Zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange, který se od roku 2012 skrýval na velvyslanectví Ekvádoru v Londýně, byl dnes z ambasády vyveden a zatčen. Policie ho zadržela na základě žádosti o vydání do Spojených států a porušení podmínek kauce v souvislosti s údajným znásilněním ve Švédsku. Londýnský soud ho poté shledal vinným z porušení podmínek kauce a do dalšího stání u soudu vyšší instance 2. května mu uložil vazbu.
Americké ministerstvo spravedlnosti dnes Assange obvinilo ze spiknutí za účelem získání tajných informací z vládních počítačů. Hrozí mu pět let vězení.
V Británii může podle agentur Assange dostat maximálně 12 měsíců. Kdy by měl padnout rozsudek, není jasné. Květnové slyšení se podle deníku The Guardian týká žádosti o vydání do USA.
Soudce magistrátního soudu Michael Snow dnes prohlásil, že Assange se „chová jako narcista, který nevidí víc než vlastní sobecký zájem“. Argumenty jeho právníků, že se v Británii nemůže dočkat spravedlivého procesu, označil za směšné.
Assange se uchýlil na ekvádorské velvyslanectví v Londýně, aby se vyhnul vydání do Švédska, které ho chce vyslechnout kvůli obvinění ze znásilnění z roku 2010. Assange vinu odmítá a Švédsko v roce 2017 případ odložilo. Stále mu ale hrozí postih za to, že se vyhýbal soudu. Švédská prokuratura uvedla, že Assangeovo zatčení musí nejprve vyhodnotit.
Americká prokuratura tvrdí, že někdejší specialista americké vojenské tajné služby Bradley Manning (nyní po změně pohlaví a jména Chelsea Manningová) v roce 2010 poskytl Assangeovi část hesla pro přístup k počítačům ministerstva obrany. Manning serveru WikiLeaks předal 470 tisíc bojových hlášení z irácké a afghánské války.
Ecuador decidió soberanamente retirar el asilo diplomático a Julian Assange por violar reiteradamente convenciones internacionales y protocolo de convivencia. #EcuadorSoberano pic.twitter.com/V02pvvtPY0
— Lenín Moreno (@Lenin) 11. dubna 2019
Náměstek britského ministra zahraničí Alan Duncan uvedl, že se zástupci USA o případném vydání nemluvil, napsala agentura Reuters. Soudce dal Washingtonu čas do 12. června na dodání podkladů k případnému vydání.
Assange dnes z budovy velvyslanectví Ekvádoru doslova vynesli. Na videu, které zveřejnila mimo jiné televize CNN, je vidět, jak se Australan s bílými vlasy a bílým plnovousem obklopený muži v civilu brání odchodu z budovy. „Podívejte, kolik lidí ho vleče, evidentně nejde dobrovolně,“ reagovala reportérka CNN. Podle záběrů na sociálních sítích Assange mezi dveřmi ambasády křičel: „Británie musí protestovat, vy můžete protestovat!“
Na ambasádě Ekvádoru měl azyl díky bývalému levicovému prezidentovi této jihoamerické země Rafaelu Correaovi. Nyní azyl Assangeovi odňal současný ekvádorský prezident Lenín Moreno.
Skutečnost, že Ekvádor azyl odebral, server WikiLeaks, který se zaměřuje na zveřejňování tajných vládních dokumentů a dalších citlivých dat, považuje za porušení mezinárodního práva. Assangeova advokátka uvedla, že zatčení jejího klienta je „nebezpečným precedentem“ pro novináře. Ruské ministerstvo zahraničí vydání a zatčení Assange označilo za útok proti svobodě slova a právům novinářů. Naopak britská premiérka Theresa Mayová zatčení uvítala. Ukazuje to podle ní, že v Británii jsou si před zákonem všichni rovni.
Život celebrity
Prosinec 2006 - Vytvořen portál WikiLeaks, který se zaměřuje na zveřejňování tajných vládních dokumentů a dalších citlivých dat (například údajů o velkých firmách).
Leden 2007 - Portál slovy spoluzakladatele Juliana Assange oznámil, že se mu díky „mezinárodní spolupráci“ podařilo shromáždit už více než milion dokumentů.
26. července 2010 - Server zveřejnil 80.000 tajných zpráv, převážně polních hlášení amerických vojáků z let 2004 až 2009.
21. srpna 2010 - Assange čelil podezření, že týden předtím při návštěvě Švédska obtěžoval jednu ženu a další znásilnil. Stockholmská prokuratura téhož dne zatykač stáhla s tím, že obvinění je nepodložené.
