Prezident Miloš Zeman se sešel s americkým velvyslancem Stephenem Kingem. Slavnostním obědem v pražské rezidenci velvyslance si připomenuli letošní 100. výročí vzniku Československa. Mluvčí prezidenta a ambasády uvedli, že také jednali o bezpečnostních nebo ekonomických tématech.
„Probírali širokou řadu témat, jakými jsou například společný zájem na evropské bezpečnosti v rámci přijatých závazků vůči NATO nebo příležitosti pro růst americko-českého ekonomického partnerství, včetně sektorů energetiky a obchodu,“ uvedl tiskový atašé amerického velvyslanectví Edward Findlay. Hovořili podle něj také o nadcházejících oslavách 100 let od navázání americko-českých vztahů.
Podle prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka byla hlavním tématem „přátelského rozhovoru“ spolupráce obou zemí v bezpečnostní a ekonomické oblasti. „Setkání bylo věnováno i 100. výročí vzniku ČSR a klíčové pomoci USA. Pan prezident pozval velvyslance USA do Lán,“ dodal Ovčáček.
Hlavním tématem přátelského rozhovoru pana prezidenta s velvyslancem USA byla spolupráce obou zemí v bezpečnostní a ekonomické oblasti. Setkání bylo věnováno i 100. výročí vzniku ČSR a klíčové pomoci USA. Pan prezident pozval velvyslance USA do Lán.
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) 28. srpna 2018
V lednu 1918 předložil americký prezident Woodrow Wilson program 14 bodů, který dal základ uspořádání Evropy po první světové válce. Patřilo mezi ně právo národů na sebeurčení, což posloužilo jako základ pro rozpad Rakousko-Uherska a vytvoření samostatného Československa. Ovčáček již o víkendu v tiskové zprávě uvedl, že dnešním obědem Zeman symbolicky ocení roli Spojených států při vzniku Československa. „Nezávislá Československá republika by nikdy nevznikla bez přispění USA a prezidenta W. Wilsona, jenž ambice středoevropských národů podpořil,“ podotkl mluvčí.
Spojené státy mají v České republice zájem třeba o více než desetimiliardovou zakázku na vojenské vrtulníky pro českou armádu. Americká společnost Westinghouse by se také mohla zúčastnit případného tendru na výstavbu dalšího jaderného bloku v České republice.
Pražský hrad naopak zajímá, zda Zemana přijme americký prezident Donald Trump. Český prezident s Trumpem po jeho zvolení do úřadu amerického prezidenta telefonicky hovořil a Pražský hrad následně zveřejnil, že se v dubnu 2017 setkají v Bílém domě. Schůzka se ale neuskutečnila.
Přečtěte si esej o dějinách české zahraniční politiky:
Bez výsad velkých
Český velvyslanec v USA Hynek Kmoníček dnes v České televizi (ČT) řekl, že od náměstka Wesse Mitchella z amerického ministerstva zahraničí má informaci, že ministerstvo spolu s Bílým domem pracuje na realizaci „návštěvy vyšší než ministerské“. Připustil, že pozvání by mohlo být pro předsedu vlády. „Američané mají dlouhodobou tendenci v neprezidentských režimech se zaměřovat spíše na úroveň premiéra,“ podotkl Kmoníček.
Český prezident v posledních letech jezdil do USA na zasedání Valného shromáždění OSN. Letos se zářijového setkání světových státníků nezúčastní. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí po obědě se Zemanem řekl, že ho prezident požádal, aby ho zastoupil. Místo předsedy vlády ale z časových důvodů do New Yorku odcestuje Jan Hamáček (ČSSD), který je pověřen řízením ministerstva zahraničních věcí. Vicepremiér Hamáček svou účast na zasedání potvrdil na pondělním setkání s českými velvyslanci. Neúčast Zemana již dříve Ovčáček zdůvodnil tím, že „vše důležité už bylo na Valném shromáždění řečeno“.
Na summitech OSN pravidelně promlouval prezident Václav Klaus. Zeman po svém zvolení v roce 2013 a 2014 do New Yorku neletěl. Ústy své tehdejší mluvčí Hany Buriánové to vysvětlil tím, že jde o práci premiéra. V letech 2015 až 2017 ale Valné shromáždění OSN navštívil. Mluvil vždy především o boji proti terorismu a o migraci.
Dále čtěte: