Před nedávnem zvolený americký ministr zahraničí Rex Tillerson zavedl v úřadu nové pořádky. Bývalý výkonný ředitel ropné společnosti Exxon Mobil se podle slov svých podřízených ve své funkci nechová jako typický ministr, ale právě jako šéf firmy. V komunikaci si zakládá na jednoduchosti a zdá se, že hodlá omezit počet zaměstnanců.
S Tillersonovým přístupem souvisí i jeho příprava. Rád má vše stručné a jasné, osekané od balastu. Podle agentury Reuters bylo jedním z jeho prvních příkazů v nové funkci nařízení, aby brífinkové materiály neměly více než dvě strany. V tomto směru se vymyká svým předchůdcům, kteří v drtivé většině požadovali více detailů.
„Po lidech chce, aby zacházeli s informacemi efektivněji,“ vysvětluje Tillersonovu strategii jeho poradce R.C. Hammond. Podle něj to neznamená, že by nový šéf americké diplomacie neměl zájem o informace, ale spíše to značí jeho zaměření na klíčová fakta.
Tillerson se už před svým nástupem dostal pod palbu kritiky a pochybovačných hlasů. Kromě údajně blízkého vztahu s Kremlem se řešila i jeho nezkušenost s politikou. Někteří vysocí státní úředníci, kteří s ním absolvovali jednání, však v jeho roli politického nováčka problém nevidí. Tillerson je podle nich společenský muž, který jde vždy k jádru věci, ptá se vždy k věci a chová se tak, že chce řešit problémy a příliš nepolitikařit.
Nejde přitom jen o americké úředníky, jejichž pohled by mohl být zkreslený. Podobné poznatky o Tillersonovi získali i diplomaté, kteří s ním jednali na summitu v německém Bonnu. Vzhledem k jeho pověsti je poněkud překvapilo, když se střetli s někým, kdo je podle jejich názoru otevřený dialogu a jedná pragmaticky.
Odstupné 4,6 miliardy na ruku. Jak se Tillerson loučil s Exxon Mobil:
Úplně všechny pochyby však nový ministr zahraničí nerozmetal. Jeho úřad totiž do značné míry zaplavila nejistota. Týká se především obav z toho, jestli dokáže úspěšně zkompletovat novou administrativu. Ze 116 klíčových postů, které podléhají schvalovacímu procesu, byly obsazeny dosud pouhé dva. Tillersonovi navíc neprošla nominace jeho zástupce, kterým se měl stát Ellitt Abrams. Prezident Donald Trump jej ale odmítl.
Zaměstnanci se navíc bojí, že se projeví další Tillersonův rys, který mohl získat jako šéf firmy: osekávání nákladů. Začínají se totiž množit spekulace, podle kterých čeká americké ministerstvo zahraničí velké propouštění. Nasvědčoval by tomu fakt, že zaměstnanci dvou divizí měli dostat doporučení, aby se ucházeli o jiné pozice ve státní správě. Podle Hammonda ale žádné rozhodnutí v tomto směru ještě nepadlo.
Tillersona už krátce po svém nástupu do funkce začínají lidé srovnávat s jeho předchůdcem Johnem Kerrym, který byl směrem k veřejnosti otevřený, zatímco nový šéf diplomacie toho ještě příliš neřekl. „Je nespravedlivé ty dva srovnávat. Tillerson není John Kerry. Svou práci prezidentova poradce bude vykonávat v tichosti,“ říká Hammond.
O Trumpových ministrech dále čtěte: