s Moskvou na výstavbě plynovodu Nord Stream 2. Šéf Trumpovy kanceláře John Kelly se v tu chvíli zatvářil, jako by prohrál ve sportce, a odvrátil hlavu od kamery. Mluvčí Bílého domu Sarah Huckabee-Sandersová později s vážnou tváří tvrdila, že Kelly očekával vydatnou snídani a byl zklamaný z menu sestávajícího z croissantů a sýra.
Přečtěte si:
Putin prý Trumpovi navrhl referendum o Donbasu. Prezident USA si to údajně rozmyslí
Zástupce 23 z 28 členských zemí následně Trump obvinil z toho, že nechtějí odevzdávat do společného rozpočtu dohodnutá dvě procenta HDP. Večer se pochlubil novinářům, že kolegové jeho návrhy přijali (ačkoli nebylo jasné, jaké návrhy to byly). Francouzský prezident Emmanuel Macron se ohradil, že dohodnuté zvýšení výdajů na dvě procenta platí - jen s tím, že je prosadil už Trumpův předchůdce Barack Obama v roce 2014. Následující den, ještě než odletěl do Londýna, Trump jen tak mimoděk prohodil, že chce zvýšit výdaje na čtyři procenta, a později zatweetoval, že zvýšení na dvě procenta má začít platit „Okamžitě!“
Ostatní členové Aliance doufali, že jim summit poskytne možnost ukázat politickou jednotu tváří v tvář okolnímu světu, především Rusku. Trump ze schůzky udělal pravý opak.
Proč jít do Černé Hory?
Členy NATO však děsí především Trumpova nevypočitatelnost. Již v minulosti bylo zapotřebí silného nátlaku republikánských kongresmanů, aby Bílý dům potvrdil odhodlání administrativy ctít Článek 5. Ustanovení, podle něhož Aliance považuje vojenský útok na jakoukoli svoji členskou zemi za útok na všechny země najednou, je přitom klíčovým předpokladem smysluplnosti existence NATO.
Trump v Bruselu mimo jiné řekl, že „pevně věří v NATO“, což kolegové s jistou dávkou úlevy chápali jako potvrzení závazku ve vztahu k této klíčové podmínce funkčnosti Aliance. Ale už následující úterý Trump v televizi Fox News onen závazek zpochybnil.
„Proč by měl můj syn jít zachraňovat Černou Horu?“ ptal se konzervativní moderátor Tucker Carlson. „Chápu tě,“ odpověděl Trump. „Černohorci jsou malý, ale silný národ. Jsou agresivní.“Carlson sotva stačil namítnout, že Černou Horu, proti níž nic nemá, použil jen jako příklad -ale kam s takovou na Trumpa. „Umějí být agresivní, a když vyvolají konflikt, pak tu máme třetí světovou válku,“ odvázal se prezident.
Slavné oběti obchodní války. Na odvetu EU doplatí Jack Daniel’s i Harley-Davidson
To by mohlo znamenat, že Trump není s Článkem 5 podrobně obeznámen; jeho znění mluví o obraně napadené členské země, nikoli o napomáhání agresi členské země. Až sem to byl Trump, jak ho známe -pobuřující, nekonvenční, dost možná neinformovaný a jistě zjednodušující, ale už nikoli šokující. To nejlepší si americký prezident zjevně nechával do Helsinek, kam si narychlo naplánoval setkání s Vladimírem Putinem.
Rande s Putinem
Naplánoval, ale nepřipravil se na ně. Podle zevrubného článku časopisu The New Yorker spočívala veškerá Trumpova příprava na setkání s úhlavním geopolitickým sokem v jediné cestě bezpečnostního poradce Johna Boltona do Moskvy, kde pár hodin sondoval, co by Kreml od schůzky chtěl. Až sem je to běžná diplomatická praxe. S tím rozdílem, že když takový sondážní diplomat přijede se seznamem požadavků, do mrtě jej vytěží tým specialistů, jenž pak týdny či měsíce připravuje adekvátní reakce. Bolton po návratu z Moskvy mluvil s Trumpem asi tak dvě hodiny – a to bylo všechno.
Podle dvou exministrů zahraničí, s nimiž časopis The New Yorker mluvil, to znamená, že Putin požadoval prostě jen schůzku. Podání ruky by signalizovalo, že Washington a Moskva spolu po hádce sice ještě nespí, ale už jsou ochotné jít společně na kafe.
„Lépe než super“
Jak napsal časopis Business New Europe, je to od Kremlu pochopitelné. Na jedné straně v posledních týdnech utichly nejdramatičtější tóny ruské mediální kritiky na adresu USA, což je čitelný signál změny. Na druhé straně však Putin vsadil na protiamerickou kartu za poslední čtyři roky tolik, že nemůže otočit na pětníku.
V neposlední řadě Putinovi vyhovuje rozpolcenost americké politické scény ve vztahu k Rusku. Kreml nemá zapotřebí požadovat například zrušení sankcí (dnes přes Kongres neprosaditelné), když by tím jen riskoval její opětovné semknutí. „Už jen to, že bude sedět u jednoho stolu s Trumpem, je pro Putina vítězstvím,“ napsaly newyorské Timesy před schůzkou.
Protekcionismus: nic nového pod sluncem
Výsledek však předčil i ta nejhorší -z pohledu Západu - očekávání. Prezidenti mluvili přes dvě hodiny mezi čtyřma očima (plus tlumočníci); poté se k nim přidali ministři zahraničí a nižší diplomatické šarže. Řeč byla o ruském zasahování do průběhu amerických prezidentských voleb v roce 2016 a o válce v Sýrii. Ukrajina, Krym a další trable byly ponechány svému osudu.
„Šlo to lépe než super,“ utrousil ruský šéfdiplomat Sergej Lavrov. Jak si komentátoři povšimli, naposledy stejnou frázi použil v roce 2014 po jednáních v Minsku o okupaci východní Ukrajiny, z nichž dostali Rusové maximum.
Přeřekl jsem se
Podobně to bylo i tentokrát. Na přímou otázku, jestli Putina konfrontoval s výsledky vyšetřování amerických úřadů o tom, že Moskva ovlivňovala americké volby, řekl Trump doslova:Prezident Putin právě řekl, že to Rusové neudělali.
(…) Já nevidím důvod, proč by to udělat měli. (…) Takže mám ve své lidi z rozvědky velkou důvěru, ale řeknu vám, že prezident Putin to dnes popřel velice silně a mocně.
V Americe lidé nevěřili svým uším.Prezident věří víc Putinovi než vlastním tajným službám? Komentátoři se shodli, že Trump v Helsinkách udělal zatím nejvážnější průšvih svého prezidentství.
Obvykle rezervovaný bývalý šéf CIA John Brennan mluvil o vlastizradě. David Brooks z New York Times psal o konci éry (alespoň nějakých) politických jistot a nástupu éry, v níž pravdu má vždy ten silnější.
Co na to Trump? Inu, prohlásil, že se přeřekl. Že chtěl říct „nevidím žádný důvod, proč by to Rusové neměli udělat“.
A pokud se něco nezmění na politické rovnováze v Kongresu, to vysvětlení postačí.
Dále čtěte:
Trump nechápe: Máme chránit evropské země před Ruskem, jemuž posílají miliardy za plyn?
