Je to příběh o opětovném hledání důvodu své vlastní existence. O tom, zda v 21. století ještě stále žije starý dobrý dělník, který maká u soustruhu, a jeho manželka za minimální mzdu pracuje za kasou v supermarketu. Dělníka u soustruhu a prodavačku za kasou totiž označil za typické voliče ČSSD Jaroslav Foldyna, místopředseda strany nově zvolený na nedávném sjezdu v hradeckém kulturním domě Střelnice. Právě tady, v jednom z posledních omšelých domů v centru Hradce Králové, se sociální demokracie měla znovu napřímit a napnout síly k návratu na české politické výsluní. Jenže stav strany i nadále připomíná spíše loupající se starou omítku a dosud nevyřešené problémy pod novým laciným nátěrem.
Je otázkou, zda onen vysněný Foldynův dělník stále „maká“ u soustruhu, nebo už spíš mačká tlačítka na automatizovaném CNC stroji. A zda ona prodavačka za kasou dnes nevydělává více než nastupující učitelka s vysokoškolským vzděláním. Zkrátka doba se změnila a ČSSD hledá své tradiční voliče, kteří se změnili s dobou. Zdá se, že jediný, kdo skutečnou změnou neprošel, je právě někdejší levicový hegemon, který má stále necelých 20 tisíc členů. Do svého vedení si zvolil lidi, kteří jsou vším, jen ne symbolem změny či nových myšlenek.
Nový místopředseda strany Jaroslav Foldyna, dlouholetý stranický rebel z Ústeckého kraje, symbolizuje příklon partaje k silnějšímu národovectví, populismu a jednoduchým řešením. Podle jednoho bývalého člena vedení strany je Foldynův úkol jediný: zabránit odlivu voličů i některých členů ČSSD k SPD. A pokud možno přesvědčit ty „zdivočelé“ k návratu.
Den seniorů
Okamurova strana už podle informací týdeníku Euro začala některé sociální demokraty lákat na „rychlejší“ politickou kariéru. „Volil jsem Foldynu. Je to naše zbraň proti Okamurovi,“ nechal se slyšet na sjezdu bývalý vysoký představitel ČSSD. Foldyna se jako jeden z mála předních sociálních demokratů nebojí chodit mezi lidi na náměstí, umí s nimi promluvit a rozhodně nemá image šedého úředníka a nudného stranického funkcionáře. To lidi přitahuje. Zvolení Foldyny do čela strany na hradecké Střelnici hned v prvním kole volby místopředsedů delegáti přivítali bouřlivým potleskem.
Oranžový předák. Nově zvolený místopředseda ČSSD Jaroslav Foldyna se na sjezdu těšil největšímu potlesku ze všech členů vedení strany. Ačkoli je po matce Srb a vyznává pravoslaví, brojil ve svém projevu proti multikulturalismu.
S trochou nadsázky se dá říct, že Foldyna je dnes jediným autentickým sociálním demokratem ve vedení strany, který nepostrádá image bojovníka za „obyčejné lidi“. Přitom právě tímto jednoduchým programem sociální demokracie zaujala už 7. dubna 1878, kdy byla v břevnovském hostinci U Kaštanu coby pobočka rakouské sociálnědemokratické strany založena.
„Máme velké rezervy ve spolupráci s odbory a seniory,“ líčí Foldyna oblasti, které by chtěl v sociální demokracii vylepšit. „Když třeba jde náš poslanecký klub projednávat nějaký návrh zákona, chci, aby ho konzultoval s příslušným odborovým svazem. Vidím tu také dluh a to je významný den seniorů, který dodnes není v kalendáři. Kdo jiný by měl tento významný den zavést než sociální demokracie,“ hřímá Foldyna hlasem táborového řečníka.
Poloviční Srb
Ale je to tentýž Foldyna, který chce upravit návrh sociální demokracie o obecném referendu. Trvá na tom, aby prostřednictvím referenda bylo možné hlasovat i o členství země v Evropské unii a v NATO, což šéf ČSSD Jan Hamáček a většina poslanců strany odmítá. Foldyna si dokonce k tomuto tématu udělal vlastní vnitrostranický „miniprůzkum“, jak říká.
„Poslal jsem našim členům 67 e-mailů, načež mi odpovědělo 28 lidí. Z toho asi 70 procent si přálo, aby z obecného referenda nebyla vyjmuta možnost hlasovat o vystoupení z EU a NATO. To je názor členské základny jednoho malého okresního města,“ tvrdí Foldyna. Zda se mu podaří přesvědčit i své kolegy z vedení strany, se uvidí v příštích týdnech. „Budeme o tom ještě diskutovat,“ slibuje vyučený lodní mechanik z Děčína.
Ve svém nominačním projevu na sjezdu důrazně brojil proti tomu, aby se strana zabývala „vyčpělými“ tématy, jako je gender, práva pro LGBT komunitu nebo multikulturalismus. V odporu vůči migrantům se Foldyna nejlépe shodne právě s SPD, kterou má paradoxně z pozice nového místopředsedy ČSSD pomoci zlikvidovat. Foldyna má přitom ve vztahu ke své antimigrační politice podobný „rasový“ problém jako šéf SPD Tomio Okamura. Je po matce poloviční Srb a představuje naopak nejlepší příklad začlenění odlišné národnostní i náboženské skupiny do většinové české společnosti.
