Menu Zavřít

Zemětřesení v britském kabinetu. Johnson zásadně rekonstruoval vládu

25. 7. 2019
Autor: čtk

Nový britský premiér Boris Johnson krátce po svém středečním nástupu do funkce jmenoval řadu nových členů kabinetu poté, co řada dosavadních ministrů naopak rezignovala. V úřadu skončil mimo jiné ministr zahraničí Jeremy Hunt, který byl Johnsonovým sokem v souboji o vedení Konzervativní strany a tím i o premiérské křeslo. Ve funkci jej nahradil exministr pro brexit Dominic Raab.

Jako první ve středu rezignovali ministři financí Philip Hammond, spravedlnosti David Gauke a pro mezinárodní rozvoj Rory Stewart, kteří tak učinili ještě před tím, než nyní již bývalá premiérka Theresa Mayová podala demisi do rukou královny Alžběty II.

Po Johnsonově jmenování šéfem kabinetu ohlásili odchod ministryně obrany Penny Mordauntová, ministr mezinárodního obchodu Liam Fox, ministr obchodu a energetiky Greg Clark, ministr dopravy Chris Grayling a ministr školství Damian Hinds. V úřadech skončili rovněž ministryně pro Severní Irsko Karen Bradleyová či její kolega pro záležitosti Skotska David Mundell, ministr pro kulturu a digitální technologie Jeremy Wright a Mel Stride, který za vládu vytvářel agendu v dolní komoře parlamentu.

Vyjedná Boris Johnson dohodu o brexitu?

Jako nejistou označovala média budoucnost Hunta ve vedení britské diplomacie, což se později potvrdilo, když ministr oznámil svůj odchod. „Byl bych poctěn, kdybych mohl pokračovat v práci na ministerstvu zahraničí, ale rozumím tomu, že si nový premiér chce vybrat svůj tým,“ napsal na twitteru Hunt. Dodal, že mu Johnson nabídl jinou roli, kterou ale odmítl. Premiérovi nicméně slíbil podporu v parlamentu. Média během středy s odkazem na své zdroje uváděla, že Johnson navrhoval, aby Hunt vedl ministerstvo obrany.

Johnson do čela čela resortu financí jmenoval Javida, jehož na ministerstvu vnitra vystřídá Priti Patelová, která v kabinetu Mayové do listopadu 2017 vedla ministerstvo mezinárodního rozvoje.

„Nejdůležitější věcí je dostat nás z EU do konce října, nejlépe s dohodou,“ řekl Raab poté, co si ho Johnson vybral za ministra zahraničí. Johnson mu rovněž propůjčil čestný titul prvního ministra, který od konce roku 2017 nebyl udělen. S tímto titulem sice nejsou spojeny žádné pravomoci, Raabovo postavení to nicméně nadřazuje nad ostatní ministry.


Smrtící koktejl pro Británii: Johnson, brexit a skotský nacionalismus

Konzervativní politik Boris Johnson.


Ministerstvo obrany povede Ben Wallace, který dosud dosud zastával na ministerstvu vnitra tajemnické funkce, ministerstvo mezinárodního obchodu Liz Trussová, a ministerstvo spravedlnosti Robert Buckland. Šéfem úřadu vlády se stal dosavadní ministr životního prostředí Michael Gove, který nahradil Davida Lidingtona. Lidington, který de facto zastupoval Mayovou, ve středu tento úřad opustil. Po Goveovi ministerstvo životního prostředí povede Theresa Villiersová. V čele rezortu zdravotnictví zůstal Matt Hancock a funkci si udržela také ministryně práce Amber Ruddová, blízká spolupracovnice expremiérky Mayové.

Do vlády se vrátila Andrea Leadsomová, která kabinet před časem opustila na protest proti brexitové politice tehdejší premiérky Mayové. Nyní bude ministryní obchodu. Ministerské křeslo znovu dostal také Gavin Williamson, kterého Mayová v květnu odvolala z funkce ministra obrany. Nyní se bude starat o rezort školství. Nové šéfy mají také ministerstva kultury, dopravy, mezinárodního rozvoje a místní samosprávy. Novým předsedou Konzervativní strany se stal James Cleverly.

Poprvé vládní funkci dostal také jeden z nejvýraznějších zastánců tvrdého brexitu a hlavní kritik expremiérky Mayové Jacob Rees-Mogg, který bude za kabinet vytvářet agendu dolní komory parlamentu.

Jasno je také podle Reuters o hlavním premiérově poradci, za kterého si Johnson vybral Dominica Cummingse, strůjce a šéfa úspěšné kampaně za odchod Británie z Evropské unie.

Hlavní politická zpravodajka BBC Laura Kuenssbergová na twitteru poznamenala, že toto není rekonstrukce vlády, ale výstavba zcela nového kabinetu. „Tohle je oficiálně největší čistka v kabinetu, kdy se neměnila vládnoucí strana,“ napsala.

Boris Johnson (55)
• Bývalý ministr zahraničí a bývalý novinář Johnson je zastáncem úplné odluky Británie od unijních struktur. Demisi na úřad ministra zahraničí podal loni v létě kvůli neshodám ve vládě kolem plánu odchodu země z EU, společně s ministrem pro brexit Davidem Davisem a Davisovým prvním náměstkem Stevem Bakerem.
• Evropskou unii označuje Johnson za „novou Římskou říši“. Tvrdí, že odchod bez dohody by pro Británii nebyl zásadní problém.
• Jako novinář proslul kontroverzními komentáři, euroskeptickými postoji nebo podporou války v Iráku. Později se stal šéfredaktorem konzervativního magazínu The Spectator.
• V roce 2001 byl Johnson zvolen do parlamentu, ale poté se jeho politická kariéra občas ocitla v ohrožení. V květnu 2008 jej zvolili starostou Londýna a svou funkci těsně obhájil i v roce 2012, kdy se v Londýně konaly olympijské hry. V roce 2016 se rozhodl neusilovat o třetí mandát.
• Náruživý cyklista Johnson je autorem řady knih, ale i skandálních výroků. Kritiku například sklidil za svůj výrok o tom, že „Napoleon, Hitler, zkoušeli to různí lidé a vždy to skončilo tragicky… EU se snaží dělat totéž, i když odlišnými metodami.“ Ve svých výrocích nešetří ale ani sebe: „Pod mou pečlivě udržovanou fasádou užvaněného šaška se neskrývá nic jiného než užvaněný šašek.“

Dále čtěte:

Johnson svým bombastickým jazykem přede zlatou nit. Chlubí se citováním Homéra ve starořečtině

Konečně bez Bruselu: v Británii se rodí zdravější systém dotací pro zemědělce

Poláci zachraňují Británii: loví pro království doktory z východu EU

MM25_AI

Chce brexit i Poláky. Britská firma je za levnou sílu z Východu ráda

Brexitáři slibovali lidem více peněz. Už nyní Britové přišli za rok o týdenní plat

  • Našli jste v článku chybu?