Premiéři a prezidenti 27 zemí Evropské unie podpořili návrh dohody o odchodu Británie z EU i politickou deklaraci o budoucích vztazích. Na twitteru to uvedl předseda Evropské rady Donald Tusk. Podpora obou dokumentů se na dnešním mimořádném summitu EU očekávala; šéfům států a vlád zabralo rozhodnutí přibližně půl hodiny.
Rozsáhlá smlouva na 585 stranách textu upravuje okolnosti samotného brexitu, týká se například udržení práv občanů EU v Británii po jejím odchodu z bloku či vyrovnání britských finančních závazků vůči unii. Kromě jiného řeší také přechodné období po brexitu do roku 2020.
Šéfové států a vlád dnes na krátkém jednání k brexitu přijali závěry, v nichž vyzvali příslušné instituce, aby udělaly kroky potřebné k ratifikaci smlouvy tak, aby mohla platit od 30. března 2019, tedy od chvíle, kdy Británie přestane být součástí unie.
O smlouvě bude nyní jednat europarlament a po jeho souhlasu se očekává, že dokument oficiálně potvrdí Rada EU, tedy členské země bloku.
EU27 has endorsed the Withdrawal Agreement and Political Declaration on the future EU-UK relations.
— Donald Tusk (@eucopresident) 25. listopadu 2018
Na britské straně už s textem dohody souhlasila - byť za cenu několika rezignací - britská vláda. Premiérku Theresu Mayovou ale ještě čeká složitý úkol: prosadit smlouvu ve skepticky naladěném britském parlamentu.
Zástupci sedmadaveti členských zemí dnes při příchodu na summit zdůrazňovali, že ač brexit není důvodem k radosti, je dosažený text dohody nejlepší možný a britský parlament by jej měl schválit. Vyjádřil se tak například nizozemský ministerský předseda Mark Rutte či třeba také předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Ten upozornil, že dohoda je výsledek půldruhého roku složitých jednání a EU nebude své základní postoje v žádném případě měnit. Spekulovat politici při příchodu příliš nechtěli o dalším postupu, pokud by britská sněmovna dohodu odmítla. V takovém případě by hrozilo, že Británie 29. března 2019 z EU odejde formou takzvaného „tvrdého brexitu“, tedy bez dohody a se všemi negativními dopady na hospodářství i vztahy.
| Merkelová a Macron o dohodě |
|---|
| „Je to historický den, který vyvolává velmi nejednoznačné pocity. Je tragické, že Británie po 45 letech opouští Evropskou unii. Ale samozřejmě musíme respektovat hlas britských občanů,“ řekla německá kancléřka Angela Merkelová po summitu. „Je dobré, že máme dohodu (…). Můžeme tedy říci, že z hlediska 27 členských států existuje základ pro spořádaný rozchod a budování příštích vztahů,“ dodala. Merkelová odmítla spekulovat, co se stane, pokud dohodu odmítne britský parlament. Věří, že premiérka Theresa Mayová udělá vše, aby vyplnila svou část závazků, a připomněla také rčení „Kde je vůle, tam je cesta“. |
| Francouzský prezident Emmanuel Macron je přesvědčen, že z brexitu si EU musí vzít poučení a změnit se. „Musíme vyvodit všechny důsledky, protože se ukázalo, že Evropská unie má slabiny. Lze ji zlepšit. Evropa musí být přebudována. To je možnost, kterou podporuji a na které budeme dále pracovat,“ řekl. „Není to den, kdy bychom měli slavit, ale ani den smutku. Je to volba svrchovaného lidu,“ dodal na adresu britského rozhodnutí. |
O smlouvě vyjednával za EU tým vedený Michelem Barnierem, kterému dnes summit za jeho práci poděkoval. Dohodu zdržela například složitá diskuse o pojistce týkající se celního režimu na hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem, která zkomplikovala stanovený harmonogram. Dnešní summit byl původně plánován na polovinu října.
Na poslední chvíli také přípravu summitu zdramatizovalo Španělsko, které žádalo záruky týkající se Gibraltaru. Věc se nakonec diplomatům a politikům podařilo vyřešit až tuto sobotu odpoledne.