Čerstvý vítr Onderka
Ovšem na sjezdu se z úst kandidátů na místopředsedy objevily ještě odvážnější návrhy než ty Foldynovy. Například nová předsedkyně ostravské buňky ČSSD Jana Vajdíková chtěla delegáty zaujmout svými nápady na zrušení všemožných poplatků. Úplně by škrtla ty dálniční a snížila koncesionářské. Vajdíková sice postoupila do druhého kola, ale nakonec ani tato velkorysá nabídka na zvolení do vedení partaje nestačila. Další z neúspěšných kandidátů, primátor Olomouce Antonín Staněk, zase při svém kandidátském projevu zřejmě ve snaze nadchnout mladší generaci socialistů ocitoval amerického herce Leonarda DiCapria.
Jiným kandidátům se ale snaha proniknout do vedení strany povedla. Tím čerstvým větrem, který má k sociální demokracii přilákat ztracené voliče, je bývalý dlouholetý brněnský primátor Roman Onderka, který po komunálních volbách v roce 2014 předával primátorský řetěz po důsledném veřejném zesměšnění. Byl to totiž právě tento bývalý vozmistr na brněnském nádraží, kdo mimo jiné inicioval postavení takzvaného brněnského orloje, který spíše připomíná pravěký falický symbol.
Delegáti. V jednu chvíli během sjezdu chybělo v sále až 150 straníků a nebylo tak možné hlasovat. Jiní si krátili čas hraním online her nebo pročítáním tisku.
Onderka patří také mezi skupinu starých dobrých lánských pučistů, kteří chtěli po volbách v roce 2013 připravit o moc tehdejšího předsedu strany Bohuslava Sobotku. Dodnes panují též velké pochybnosti o Onderkově studiu na „prestižní“ brněnské Vysoké škole Karla Engliše, kterou opakovaně kritizovala akreditační komise. V čele školy dokonce jednu dobu stál prorektor Vladislav Větrovec, jenž je považován za organizátora zločinného spolčení kolem konkurzního soudce Berky.
Recept na budoucnost strany nemá Onderka příliš složitý. „ČSSD musí říkat, co chce dělat a jak to dělat,“ nechal se slyšet na sjezdu. Zároveň kritizoval dřívější apely na jednotnost strany. Voliče podle něj naopak může přilákat to, když strana všechny názory spojí v to nejlepší. S tím souhlasí i další z nových místopředsedů - hejtman Pardubického kraje Martin Netolický, který v poslední době proslul zejména tím, že veřejně odmítl volit v prezidentských volbách Miloše Zemana, kterého mnohokrát kritizoval.
Vedení strany uzavírá dosud nepříliš známá tvář v celostátní politice, radní pro školství Kraje Vysočina Jana Fialová. Už se nechala slyšet, že rozhodně nepatří mezi nadšené podporovatele inkluze, kterou přitom zavedla právě vláda ČSSD, jmenovitě bývalá ministryně školství Kateřina Valachová. „Inkluze sama o sobě je dobrá, ale integrace dětí by měla být rozumná a podle rozumných pravidel. Ta vyhláška nebyla dobře připravená, přinesla chaos. Chtěli jsme ministerstvu pomoct, ale nechtěli nám naslouchat,“ stěžuje si dnes Fialová na řízení resortu školství, který měla v gesci její vlastní strana.
Strana pro špatné časy
Při novém výrazném rozkročení ČSSD lze pochybovat o tom, že strana bude brzy opět působit vzpřímeně. Je tady navíc ještě jedna drobná překážka růstu sociálnědemokratických preferencí: zemi se daří. ČSSD v minulosti vždy těžila spíše z toho, že země byla v recesi nebo když se kvalita života lidí zhoršovala. Bylo tomu tak v roce 1998 (po krizi bankovního sektoru), v roce 2010 (po první fázi hospodářské krize) i v roce 2013 (po úsporných reformách Nečasovy vlády). Za těchto nepříznivých okolností vždy ČSSD dokázala vyhrávat volby. Teď tomu tak není. Česko si užívá nejnižší nezaměstnanosti v Evropské unii a svižný hospodářský růst. A přitom právě na nezaměstnané nebo lidi ohrožené nezaměstnaností sociální demokraté vždy cílili.
Přečtěte si rozhovor s Jaroslavem Foldynou:
Foldyna: ČSSD není mainstream, jsme tu pro lidi práce
Poté, co ČSSD paradoxně výrazně zvýšila v minulé vládě minimální mzdu a na trhu práce se zároveň vytvořil velký nedostatek špatně placených pozic, vystřelil medián mezd rychleji než průměrná mzda. Příjem nejhůře placených zaměstnanců se za posledních několik let podstatně zlepšil. I tyto lidi tak místo jejich existenciálních starostí začala najednou trápit zcela jiná témata, například migrace. ČSSD tak přišla o voliče i kvůli současnému hospodářskému růstu a vyšším příjmům domácností, které sama podnítila. V příštích měsících se tedy i kvůli těmto vlivům rozhodně nedá očekávat, že se strana vrátí k dvaceti procentům, jak si přeje staronový levicový bard Jaroslav Foldyna.
Dále čtěte:
Sobotka končí ve vysoké politice. V dubnu rezignuje na mandát poslance
ANO prý nabízí sociálním demokratům pět křesel. Vnitro má vést nestraník
Komentář: Zachránce komunistů
