Finanční krize spojená s koronavirovou epidemií měla dopad téměř na každého obyvatele České republiky. Pro některé byl tento dopad pozitivní, většina se však musela potýkat se ztrátou zaměstnání, zákazem podnikání či nedostatkem finančních prostředků. Pro někoho byla tato situace impulzem k vytváření úspor a větší opatrnosti při nakládání s penězi, jiným nezbylo nic jiného, než si peníze půjčit a pokusit se krizi přežít.
Češi chtějí do budoucna více šetřit
Koronavirová krize donutila některé Čechy k zamyšlení nad tím, jak zacházejí se svými penězi. Nejenže lidé omezili nákupy kvůli vládním opatřením souvisejícím s uzavřením obchodů, ale mnoho z nich muselo nákupy omezit i kvůli tenčícím se úsporám. Zdálo by se, že lidé během koronavirové krize nemají za co utrácet, šetřit peníze by tak pro ně mělo být snazší. V potaz je však nutné vzít i fakt, že někteří spotřebitelé přišli o značnou část svých příjmů, ale výdaje, jako jsou poplatky za energie, nájem, zaopatření dětí a další nutné náklady, museli platit stále.
Tato situace přiměla některé lidi zamyslet se nad potřebou finanční rezervy. Nikdo zatím bohužel neví, jak dlouho bude krize ještě trvat a v jakém rozsahu budou konečné důsledky pandemie. Někteří Češi tak přehodnotili své finance a začali si odkládat stranou větších část ze svých příjmů. Doporučení na velikost finanční rezervy se u odborníků různí, často se však uvádí, že by měla být ve výši alespoň šesti platů. Takovou rezervu si ale z českých spotřebitelů uchovává jen málokdo. V momentě, kdy je nutné vynaložit finance na nezbytnou věc, jako je například porucha domácího spotřebiče, tak přijdou někteří lidé o všechny své úspory. V jiném případě museli velkou část ze svých úspor obětovat právě kvůli koronavirové krizi.
Ti, kteří se rozhodli zvětšit objem svých úspor pro případnou budoucí potřebu, obvykle volili zavedené a spolehlivé spořící účty, případně investice s nízkou mírou rizika. Ve velké oblibě chovají Češi tradiční stavební spoření a v roce 2020 tomu nebylo jinak. Kromě toho investovali do drahých kovů, zakládali penzijní spoření či spořící konta. Někteří také zvolili možnost ukládat si úspory doma “pod polštář”. Názory na nejlepší způsob vytváření finančních rezerv se různí, v každém případě je však nutné provést srovnání spořících účtů, případně dalších možných alternativ. Obecně však lze říci, že každé rozhodnutí vytvořit si finanční rezervu, je správné a v této nejisté době dokonce nezbytné.
Někteří chtějí, ale neví, jak na to
Ačkoliv se finanční gramotnost zvyšuje, mnoho lidí projeví o finance zájem až v okamžiku, kdy se dostanou do problémů. V oblasti financí je to ale právě schopnost myslet na budoucnost a pravidelně spořit, co těmto problémům může pomoci předcházet. Pro někoho by mohlo být zarážející, že někteří lidé dokonce neznají konkrétní výši svých výdajů, což je základ zodpovědného nakládání s penězi.
Nejjednodušším způsobem, jak začít, je vzít si k ruce kalkulačku a počítat. Pomocí kalkulačky jednoduše sečíst výši pravidelných příjmů a od té následně odečíst pravidelné výdaje. Z výsledné částky by mělo pro začátek alespoň 10 % tvořit finanční rezervu. Výše finanční rezervy samozřejmě závisí na výši příjmu a objemu výdajů. Platí ale, že je lepší si odložit 5 % než vůbec nic.
Pro možnost přesnějšího stanovení finanční rezervy je dobré výpočet opakovat několik měsíců po sobě, jelikož se mohou v určité míře měnit příjmy a výdaje. Nemusí se jednat o časově náročný proces, výpočet mohou zjednodušit například online kalkulačky. Do internetové kalkulačky stačí jednoduše zadat požadované výdaje a výsledek je automaticky vygenerován. Na internetu jsou dostupné právě i kalkulačky specializované na výpočet finanční rezervy.
Kde došly úspory, mají pomoci půjčky
Ne všichni bohužel mají možnost si měsíčně odkládat část svého příjmu. Některé české podnikatele i zaměstnance zasáhla koronavirová krize a opatření s ní související natolik, že byli nuceni si půjčovat. Podnikatelé se snažili zachránit podniky a všichni další uživit sebe a své rodiny. Pokud navíc domácnost potkaly nečekané výdaje, někteří lidé nakonec neměli jinou možnost.
S půjčováním v době pandemie je zapotřebí značné opatrnosti. Je nutné počítat s tím, že každá půjčka se nakonec musí splatit a její splátky znamenají další pravidelný měsíční výdaj. Neopatrnost při výběru půjčky nebo špatná volba poskytovatele může člověka dovést do mnohem větší finanční krize, než byla ta, ze které si chtěl půjčkou pomoci. Před sjednáním půjčky je proto vždy nutné provést srovnání půjček a úvěrů, které pomáhá předejít případným potížím.
Před sjednáním konkrétního úvěru je také dobré se zamyslet nad výší pravidelných splátek. Pokud žadatel o půjčku nedisponuje vysokým měsíčním příjmem, bude pro něj schůdnější variantou splácet půjčku déle, ale po nižších částkách. Naopak potřebuje-li si půjčit nižší částku jednorázově, vyplatí se krátkodobá půjčka, kterou lze ihned splatit a vyhnout se tak vysokým poplatkům. Právě poplatky spojené s půjčkou je dobré znát předem. Někteří poskytovatelé půjček nabízí produkty s nízkou úrokovou sazbou, to je však vykompenzováno dalšími poplatky spojenými s úvěrem. V nejisté době, kterou koronavirová pandemie přinesla, stojí za zvážení také výběr poskytovatele. Některé nebankovní společnosti nabízí produkty s na první pohled výhodnými parametry, vyšší záruku bezpečnosti půjčky ale rozhodně poskytují bankovní úvěry.
ČLÁNKY DO MAILU