S dohodou související politická deklarace na 26 stránkách popisuje, jak by v budoucnosti měly vypadat kontakty unie a Británie v řadě oblastí, především v klíčovém hospodářství. Ve svých závěrech dnes summit připomněl, že EU chce v souladu s textem deklarace dosáhnout s Británií co nejtěsnějšího partnerství. Přístup k jednáním o budoucích smlouvách se podle lídrů sedmadvacítky bude dál řídit principy, které si země už dříve stanovily pro vyjednávání o brexitu.
V deklaraci se obě strany shodují, že mají zájem o ambiciózní, široké a vyvážené hospodářské partnerství. Cílem má být vznik zóny volného obchodu s těsnou celní a regulační spoluprací a pravidly, která zajistí rovné podmínky a spravedlivou hospodářskou soutěž. EU a Británie se také dohodly na úzké koordinaci a spolupráci v obranné, bezpečnostní a mezinárodní politice, včetně například společného uvalování sankcí.
Hlavní body dojednané dohody
O dohodě bude nyní jednat europarlament, zřejmě v lednu, a po jeho souhlasu se očekává, že dokument oficiálně potvrdí Rada EU, tedy členské země bloku. Na britské straně už s textem souhlasila - byť za cenu několika rezignací - vláda. Premiérku Theresu Mayovou ale ještě čeká složitý úkol: prosadit dohodu ve skepticky naladěném britském parlamentu.
Dohoda řeší podmínky britského odchodu z EU k 29. březnu 2019 a zajišťuje, že se tak stane spořádaným způsobem. Dává tedy právní jistotu firmám i občanům na obou stranách kanálu La Manche. Nezabývá se ale do hloubky vztahy EU a Británie v dalších letech. Ty nastiňuje souběžně dojednávaný politický protokol, který se stane základem budoucích smluv o spolupráci v několika oblastech, od hospodářství přes školství po diplomacii, obranu či bezpečnost. Kromě jiného také řeší přechodné období po brexitu do roku 2020. Přechodné období je možné po souhlasu obou stran o rok či dva prodloužit.
Celkem 585 stran textu „rozvodové smlouvy“ s několika protokoly a přílohami řeší konkrétní otázky, které umožní co nejhladší rozvázání vztahů po 45 letech britské integrace v unii. Popisován je mimo jiné způsob vypořádání britských závazků vůči evropskému bloku a definovány jsou některé závazky do budoucna.
Klíčovým bodem - také pro řadu českých občanů v Británii - je závazek ochrany stávající podoby práv více než tří milionů lidí z jiných zemí unie na ostrovech a asi milionu Britů, kteří se rozhodli žít jinde v unii. Stejná pravidla mají platit také pro ty, kdo se přes La Manche přestěhují v době trvání přechodného období.
Dohoda také chrání práva rodinných příslušníků a dětí. Zajišťovat má to, že bude možné do Spojeného království přicestovat, žít, pracovat či studovat za stejných podmínek jako před brexitem a také v Británii žádat o trvalé bydliště podle stávajících pravidel. Analogicky mají dál pro tyto lidi platit pravidla ohledně zaměstnávání a ti, kdo do podmínek smlouvy spadají - tedy už v Británii žijí, či se do ní přesunou v přechodném období - budou mít právo na zdravotní péči, penzi a další sociální příspěvky za stejných podmínek jako nyní.
Na žádost britské strany je součástí dohody přechodné období, které skončí na konci roku 2020. Strany se nakonec dohodly na možnosti toto období jednou prodloužit, pokud se na tom společně dohodnou. Po dobu přechodného období, které dává přinejmenším 20 měsíců času na dojednání dohod upravujících budoucí vzájemné vztahy, už nebude Británie členem unie, prakticky se ale pro firmy a občany nic nezmění. Země však odejde z politických institucí EU, nebude se už tedy podílet na rozhodování o budoucnosti bloku.
Vyjednavači také úspěšně vyřešili problém vyrovnání britských finančních závazků vůči EU. Británie zaplatí všechno, co má zaplatit ve stávajícím finančním rámci do konce roku 2020, pro žádnou z ostatních 27 zemí EU tak brexit samotný nebude znamenat vyšší finanční náklady či finanční ztrátu. Některé britské závazky jsou ale dlouhodobější, například podíl na společných zárukách za poskytnuté půjčky. Británie také splní své závazky vůči svěřeneckým fondům a finančním nástrojům sloužícím například na pomoc africkým zemím či syrským uprchlíkům v Turecku.
