Jako IT Area Lead je Pavel Běťák odpovědný za vývojové oddělení České spořitelny, kde dnes pracuje přes 1 500 zaměstnanců. Jaké talenty Česká spořitelna vyhledává a jak při vývoji nových produktů a služeb využívá možnosti umělé inteligence?
Daří se České spořitelně získávat další zaměstnance do vývoje a kolik je běžně otevřeno pozic?
Českou spořitelnu zasahuje nedostatek kvalitních uchazečů, především vývojářů a softwarových inženýrů, jako každou jinou technologickou společnost u nás. Naše situace je trochu těžší v tom, že jako banka nejsme typickou vývojářskou firmou. My to ovšem dokážeme vyvážit stabilitou i možností práce s moderními technologiemi na produktech, na které se každý den spoléhají miliony lidí. Běžně máme otevřeny desítky pozic, což samozřejmě souvisí s tím, že jsme dnes jedním z největších zaměstnavatelů v oboru IT v České republice.
Jaké znalosti Česká spořitelna od nových zaměstnanců ve vývoji očekává?
Obecně řešíme několik základních oblastí. Jde o aplikační vývoj, kde hrají prim technologie Java a Kotlin, architektura mikroslužeb a front-endové technologie jako Angular a React. Déle jsou to technologie na zpracování dat, business intelligence, prediktivní modely a data science. A v neposlední řadě pracujeme s platformami jako Salesforce a s cloudovými službami. Nabíráme talentované uchazeče na všech úrovních znalostí – vždy s ohledem na potřeby daného týmu. Stále přitom platí, že v technologické oblasti jsme schopni přibírat nové kolegy, kteří ještě studují i nejzkušenější specialisty.
Pokud jde o soft-skills, velmi nám záleží na schopnosti prezentovat a strukturovat své myšlenky a znalosti, pracovat se zpětnou vazbou a zapojit se do vývoje, kde práce nekončí odevzdáním dílčích úloh, ale postavením kompletního produktu. Navíc se v IT neustále odehrává něco nového, takže se nemůžeme obejít bez ochoty učit se a adoptovat nové věci.
Můžeme nastínit poměr juniorních a zkušenějších členů vývojového centra?
Záleží na jednotlivých týmech, ale obecně se snažíme mít opačný poměr, než je ve vývoji běžné. To znamená, že máme v týmech více zkušených kolegů než těch juniorních. Snažíme se mít jednoho juniorního kolegu na jeden scrum tým.
Jak Česká spořitelna spolupracuje se školami?
V rámci České spořitelny funguje program nazvaný IT Resource Pool, který pomáhá studentům už od prvního ročníku na vysoké škole zapojit se na částečný úvazek do našich týmů. Tímto programem prošly už stovky studentů a řada z nich u nás zůstala dlouhodobě a dnes se posunula i do seniorních pozic.
Požadujete po uchazečích vysokoškolské vzdělání?
Obecně lze říct, že nám na formálním vzdělání tolik nezáleží. V týmu mám kolegy a kolegyně, kteří sice vysokou školu nemají, ale zato jsou experti v technologiích, které používáme. Mnoho dalších kolegů sice vysokou školu studovalo, ale s jiným než technickým zaměřením. Osobně jsem přesvědčený, že nás studium vysoké školy formuje v samostatnosti, píli a trpělivosti dokončit daný úkol, stejně jako třeba v orientaci ve velkém množství neznámého textu. Proto se o vzdělání uchazečů zajímám a absolvování vysoké školy považuji za velkou výhodu.
Jak se vaši zaměstnanci dále vzdělávají?
Máme online vzdělávací platformu O’Reilly a také poskytujeme možnost účastnit se konferencí a odborných školení. Vždy navazujeme na aktuální potřeby našich týmů, takže například hodně řešíme školení na cloudovou platformu Microsoft Azure, na kterou přenášíme řadu našich aplikací a systémů.
Je reálné, aby juniorní pozice ve vývoji do budoucna nahradila umělá inteligence?
Myslím že ano, protože už dnes je AI schopná pomáhat nám s jednoduchými rutinními úkony, které by seniorní vývojáře jen zdržovaly. AI podle mého názoru může pomoci zvýšit efektivitu zkušených vývojářů o desítky procent. Je tu ale jeden problém – právě na jednoduchých úkolech se dnes učí juniorní vývojáři. Pokud odstraníme práci, na které nám vyrůstají zkušení vývojáři, nebudeme mít kde brát další. Samotná AI z vás totiž vývojáře neudělá, protože nebudete mít dostatek znalostí k posouzení, jestli je výsledek vytvořený AI správný a ubírá se požadovaným směrem. To dokáže jen seniorní vývojář, kterému často stačí pár sekund, aby se ve vygenerovaném kódu zorientoval a rozhodnul o jeho dalším využití. A junioři se právě toto naučí při své práci na základních úlohách.
