Menu Zavřít

Zvětralé šampaňské na Krymu. Podnikání na staronově ruském poloostrově je rok od roku obtížnější

20. 5. 2018
Autor: Profimedia.cz

Čtvrtek 26. dubna, šest hodin ráno. V ulicích krymského Belogorsku, města vzdáleného necelých padesát kilometrů východně od metropole Simferopolu, se objevilo několik černých SUV. V rezidenční čtvrti města z nich vyskákali maskovaní ozbrojenci a vtrhli do několika sousedících domů. Patří dvěma rodinám tamních obchodníků, Barijevovým a Veliljajevovým. Ozbrojenci požadovali písemnosti související s jejich podnikáním, převážně daňové doklady; po několika desítkách minut se zase sebrali a odjeli.

Jak vyšlo najevo, ozbrojenci patřili k ruské tajné službě FSB. Informoval o tom přes facebook Refat Čubarov, šéf medžlisu turkotatarského národa, nejvyšší zastupitelské instituci krymských Tatarů. (Tak se o ní mluvilo donedávna, dnes je již zakázaná a vedená ruskými úřady v Simferopolu i Moskvě jako teroristická organizace.) Čubarov se incidentem zabýval proto, že Barijevovi i Veliljajevovi jsou nejen příslušníky krymské obchodnické smetánky, nýbrž také prominentní představitelé krymské tatarské menšiny. A ta si s novými úřady ne a ne padnout do oka.

Černý čtvrtek

Krymští Tataři pařili k prvním kritikům ruské anexe Krymu z jara roku 2014. Organizovaný zločin byl na Krymu za ukrajinské vlády v podstatě jediný způsob provádění jakékoli významné ekonomické aktivity. A krymští Tataři měli svá želízka v ohni, stejně jako několik dalších skupin. Putinův režim v tom od roku 2014 udělal jasno, když do vedení poloostrova dosadil Sergeje Aksjonova, šéfa jedné ze skupin, které profitovaly z napojení na lidi kolem někdejšího ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče.

Od té doby každý ví, že žádné bezvládí neexistuje: zemi velí Aksjonovova mafie. Kdo to chápe pomalu - jako tamní Tataři -může se snadno nadít ranních daňových kontrol (ať už je skutečně provedla FSB, nebo ne). Během „černého čtvrtka“, jak se začalo popsanému zátahu říkat, se podobnému zacházení jako Tatarům dostalo i firmě CrimeaOpt, jednomu z největších distributorů potravin na poloostrově. Její lidé asi také chápali pomalu.

Obchodní kontakt Krymu se zahraničím komplikují mezinárodní sankce. Server prokremelské propagandistické televize Russia Today (dnes oficiálně zvané jen RT) sice tvrdí, že na Krymu působí tři tisíce západních firem; tu informace však nelze ověřit. Ekonomika samotného Krymu ale izolací nepochybně trpí.

 Jak se vede Krymu

Vinaři a rybáři, kteří za ukrajinských časů dohromady obstarávali přes polovinu veškerého exportu, jsou buď na hraně krachu, nebo dávno za ní. Víno zažilo jisté oživení hned v roce 2014, kdy šlo v Rusku na odbyt z převážně vlasteneckých důvodů; davaj butylku, moloděc, my jim ukážeme sankce. „Tehdy bylo docela jednoduché se na ruský trh dostat“ řekla reportérovi Bloombergu (jménem Miša Fridman, což v Rusku jistě otvírá nejedny dveře) Marianna Klassovová, majitelka Satery, jednoho z tamních lepších vinařství, „dnes je to boj.“ Krymská vína nejsou lepší než ta, která jsou na ruském trhu běžně k dostání, zato jsou dražší.

Ještě hůř jsou na tom rybáři, jejichž veškerá produkce dříve směřovala na Ukrajinu. Ze dne na den přišli o veškerá odbytiště, protože ruský pevninský trh je dost bohatý na ryby vlastní provenience, a tudíž levnější. „V Kerči dnes nefunguje ani jeden komerční rybář,“ řekla deníku The New York Times šéfová dnes nefunkčního byznysu rybí distribuce, která chtěla být citována pouze jako Ljubov.

Koncentrovaný vliv

Jako každý, kdo má v ruce natolik koncentrovaný vliv, ocitá se i krymský boss Aksjonov v pokušení zneužívat své pozice na úkor svých poddaných. A Aksjonov nemá pověst muže, jenž by takovému typu pokušení odolával nějak obzvlášť srdnatě. Naopak, podle výpovědí tamních obyvatel - včetně mnoha těch, kteří ruskou anexi podporovali - si Aksjonov s posvěcením Moskvy dělá, co chce, zhruba po vzoru čečenského vůdce Ramzana Kadyrova. Sice ještě jeho lidé nejezdí po ulicích a nekradou dívky, které mají být bossovi po vůli, jako se to děje v čečenském Grozném, ale daleko od toho také není.


Přečtěte si o dlouhé vládě ruského prezidenta: Car Putin I. už Rusku vládne déle než Brežněv

 Vladimir Vladimirovič Putin


Aksjonov v tom však není sám. Nejnovější nápad, který hnul žlučí obyvatelům Sevastopolu, pochází rovnou z Moskvy. Před posledními místními volbami ještě v dobách ukrajinské vlády v roce 2010 rozdala tamní radnice na deset tisíc menších pozemků (coby součást předvolební kampaně, což samo o sobě vypovídá o tehdejších poměrech leccos). Dnešní vedení chce pozemky zpátky, aby na ně - tušíte správně - mohlo vypustit developery.

Z politických důvodů však radnice nechtěla prostě říct „teď vám to zase sebereme“. Namísto toho se s majiteli soudí jednotlivě kvůli nedodržování předpisů.

Zhruba tři čtvrtiny takových pozemků, píše časopis Business New Europe (BNE), vlastní drobní podnikatelé a živnostníci; oblíbená praxe je napařit instalatérovi pokutu tak vysokou, že mu nezbývá nic jiného než se pozemku vzdát, čímž je věc vyřízena.

Krym

Sevastopol má zvláštní status federálního města a jeho radnice tak nespadá přímo pod Aksjonovovu simferopolskou vládu. Není toho ani třeba: do jeho čela dosadil Putin čtyřicetiletého Dmitrije Ovsjannikova, podle znalců poměrů jednu z vycházejících hvězd ruské politiky. Plán s pozemky je plodem práce jeho administrativy.

Ovsjannikov jím mnoho pro svoji oblibu neudělal. Loni na podzim se v ulicích Sevastopolu scházeli demonstranti nesoucí transparenty s nápisy: „Co jsme si na Ukrajině vydělali, nám Rusko zase bere.“ Naštěstí je tu legislativa, která nesouhlas s anexí považuje za teroristický čin; na celém Krymu kvůli ní podle BNE sedí asi 40 lidí ve vězení (Aksjonov to popírá).

Nic z toho však neznamená, že by obyvatelé Krymu nějak zásadně změnili své rozhodnutí být součástí Ruska. „I kdyby kameny z nebe padaly, hlavně že žijeme v matičce Rusi,“ citoval New York Times úspěšného sevastopolského restauratéra Olega Nikolajeva. Ale levné to teda není.

Přečtěte si také:

Ruská stavba století: Krymský most otevřel Putin v kamionu

Rusko se snaží ukázat jako životaschopnější než Západ, míní generál Pavel

FIN25

Odpor k Rusku sílí. Bojkotujme fotbalový šampionát, zní z Anglie i Německa

Komentář: Carstvuj na strach vragam, Vladimir Vladmirovič!


  • Našli jste v článku chybu?