Dohoda řeší praktické otázky související s koncem Británie v EU, například zajišťuje pokračování hladkého převozu zboží ve chvíli, kdy země z unie odejde. Znamená to, že by neměly být narušeny například dodavatelské vazby.
Britská strana se po dlouhých rozhovorech zavázala svými zákony uznat a chránit více než 3000 evropských tzv. „geografických chráněných označení“, tedy konkrétních kvalitních potravinářských výrobků z určitých míst. V Česku se to týká například karlovarských oplatek, valašských frgálů, olomouckých tvarůžků nebo piva.
Shoda byla také nalezena ohledně způsobu, jak řešit rozpory okolo aplikace smlouvy, která nakonec bude základním právním dokumentem pro vztahy EU a Británie. Problém bude nejprve posuzovat ustavený společný výbor, a pokud v něm nebude nalezena dohoda, bude následovat arbitráž. V případě, že se bude jednat o otázku související s unijním právem, bude přihlížet k rozhodnutí unijního soudu. Výsledek arbitráže bude pro obě strany závazný.
Dohoda řeší i otázku stávající soudní spolupráce, administrativních procedur či otevřených veřejných zakázek.
Stanoví také například, že Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) bude moci ještě čtyři roky po konci přechodného období otevírat nová vyšetřování případů, které se staly před brexitem či za přechodného období.
Klíčovou otázkou, která v posledních měsících dojednání dohody výrazně zpomalila, bylo nalezení způsobu, jak zajistit praktickou neexistenci standardní vnější hranice EU mezi Irskem a britským Severním Irskem. Hladký pohyb přes hranici má klíčový význam pro tamní mírový proces.
Věc nakonec řeší speciální protokol, který popisuje právně závaznou „pojistku“. Ta by měla po konci přechodného období začít platit „pokud a když“ se do té doby nepodaří oběma stranám v rámci diskusí o budoucí podobě vzájemných vztahů dojednat jiné řešení problému.
Obě strany se přitom zavázaly pokusit se nově věc domluvit do 1. července 2020. Právě v té chvíli se také mohou začít bavit o možnosti získat více času tím, že jednou prodlouží končící přechodné období.
Na ukončení platnosti domluvy se musí dohodnout obě strany, žádná nemůže protokol vypovědět sama.
Protokol předpokládá, že po konci přechodného období a do chvíle „náběhu“ zatím nenalezeného nového řešení, vznikne z EU a Británie společný celní prostor.
Severní Irsko tak zůstane součástí stejného celního prostoru jako zbytek Spojeného království a při přesunu zboží nebudou potřeba žádná dodatečná cla, kvóty či kontroly a hranice bude volně prostupná.
Obě strany se dohodly na řadě opatření, která zaručují mezi EU a britskou stranou „rovné hřiště“ pro obchodní soutěž, Británie tak bude uznávat některá unijní pravidla například ohledně pracovního práva, ochrany životního prostředí či zdanění.
Součástí dohody naopak nejsou pro britskou stranu důležité otázky rybolovu, ty mají být řešeny až v následné smlouvě o budoucích vztazích.
V Severním Irsku má platit unijní celní kodex, což zajistí, že severoirské firmy nebudou mít překážky při umísťování zboží na unijní jednotný trh.
Británie zůstane ve vztahu k Severnímu Irsku vázána pravidly EU, která souvisí s unijním jednotným trhem a nelze se jim při odstranění standardní hranice vyhnout. Jde o legislativu týkající se zboží, sanitárních a fytosanitárních pravidel, pravidel pro zemědělské produkty, daň z přidané hodnoty u zboží a unijní pravidla pro státní soutěž.
Smlouva také řeší otázky související s britskými základnami na Kypru a s Gibraltarem. Španělé v minulých dnech na poslední chvíli zdramatizovali přípravu dnešního summitu požadavkem jasné garance toho, že jakékoliv budoucí dohody týkající se Gibraltaru budou dojednávány přímo mezi Madridem a Londýnem.
Dále čtěte:
