Stabilní a rychlé připojení k internetu pro celý svět je otázkou několika let, zmizí s ním i tradiční vysoké školy s prezenčním studiem?
Historie
vzdělávání udává vývoj budoucnosti
Po 1. vysokoškolském kurzu, který se dal absolvovat skrze dopisy, se začali vzdělanci všech zemí aktivně zajímat o možnost vzdáleného studia.
- Během prvních třiceti let 20. století vznikaly různé korespondenční kurzy,
tou dobou již s pomocí rádia. - V roce 1941 byl vynalezen údajně první elektronicky
programovatelný počítač, a to jen 15 let po vynálezu televize. Právě televize
spolu s rádiem a telefonní sítí nabízely možnost vzdáleného vzdělání, a to přibližně do
80. let. - Dále už nabírá technologie na své známé rychlosti.
V roce 1994 spouští první vysoká škola online přenos výuky v reálném čase, načež během let 2000 až 2010 vzniká Youtube, Khan academy a další online výukové portály.
- K roku 2009 začalo se studiem online vysokoškolských kurzů více než 5.5 milionu studentů.
- V ruce 2018 nabízelo 98 % vysokých škol (ve vyspělých zemích) alespoň část studia online.
Historie nám ukazuje konstantní pokusy o přesun vzdělání do digitálních sfér. Mnoho lidí ale stojí za tradičním univerzitním vzděláním a nemyslí si, že lze některé předměty úspěšně vyučovat online. Jak to tedy je?
Tradiční univerzity vs online školství
Čas jsou peníze. Věta, která pravděpodobně zazněla
již v Babylonu, by mohla tvarovat i budoucnost edukace. Starlink, projekt na
pokrytí celého světa
satelitním internetem na doma,
bude v počáteční fázi pravděpodobně dražší než obvyklé připojení, do budoucna by ale mohl za rozumnou
cenu dostat internet do každého
koutu světa. A právě kvalitní připojení k internetu je základ pro
online vzdělání.
Další investice pak plynou z nákupu technologií pro
žáky a z vývoje výukových
softwarů (video přenos,
systém online zkoušení, IT support aj.).
Obrovskou výhodou online institučního vzdělávání je
snížení nákladů na školné pro
žáky. Po investici do počátečních výukových programů a hardwaru odpadají
také náklady na energie a velké prostory pro danou školu.
Učitelé budou
mít své stálé místo a k tomu mohou žáci využívat
nahraných lekcí, ze kterých lze studovat podle svého tempa a nasazení. To zároveň
poskytuje profesorům podstatně víc
času na výzkumnou činnost a další práce spjaté s touto profesí.
Žáci versus profesoři
Vypadá to,
že vše hraje v prospěch
online školství... nebo?. Co se učíme a jak (se) to učíme závisí na typu
předmětu – jiný přístup musí být k vyučování chirurgie, psychoterapie a jiný k
internetovému marketingu. Strach
ze ztráty osobního přístupu a nevole některých pedagogů přestoupit na online nebo se
vůbec naučit s technologiemi, to jsou hlavní obavy ze strany lektorů.
“Zpráva, Instagram, ještě kouknu na tohle video”. Pozornost
a její snadná ztráta je v dnešní době žhavé téma. Jestli si ji studenti dokáží
udržet při online studiu, je
otázka pro mnoho vědců – a starostlivých rodičů. Na tradičních školách se vyučuje pokročilá forma
vnitřní disciplíny tak nějak
přirozeně.
Nahradí
technologie člověka?
Historie jde ruku v ruce s technologickou evolucí.
Počet studentů, kteří volí
online vzdělání, se z uvedených důvodů
zvyšuje a je možné, že vedle
MIT budeme brzy moci studovat také na
Youtube či Facebook univerzitě.
Zánik vysokých škol, tak jak je známe, sice
přijít může, ale tradiční pro lidský přístup ke vzdělání zřejmě nezmizí,
nýbrž transformuje v pravděpodobně odlišný proces.
