Předseda vlády Andrej Babiš si nemyslí, že státy Evropské unie by po roce 2020 měly výpadek příjmů unijního rozpočtu způsobený odchodem Británie řešit zvýšením svých příspěvků. Řekl v Bruselu po pondělním jednání s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem. Evropské hospodářství podle Babiše totiž roste, a tak jedno procento hrubého domácího produktu (HDP) unie, které je nyní stropem pro evropský rozpočet, znamená fakticky větší objem peněz.
„Je otázka, jak to spočítáme. Tím, že rosteme, je vyšší výběr daně z přidané hodnoty, navyšuje se hrubý produkt, takže si to musíme přesně spočítat,“ poznamenal premiér v demisi a někdejší ministr financí.
V Evropské unii na jaře začíná zásadní debata o dalším víceletém finančním rámci, tedy o podobě evropských peněz na léta 2021 až 2027. Evropská komise varuje, že odchod Británie, která do rozpočtu výrazně přispívala, bude znamenat výpadek asi 12 miliard eur (přes 300 miliard korun). Částečně jej však podle názoru komise lze vyplnit úsporami, země ale také chtějí výdaje na nové oblasti, jako je řešení migrační krize či bezpečnost.
Komisař pro rozpočet Günther Oettinger proto nedávno oznámil, že podle názoru unijní exekutivy by se měl strop z nynějšího jednoho procenta HDP zvednout na 1,1 či 1,2 procenta.
Izolace není řešení. Merkelová varuje před novým nacionalismem
Součástí debaty o podobě dalšího víceletého finančního rámce bude i podoba unijních fondů, což je pro Česko jako příjemce těchto peněz významné. Babiš po jednání v Evropské komisi řekl, že Česká republika by měla mít větší slovo v tom, kam tyto peníze reálně poputují. „Dneska máme 14 miliard na internet a nikdo to nečerpá, máme sociální programy, o které není zájem,“ řekl. Praha proto podle něj potřebuje flexibilitu, aby mohla peníze „transformovat či přesouvat“ bez toho, aby bylo nutné žádat o souhlas Evropskou komisi.
| Babiš znovu odmítl kvóty |
|---|
| „Kvóty jsou problém, který rozděluje Evropu. Chceme vlastně přesvědčit komisi a další členské země o tom, že jsme solidární, že najdeme jiné řešení,“ uvedl Babiš. Připomněl společný projekt zemí takzvané visegrádské skupiny, tedy České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska, které nedávno výrazně přispěly do fondu na podporu řešení migrace v Africe, spravovaného Itálií. V minulosti také Česko v migrační krizi pomáhalo například vysláním policistů do Slovinska, Maďarska či Bulharska. „Vyměnili jsme si názory a já to hodnotím pozitivně,“ komentoval Babiš diskusi s Junckerem. Získal prý také „nějaký pocit“ ohledně možností řešení situace kolem žaloby, kterou Evropská komise podala na Českou republiku za odmítnutí podílet se na jednorázovém přebírání žadatelů o azyl z Itálie a Řecka. |
S Junckerem se Babiš bavil také o postoji České republiky ke společné evropské měně. Česko má povinnost euro přijmout, není ale dáno, kdy tak má učinit. Babiš šéfovi komise zopakoval důvody vlažného postoje Prahy k přijetí eura. Juncker podle českého premiéra v demisi naopak opět podotkl, že k přijetí nikdo nikoho nenutí a že každá země si tuto záležitost může rozhodnout sama.
„Bulharsko pospíchá do eura. My nepospícháme,“ řekl po jednání. Eurozóna podle českého premiéra má své problémy a potřebuje reformu. Na vstup České republiky do eurozóny tak podle Babiše není tlak.
Přečtěte si také:
