Vztah lidí k Evropské unii ovlivní více chování národních politiků než její reforma, řekla dnes eurokomisařka Věra Jourová. Nejen v České republice podle ní není dost lídrů, kteří by se hlásili k tomu, že rozhodnutí Bruselu jsou také jejich rozhodnutí. Jourová se v Praze účastnila kulatého stolu Národního konventu o EU, který se zabýval reformou unijních institucí. S diskuse podle ní vyplynulo, že Česko si zachovává tradičně skeptický pohled, ale zároveň se na reformě chce podílet.
„Jestli se Brusel přiblíží občanům, na tom budou mít obrovský podíl národní politici, to se vůbec netýká této reformy. To se týká dlouhodobého problému, že v Bruselu ministr něco odsouhlasí, a pak se k tomu doma nezná,“ řekla Jourová. Dodala, že podobný přístup není českou vymožeností. „Nemáme dost těch národních politiků, kteří by řekli Brusel to jsme my a i my jsme o tom rozhodli,“ poznamenala Jourová.
Diskuse o změnách ve fungování EU běží již přibližně rok. Evropští lídři budou téma řešit na únorovém neformálním setkání, které se koná příští týden. Komise svůj postoj zveřejnila ve středu a podle Jourové nechává v řadě bodů prostor pro širokou diskusi.
Neutrálně se komise staví například k úvahám o sloučení funkcí předsedy komise a Evropské rady nebo ke způsobu obsazení míst v Evropském parlamentu, která se uvolní po odchodu Británie. „Každý z komisařů si myslí své, ale my jsme to právě proto neuzavřeli, aby se vedla debata o variantách,“ uvedla Jourová.
Dopady czexitu? Ztráta statisíců pracovních míst a ekonomika na úrovni Běloruska
Pro evropské volby v roce 2019 chce Komise zachovat systém takzvaných „Spitzenkandidaten“, tedy lídrů kandidátek. Z těchto osobností by pak měl vzejít i nový šéf Evropské komise. „Měli by dát tvář těm stranám, objet Evropu a představit se,“ popsala Jourová záměr komise. Kampaň v jednotlivých státech je podle Jourové důležitá i kvůli budování vztahu občanů k EU. „Aby se pak lidé nedivili, kdo je to Juncker - i když ten už to dělat nebude,“ upozornila komisařka na nízké povědomí veřejnosti o představitelích unijních institucí.
Klíčem k lidem, pro které je Evropská unie symbolem nesmyslných regulací, je podle Jourové především otevřená a srozumitelná komunikace. „Bylo by fajn kdyby za unii hovořili lidé, kterým občané rozumí, kteří budou přijatelní i určitou přiměřeností a schopností vnímat různé pozice z různých částí Evropy,“ míní Jourová.
Skepse k Bruselu, podle ní byla patrná i u dnešního kulatého stolu, kde zasedli zástupci státních institucí i nezávislí odborníci. „Slyšela jsem tu českou pozice, která tradičně říká: my to nechceme. Takový syndrom malého státu. Ale my vůbec nejsme malý stát,“ řekla komisařka. V diskusi však podle ní zazněla i konstruktivnější stanoviska vyzývající k aktivitě. „Také tam padlo, že evropský zájem je i český zájem, z čehož mám vždycky radost,“ doplnila.
Přečtěte si také:
