Jazykové kurzy, jazykové vzdělávání, jazykové školy. Výuka jazyků je v Česku v posledních letech stále populárnější. Poté, co se na přelomu desetiletí zájem o jazykové kurzy propadl jak na straně studentů z veřejnosti, tak na straně firem, cítí jazykové školy už několik let po sobě nárůst poptávky. Přestože to tak často nevypadá, Češi, zejména mladí Češi, se cizí jazyky učí s chutí.
Poslední vsuvka o věku je důležitá, protože u lidí dřívějšího ročníku narození zdaleka tolik chuti do angličtiny nebo němčiny nevidíme. I ve výzkumu Eurobarometru z roku 2012 plných 25 % Čechů odpovědělo, že jiný jazyk než čeština není pro jejich osobní rozvoj důležitý (přičemž evropský průměr byl podstatně nižší – pouze 12 %). Když ale dostali podobnou otázku týkající se dětí a jejich budoucnosti, tak tam stejným způsobem, tedy že cizí jazyky nejsou důležité, odpovědělo pouhé jedno procento lidí. Překlad: ano, děti ať se učí, pro nás je to zbytečné…
V učebnách byste se měli cítit příjemně, aby vás motivovaly ke studiu. Zdroj: Channel Crossings
Přestože výzkum na podobné téma mezi manažery nejspíše neexistuje, je možné předpokládat, že jejich přístup k cizím jazykům bude přeci jenom jiný. „Vedoucí pracovníci jak v českých, tak v mezinárodních společnostech si uvědomují, že bez cizích jazyků se jim nepodaří dosáhnout růstu svých firem a proniknout na zahraniční trhy,“ poznamenává Vítězslav Bican, výkonný ředitel jazykové agentury Channel Crossings, která se na vzdělávání ve firmách zaměřuje. Zároveň však dodává: „U nejvyšších manažerů pozorujeme ale určitou neochotu se do vlastního jazykového vzdělávání pouštět. U zaměstnanců na řídících postech se očekává, že se jedním nebo několika cizími jazyky perfektně domluví, ale pokud tomu tak není, tak se zdráhají do sebe investovat.“
Výuka může probíhat individuálně i ve skupinách Zdroj: Channel Crossings
Je to tedy tak, že se někteří stydí učit se cizí jazyk? Jak poznamenává spisovatel a psycholog Andy Molinsky v rozhovoru pro Harvard Business Review příznačně nazvaném Companies Don’t Go Global, People Do, tedy „Nikoli firmy, ale lidé se stávají globálními“, existuje několik psychologických bariér pro to, jak fungovat v jiné kulturní a jazykové sféře. I při výuce jazyka se tak lidé bojí několika věcí, které jsou pro výše postavené manažery ještě mnohem nepříjemnější než pro ostatní. Za prvé se obávají, zda budou autentičtí. Mnoho lidí samo sebe při používání cizího jazyka vnímá jinak, jakoby cítili, že to nejsou oni, že nejsou sami sebou. Často se také říká, že v každém cizím jazyce má člověk trochu jinou osobnost. To může být pro vysoce postaveného manažera problém.
Druhou a problematičtější záležitostí při výuce cizího jazyka manažerů je zdání nekompetentnosti. Vedoucí pracovník je přeci ten, který je schopný, rozhodný, znalý věci, jednoduše kompetentní. „Dělání chyb a práce s nimi je jednou z nejdůležitějších věcí, jak se v cizím jazyce rozvíjet“, poznamenává Vítězslav Bican. „Manažeři ale často tento proces nechtějí podstupovat, a zůstávají tak ‚zapouzdřeni‘ na svojí stávající zbytečně nízké jazykové úrovni,“ dodává.
Pokud to kapacita firem neumožňuje, mohou se zaměstnanci učit přímo v jazykové škole Zdroj: Channel Crossings
V porovnání s dalšími oblastmi manažerského vzdělávání tak jazyky ztrácejí s profesním růstem velkého množství manažerů na významu, ačkoli se v budoucnu mohou stát právě brzdou dalšího růstu. Možností, jak překonat tuto nechuť, je několik, ať už to je individuální výuka nebo jazykové koučování, které mají spíše podobu profesních rozhovorů v cizím jazyce, než aby sledovaly typickou strukturu výukové hodiny.
Vítězslav Bican ještě doporučuje další způsob: „Stále málo využívaným způsobem je vzdělávání manažerů v zahraničí.
Kromě výhod, které má pro všechny studenty, tedy vysoké intenzity výuky a obklopení cizojazyčným prostředím, má i dodatečný přínos pro manažery a vedoucí pracovníky. Na takovém kurzu se potkají se stejně nebo podobně zaměřenými manažery z mnoha evropských zemí, s nimiž mohou navazovat obchodní kontakty a vyměňovat si profesní zkušenosti. Kromě zlepšení jazyka bez nutnosti obavy ze ztráty kompetence nebo sebevědomí, se tak mohou po několika týdnech vrátit třeba s novými obchodními příležitostmi.“ Nezbývá tedy doufat, že se jazykové vzdělávání opět stane integrální součástí profesního a osobního rozvoje manažerů a vedoucích pracovníků v českých firmách.
