Metropolitní plán chce zkvalitnit život na sídlištích

Na sídlištích bydlí více než jedna třetina obyvatel Prahy. Metropolitní plán chce napomoci zvýšení kvality života na sídlištích, která pokrývají zhruba 14 % zastavěných ploch v hlavním městě. Jejich význam je tedy pro Prahu mimořádný.

Vzhledem k žádoucí sociální a věkové rozmanitosti obyvatelstva a vzrůstajícím nárokům na kvalitu bydlení jde v Metropolitním plánu o doplnění sídlišť různorodější nabídkou bytů, o ochranu parků, ale také o doplnění občanské, rekreační a komerční vybavenosti. Aby bylo všechno po ruce.

Sídliště jsou území, která mají své kvality, ale i nevyužitý potenciál. Většina z nich nebyla nikdy skutečně dokončena, nebyly především postaveny budovy veřejné vybavenosti. Autoři Metropolitního plánu proto respektují sídliště jako autorská díla, navrhují však možnost je dotvořit v souladu s jejich charakterem a původními koncepcemi. Privatizace bytů totiž sice zamezila degradaci sídlišť, současně ale také zabránila jejich přestavbě i kultivaci prostranství mezi domy.

„Metropolitní plán je jedním ze zásadních dokumentů pro další rozvoj města a do značné míry další vývoj i určuje, proto je pro nás tak důležitý a jeho příprava tím pádem i náročná. Máme určitou vizi města a ta se v tom dokumentu promítne, jde například o to, že město by se nemělo tolik rozrůstat do krajiny, protože je to neefektivní. Dopravní obslužnost je samozřejmě mnohem komplikovanější, ale logicky to i zhoršuje dopravní situaci uvnitř města. Chceme maximálně využít potenciál vnitřní Prahy, kde jsou velká rozvojová území, kde mohou vznikat v podstatě celé nové čtvrti,“ uvedla primátorka Adriana Krnáčová.

Veřejná vybavenost

Aby se sídliště vyhnula sociálním problémům, je nutné usilovat o rozmanitou skladbu jejich obyvatelstva. Ideálem tedy je doplnit sídliště o různorodější nabídku bytů i o nové objekty občanské vybavenosti. Pro umístění budov plánuje Metropolitní plán vymezit určité plochy (většinou na nedokončených okrajích sídlišť) a stanovit jim podmínky pro zastavění. K dalšímu rozvoji pražských sídlišť by měla přispět také kultivace dožívajících budov veřejné vybavenosti. Ty mají vzhledem ke své poloze a dobrému napojení na městskou dopravu potenciál stát se jádry čtvrtí. Obnovená lokální centra mohou vytvářet pracovní příležitosti, ale i poskytnout místa pro komunitní setkávání a kulturní život. Z analýz pražských sídlišť vyplývá, že právě to dnes na sídlištích nejpalčivěji chybí. V Metropolitní plánu by tato centra mohla být vymezena, a to s jistou volností k přestavbě a ke kultivaci veřejného prostranství v jejich okolí.

Park ve volné zástavbě

Návrh Metropolitního plánu věnuje velkou pozornost veřejným prostranstvím na sídlištích. Nazývá je nově Park ve volné zástavbě. Už samotný název ukazuje, že je vnímá jako hodnotnou a nedílnou součást kompozice sídlišť i celého systému pražských parků. Umístění nových budov v Parku ve volné zástavbě by bylo povoleno pouze ve výjimečných případech a za předpokladu, že by v dlouhodobém hledisku pomohlo zvýšit kvalitu života podstatné části obyvatel sídliště. Mohlo by se jednat například o doplňování budov veřejné vybavenosti. V Parcích ve volné zástavbě by naopak bylo možné umístit například vodní prvky, lávky, umělecká díla, osvětlení, hřiště, herní prvky, drobnou (zejména zahradní) architekturu do 40 m2, informační tabule, vést jimi nové zpevněné cesty, provádět krajinářské úpravy a podobně.

Zabránit úpadku sídlišť

Analýza vývoje sociální struktury velkých pražských sídlišť mezi lety 2001 a 2011, zpracovaná Sekcí strategií a politik IPR Praha, zkoumala šestnáct sídlišť s celkově 312 tisíci obyvateli a porovnávala, jak se tato místa liší od ostatních částí Prahy. Vyplynulo z ní, že sídliště jsou stále sociálně stabilními oblastmi bydlení a skladba jejich obyvatel je rozmanitá, což je žádoucí. Přesto z analýzy vyplynuly i určité nepříznivé trendy. Jde především o úbytek obyvatel, stárnutí populace a nevýrazný progres vzdělanosti obyvatel, to vše oproti celopražskému růstu. Hrozícímu plíživému úpadku sídlištních celků se proto návrh Metropolitního plánu snaží zabránit.

„Myslím, že politici pražská sídliště dlouho zanedbávali. Měli bychom si uvědomit, že ta ale potřebují naši podporu stejně jako jiné městské části. Na sídlištích bydlí skoro 40 % obyvatel Prahy a často tam stále chybí veřejná vybavenost. Ze své zkušenosti radní pro územní rozvoj ale vím, že komunitní život na sídlištích je velmi silný a cenný. Příkladem je třeba sídliště Vybíralka, kde ve spolupráci s místními spolky a zapojením místních obyvatel připravujeme revitalizaci veřejných prostor,“ upřesnila náměstkyně primátorky Petra Kolínská.

Metropolitní plán

Územní plány obecně určují pravidla pro výstavbu a územní plánování. Díky Metropolitnímu plánu bude Praha určovat obecné podmínky kde a jak se bude stavět a jakým způsobem se bude dále rozvíjet. Obyvatelé hlavního města by se nového Metropolitního plánu měli dočkat v roce 2023. Příští rok na jaře k němu budou moci vznášet vlastní připomínky a mohou tak ovlivnit jeho podobu.