22. srpna 2010 - Prokuratura oznámila, že Assange je vyšetřován kvůli obtěžování. Na začátku září oznámila švédská státní zástupkyně, že Assange bude vyšetřován i pro podezření ze znásilnění.
18. listopadu 2010 - Švédsko na Assange vydalo mezinárodní zatykač kvůli znásilnění, sexuálnímu obtěžování a nátlaku.
24. listopadu 2010 - Švédský soud zamítl Assangeovo odvolání.
7. prosince 2010 - Assange na žádost Švédska zatkla v Londýně policie a soud na něj uvalil vazbu.
14. prosince 2010 - Londýnský soud nařídil propustit Assange na kauci 240.000 liber (asi 7,1 mil. Kč). Assange pak žil prakticky v domácím vězení v domě svého stoupence v hrabství Norfolk.
24. února 2011 - Britský soud rozhodl, že Assange může být vydán ke stíhání do Švédska.
2. listopadu 2011 - Londýnský soud zamítl odvolání Assange proti jeho vydání.
16. prosince 2011 - Britský nejvyšší soud umožnil Assangeovi, aby se u něj proti vydání odvolal.
30. května 2012 - Britský nejvyšší soud rozhodl, že Assange může být vydán do Švédska. Assange soud požádal o nové projednání případu, jeho žádost však byla v červnu zamítnuta.
19. června 2012 - Assange požádal na ekvádorské ambasádě v Londýně o politický azyl.
16. srpna 2012 - Ekvádor se rozhodl udělit Assangeovi na svém londýnském velvyslanectví politický azyl.
5. září 2012 - Britský soud zabavil kauci 200.000 liber (asi 5,9 milionu Kč) složenou za Assange.
25. července 2013 - Assange zahájil činnost nově založené politické strany s názvem WikiLeaks. Oznámil i kandidaturu ve volbách do australského Senátu.
16. července 2014 - Švédský soud potvrdil platnost zatykače na Assange. Jeho verdikt později potvrdil i švédský nejvyšší soud.
13. srpna 2015 - Švédsko kvůli promlčení odložilo vyšetřování části některých sexuálních deliktů, kterých se Assange údajně v roce 2010 dopustil na dvou ženách. Další část případu byla odložena o týden později.
14. prosince 2015 - Švédsko a Ekvádor uzavřely dohodu, která umožní Assange vyslechnout v budově ambasády.
4. února 2016 - Assange v prohlášení uvedl, že je připraven v 5. února opustit ambasádu a nechat se zadržet britskou policií, pokud komise OSN posuzující případ rozhodne v jeho neprospěch. Komise OSN rozhodla, že Assange je v Británii „svévolně zadržován“ a měla by mu být umožněna svoboda pohybu.
19. října 2016 - Ekvádorská vláda přiznala, že Assangeovi po zveřejnění rozsáhlého množství materiálů o americké prezidentské kandidátce Hillary Clintonové „dočasně omezila“ přístup k internetu. V souvislosti s americkými volbami totiž portál WikiLeaks zveřejnil elektronickou korespondenci představitelů Demokratické strany.
3. května 2017 - Assange podal ve Švédsku znovu odvolání proti evropskému zatykači.
19. května 2017 - Švédská prokuratura zastavila předběžné vyšetřování Assange v případu údajného znásilnění. Londýnská policie nicméně uvedla, že pokud Assange opustí ekvádorskou ambasádu, bude zatčen.
11. ledna 2018 - Ekvádor oficiálně potvrdil, že v prosinci 2017 udělil Assangeovi občanství.
6. února 2018 - Londýnský soud rozhodl, že britský zatykač na Assange zůstává v platnosti. O týden později své rozhodnutí potvrdil a dodal, že zatykač není v rozporu s veřejným zájmem.
18. května 2018 - Ekvádorský prezident Lenín Moreno nařídil snížit na běžnou úroveň bezpečnostní opatření na ekvádorské ambasádě v Londýně.
29. října 2018 - Assange uvedl, že Ekvádor usiluje o ukončení jeho azylu na ekvádorské ambasádě v Londýně a chce ho předat Spojeným státům.
2. dubna 2019 - Prezident Moreno obvinil Assange z porušování podmínek azylu na velvyslanectví poté, co Assange zveřejnil na portálu WikiLeaks fotografie Morena a jeho rodiny a připojil se údajně ke kampani vedenou bývalým prezidentem Rafaelem Correaou, jež má destabilizovat Ekvádor.
11. dubna 2019 - Assange byl zatčen poté, co jej vyhostili z ekvádorské ambasády, podle serveru Wikileaks se tak stalo kvůli skandálu kolem prezidenta Lenína Morena a převádění peněz do daňových rájů.
