Evropská frakce zelených v Evropském parlamentu varuje před rostoucí závislostí států na východě EU na ruské jaderné agentuře Rosatom. Upozorňuje i na nepřímé vazby, například i české Škody JS. Podle Evropské komise bude třeba po roce 2030 každý rok v unii postavit 4 reaktory, aby se udržel elektrický výkon jaderných elektráren na úrovni 100 GW do roku 2050. Jediný Rosatom je přitom ochoten výstavbu nových reaktorů ve velkém provést, tvrdí Zelení.
Měsíc před volbami do Evropského parlamentu se zelení poslanci zaměřili na kritiku jaderné energetiky v zemích EU. Upozorňují zejména na to, že se ruská státní agentura Rosatom snaží zvýšit závislost Evropy na jaderných technologiích, jež jsou provázány s Putinovským Ruskem.
Varují hlavně před rostoucím vlivem Ruska ve východních zemích EU na výstavbu nových jaderných bloků. Rosatom má postavit nové reaktory ve Finsku a Maďarsku a má zájem také o dostavbu českých jaderných elektráren Temelín a Dukovany.
„Evropská unie nesmí akceptovat, že Vladimir Putin ovlivňuje dodávky energie v Evropě prostřednictvím státní společnosti Rosatom,“ zlobí se nizozemský europoslanec Bas Eickhout, jeden z lídrů zelených do Evropských voleb.
Odvolává se na studii jaderného energetického experta Jana Haverkampa, jenž je místopředsedou iniciativy Nuclear Transparency Watch, která se zaměřuje na transparentnost a bezpečnost jaderné energetiky v Evropě. Je rovněž energetickým expertem organizace Greenpeace.
Finští zelení: Že jsme začali podporovat jádro? Nesmysl, výstavba reaktorů je fiasko
Haverkamp tvrdí, že Rosatom vyvíjí na státy, které využívají ruské technologie, politický tlak. Zejména ve Finsku, kde má stavět elektrárnu Hanhikivi a v Maďarsku elektrárnu Paks, kde zakázku získal bez výběrového řízení. Projekt navíc finančně zaštítila i Moskva ve výši deseti miliard eur (257 miliard korun), což znamená pro maďarskou vládu velký finanční závazek vůči Kremlu.
Zpráva zdůrazňuje, že je ruský státní moloch potenciálně nebezpečnou hybridní organizací, protože vyvíjí jaderné technologie pro civilní i vojenské využití a bude „vždy stát na straně ruských ozbrojených sil“.
Představuje podle vás Rusko bezpečnostní hrozbu pro Evropu?
Nepřímo pak Rusko ovlivňuje podle Haverkampa i jaderný sektor v bývalých sovětských satelitech jako je Česko, Slovensko nebo Bulharsko. V případě Česka i přes firmu Škoda JS vlastněnou ruskou strojírenskou skupinou OMZ, jež je registrována v Nizozemsku. Ta je ovládána ruskou státní Gazprombank.
Dostavba jaderné elektrárny Astravets v Bělorusku 45 kilometrů od Vilniusu zase znepokojuje Litvu i ostatní pobaltské státy.
Evropská komise přitom odhadla, že do roku 2050 by se měly postavit nové jaderné bloky o elektrickém výkonu 90 GW, aby se udržel podíl jádra na energetickém mixu EU. To by po roce 2030 znamenalo započít výstavbu čtyř rektorů ročně, což je podle Zelených nereálné. Současné jaderné elektrárny v EU rychle stárnou.
Nároky na obnovu jaderných reaktorů mohou hrát do karet rozšiřování vlivu Ruska přes agenturu Rosatom, protože francouzská (EdF/Framatome) nebo americká (Westinghouse) konkurence nebude chtít nést vysoká finanční rizika pro výstavbu nových jaderných bloků. Rosatom vyznění zprávy odmítl, podle něj je studie politicky zaujatá. Poslanec Eickhout přesto tvrdí, že je třeba se s jadernou energií rozloučit a raději investovat do obnovitelných zdrojů energie.
Dále čtěte:
Korejci nezvládají. Jadernou elektrárnu v emirátech stavějí se zpožděním a defekty
Merkelová otevřela nový park na Baltu. Němci už se bez větru neobejdou
Němečtí zastánci jádra: Půl bilionu eur je pryč a stále pálíme uhlí
Jak se bourá jaderná elektrárna: Němci likvidují zdroj, který sloužil jen 13 měsíců
